Cesko.wiki Hornothrácká nížina
Author
Albert FloresHornothrácká nížina, též Hornotrácká nížina, ( Горнотракийска низина) je nejrozsáhlejší nížina v Bulharsku. Rozkládá se v historickém regionu Thrákie a v Bulharsku tímto názvem (Тракия) často míní právě dotyčnou nížinu. Je to oblast patřící do Kraištensko-tundžské zóny, jedné z pěti fyzicko-geografických zón Bulharska, a administrativně spadá do šesti oblastí - Pazardžické, Plovdivské, Starozagorské, Chaskovské, Slivenské a Jambolské.
Poloha
Součástí nížiny je především střední povodí Marici, a proto se nazývá také Marická nížina (bulharsky Маричина низина - Maričina nizina). Leží mezi Srednou gorou na severu, Rodopy na jihu a Manastirskou vysočinou, Svetiilijskou pahorkatinou a pohořím Sakar na východě. +more Její délka od západu na východ je 160 až 180 km a největší šířka 40 až 50 km. Má rozlohu 6 030 km² a průměrnou nadmořskou výšku 168 m.
Dělení
Podle zeměpisných charakteristik lze nížinu rozdělit na dvě podoblasti - západní (Pazardžicko-plovdivské pole) a východní (Starozagorské pole), oddělené Čirpanskou pahorkatinou.
Pazardžicko-plovdivské pole
Pole zaujímá západní polovinu nížiny a jeho jižní hranice běží od soutěsky Marici Momina klisura po severním úpatí Rodop ke hřbetu Dragojna a severní hranice od této soutěsky podél jižního úpatí Sredné gory k Čirpanské pahorkatině. Nížinný reliéf Pazardžicko-plovdivského pole vyniká především v rovnoběžkovém směru. +more Niva Marici určuje jeho sklon od západoseverozápadu na východojihovýchod - ve městě Belovo na jeho západním okraji má nadmořskou výšky asi 300 m a ve východní části, v okolí města Părvomaj, klesá až na 100 metrů. S širokou plochou nížinou kontrastují osamělé Plovdivské kopce (285,5 m).
Soubor:Debrashtitsa. jpg|Pohled do roviny z úpatí Rodopů Soubor:Панорамен изглед на село Бошуля снимка от връх Градище. +morejpeg|Rovina na úpatí kopce Gradište Soubor:Razhevo-mogili. jpg|Rovina poblíž Raževa.
Starozagorské pole
Pole zabírá východní širokou polovinu nížiny. Táhne se na východ od Čirpanské pahorkatiny a rozkládá se zejména v povodí řeky Sazlijka, levého přítoku Marici, a jejích pravých přítoků. +more Starozagorské pole má podélnou osu v rovnoběžkovém směru s výrazným odklonem na východojihovýchod. Pravé přítoky Marici a levé přítoky Sazlijky rozčleňují jeho povrch a jejich rozvodí je tvořeno plochými hřbety s výškou v rozmezí od 170 do 150 metrů. Na jihovýchodě, na kontaktu s Charmanlijskou soutěskou se nížina výrazně snižuje a její nadmořská výška dosahuje 80 m.
Soubor:Река Каялийка. jpg|Řeka Kajalijka v jihozápadním cípu Starozagorského pole Soubor:Malko Gradishte PD 2011 02. +moreJPG|Pohled na Charmanlijskou soutěsku Soubor:Mezek Village. jpg|Pohled do nížiny ze středověké pevnosti Mezek.
Přírodní poměry
Geologická stavba
Nížina je geologicky mladá plochá země. Představuje hluboký příkop vtlačený mezi Rodopy a Srednou gorou. +more Zde se táhne podél celé nížiny od Belova do Svilengradu Marická zlomová zóna. Skládá se z předprvohorních a prvohorních hornin, které jsou překryty třetihorními usazeninami, dávajícími reliéfu rovinný charakter. K sedimentaci docházelo v průběhu třetihor, kdy se zde nacházela jezerní pánev. Současně s poklesem dna jezera probíhal zdvih Rodop a Sredné gory. Největší posuny jsou v jižní části nížiny, kde se vyskytují tlusté terciární usazeniny. V tomto období se rozložené horniny přemísťovaly z pohoří na dno jezera.
V průběhu pliocénu se v důsledku svého poklesu jezerní pánev rozšířila a následně se v její východní části usadily mocné husté lignitové kaly (Východní a Západomarická uhelná pánev). Ve stejné době se nahromadily velké zásoby sádrovce v oblasti Radneva. +more Stejný původ mají studené minerální prameny u Meričleri a Simenovgradu. V pozdější době jezerní vody odtekly a v nížině se usadily říční sedimenty tloušťky do 100 m, čímž vznikl současný vzhled.
V současné době představuje Hornothrácká nížina labilní zónu, v níž se nadále velmi aktivně a diferencovaně projevují tektonické pohyby. Důkazem toho je, že Marická nížina je nejcitlivější seismickou zónou v Bulharsku. +more Za posledních 200 let zde došlo ke čtyřem až pěti ničivým zemětřesením a celkový počet zemětřesení v tomto období přesahuje 2 000. Nejpustošivější z nich bylo čirpanské zemětřesení v roce 1928 a velingradské zemětřesení v roce 1977.
