Horní Lhota (Blansko)

Technology

12 hours ago

Author

Katastrální členění Blanska Horní Lhota je vesnice, část města Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.

Je vzdálená 3 kilometry severně od města Blansko. Horní Lhota se rozděluje místními názvy na tři části: Na Březinkách, Nová ulice a Famélie. +more Nachází se zde obchod se spotřebním zbožím, u autobusové zastávky je kiosek a ve vsi je také hospůdka U Kaštánka, kde se tradičně konají různé společenské akce a zábavy pro místní. Na zábavách se scházejí i mladí z celého okolí. Obcí prochází turistická cesta do Moravského Krasu. V obci je autobusová zastávka, vlaková zastávka je v obci Dolní Lhota a je vzdálena od obce cca 20 minut chůze.

Geografie

Vesnice leží na levém břehu řeky Svitavy, severně od Blanska. Leží na vyvýšeném údolí na výběžcích Drahanské vrchoviny, na brněnském masivu. +more Obcí protéká pouze malý potůček který napájí zdejší koupaliště a dál protéká až do řeky Svitavy. Obec je z východní strany obklopena kopci a hlubokými lesy.

Historie

Nejstarší doklad k Horní Lhotě v okrese Blansko je až z roku 1554, ves byla původně pojmenována jako Lhota Krylowa. Pozemkové knihy Horní Lhoty jsou vedeny až od roku 1773, tedy od konce doby tereziánské. +more Až do 19. století šlo o velmi malou osadu, neboť počátkem 17. století bylo uváděno jen 7 domů, až po roce 1834 byla vesnice podstatně rozšířena o část s názvem Famélie, poté bylo ve vesnici již 34 domů.

Až do 19. století byla vesnice na jakékoliv zajímavější události chudá, o vesnici se dokonce nevedly žádné záznamy v celozemských a historicko-místopisných kompendiích. +more V druhé polovině 19. století byly v obci čtyři požáry, které velice těžce zasáhly obec. Těžkým a smutným rokem byl pro obyvatele rok 1855, kdy zemřelo asi 34 občanů a vypukla nákaza cholery, která zabila 11 lidí. První světová válka také hluboce zasáhla do života občanů Horní Lhoty, většina mužů odtud narukovala do války a někteří šli pracovat do továren pro válečnou výrobu. Ve zdejší obci si první světová válka vyžádala 7 obětí. I když tudy neprocházela fronta, obec to těžce zasáhlo, zejména v nedostatku potravin, převážně mouky.

Během druhé světové války byla Horní Lhota jednou z mála vesnic ve kterých se neubytovalo německé vojsko. Nejhorší důsledky války na ves dolehly až v posledních 4 týdnech války. +more Kolem Horní Lhoty byly vybudovány zákopy pro případné boje, ale nikdy k bojům skutečně nedošlo. Po druhé světové válce vyvíjela největší činnost strana komunistická, která byla počtem nejsilnější a obnoven byl též ochotnický kroužek "Osvěta". Vytvořila se též početná odbočka Československého svazu mládeže.

Horní Lhota byla původně přiškolena do Blanska a až v roce 1909 byla postavena v obci škola a začalo se v ní vyučovat. Už roku 1872 si zdejší občané založili potravní spolek, který byl nazván "Občanský potravní spolek", jehož trvání bylo až do roku 1890. +more V roce 1909 byla založena knihovna. V roce 1919 byly na návsi zasazeny lípy svobody a u nich v roce 1930 byl postaven pomník padlých na památku občanů padlých v první světové válce. Ve stejném roce proběhla elektrifikace obce pod záštitou Salmových elektráren. V roce 1938 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1945 byla zahájena výstavba vodovodu na část Famélie a Strážné, kde byl velký nedostatek vody. V roce 1950 bylo přikročeno k založení jednotného zemědělského družstva s celkovou plochou půdy 50 ha, byl vybudován kravín a drůbežárna. V roce 1956 byla v obci založena Myslivecká společnost, jejíž členové vybudovali mysliveckou chatu. V roce 1957 byla postavena prodejna Jednoty a v obci byl zřízen též obecní rozhlas. V letech 1965-67 bylo vybudováno v obci koupaliště a sportovní areál pod záštitou tělovýchovné organizace Sokol. V současnosti je v obci stále autobusová doprava, která je tu již od roku 1949.