Podnebí
V západní části nížiny panuje přechodně kontinentální klima, zatímco na jejím jihovýchodním konci je klima středomořské. Orografické překážky okolo nížiny mají zásadní význam pro formování dlouhodobého režimu počasí. +more Na severu jsou pohoří Stara planina a Sredna gora vážnými orografickými překážkami pro relativně chladné vzdušné masy a Rodopy na jihu brání pronikání teplého středomořského vzduchu. Zimní období je relativně mírné a teplé. Průměrná lednová teplota se pohybuje od 0°C do 1 °C (v Plovdivu 0,2 °C), průměrná teplota v červenci 23 - 24 °C (v Plovdivu 23,6 °C). Průměrná roční teplota je 12,5 °C (v Plovdivu 12,2 °C) Teplotní amplituda je menší než v Dolnodunajské nížině a pohybuje se v rozmezí přibližně 23 °C. Ve městě Travnik se zde 5. července 1916 naměřilo absolutní teplotní maximum v Bulharsku - 45,2 °C. Bezmrazové období je poměrně delší než v severním Bulharsku, ale v zimních měsících jsou zde časté teplotní inverze a mlhy.
Převládá vzdušné proudění od západu, kdežto východní větry jsou výjimečné. Na severních svazích Rodopů je často pozorován fénový jev.
Roční úhrn srážek v západní části nížiny nedosahuje ani 500 mm a ve východní části je mezi 500 až 600 mm, což je méně než bulharský průměr. Zdejší srážky jsou během roku rozloženy téměř rovnoměrné. +more Hlavní srážkové maximum nastává v květnu, minimum v březnu.
Vodopis
Nížina leží zcela v povodí Marici, která je jejím hlavním tokem. V Pazardžicko-plovdivském poli teče poblíž strmých severních svazů Rodop a relativně daleko od mírných jižních svahů Sredné gory, což má za následek zdejší asymetrickou říční síť. +more Levé přítoky Marici mají v nížině poměrně dlouhé toky, kdežto ústí jejích pravých přítoků se nacházejí nedaleko vysokých a strmých okrajů Rodop.
Relativně malé množství srážek, vyšší úroveň průměrných teplot, vysoké odpařování, malý sklonu terénu a porézní kvartérní usazeniny ovlivňují nevýznamný specifický odtok - 1 - 5 l/s/km². Ten je obzvláště malý (1 l/s/km²) v nejnižších partiích nížiny, na jejím obvodě, kde rostou objemy srážek a sklon se zvyšuje, dosahuje až 5 l/s/km²).
Největší řeky protékající Hornotráckou nížinou, levé a pravé přítoky Marici, pramení v nedalekých horských masivech a do značné míry zachovávají vodní režim vlastní oněm oblastem. Jeho narušení je způsobeno velkou rozlohou nížiny, jejími fyzicky zeměpisnými vlastnostmi a významnými přímými a nepřímými vlivy člověka. +more Řeky, které formují svůj odtok do nížiny, především malé a krátké levé přítoky Marici a pravé přítoky Sazlijky, jsou krátké, s malým přítokem a nestabilním odtokem. Jeho maximum nastává v zimním období (únor a březen) a minimum v časném podzimu (září a říjen). Tyto vlastnosti odtoku svědčí o převládajícím dešťovém charakteru řek. Větší část vody řek protékajících nížinou, jakož i podzemní vody se používají k zavlažování.
Půdy
Půdní pokryv nížiny je značně ovlivněn reliéfem, geologickým podložím a bioklimatickými podmínkami. Zde stojí v nejužší souvislosti s rozšířením a diferenciací půd rozdělení přeživších přírodních rostlinných druhů. +more Podél řeky Marica a jejích velkých přítoků jsou říční sedimenty doprovázeny aluviálními půdami. V oblastech, kde jsou rozšířeny, se nacházejí místa s mělkým horizontem podzemní vody, což je podmínka pro vznik eutrických nebo glejových fluvisolů, spolu s místy se zasolenými půdami. Negativní pohyby zemské kůry, které oživují jezerně-bažinné stadium nad nesoudržnými pliocénními jezerními usazeninami, a vliv středomořského klimatu jsou příčinami širokého rozšíření smonic. Pro mírně zalesněné a odvodněné plochy po obvodě nížiny jsou charakteristické kambizemi (CMx2).
Flora a fauna
Vzhledem k širokému rozšíření obdělávané půdy se v nížině nalézají jen roztroušené pozůstatky původního areálu přirozené vegetace. V místech s vysokou hladinou podzemní vody jsou pozorovány zbytky vlhkomilných travnatých a lesních porostů, kde se nalézají rákos, vrba, topol a olše. +more Na obvodě nížiny roste fragmentovaná, relativně suchomilná lesní vegetace. Je zastoupena trnovci, černými habry, zakrslými duby a jilmy habrolistými.
Hornothrácká nížina se vyznačuje silně redukovanou středoevropskou a přechodně středomořskou faunou. Výrazné omezení areálů přirozené vegetace a rozšíření ploch zasažených hospodářskou činností člověka jsou určující pro nevýznamný výskyt živočichů. +more Více zastoupenými druhy zde jsou hryzec vodní, bažant obecný, špaček růžový, drop velký, koroptev polní. Hryzci se obvykle vyskytují na dobře zavlažovaných plochách rýžových polí a s nimi propojenými zavlažovacími kanály. Bažanti žijí na zachovaných místech se souvislejším travnatým a lesním porostem. Kromě toho se na rozsáhlých plochách se silně rozvinutou kulturní vegetaci vyskytují zástupci ostatních ptáků.
Hospodářství
Mavrud z Asenovgradu Teplé klima je příznivé pro pěstování teplomilných kultur, což je příčinou rozmanitosti zemědělské výroby a specializace regionu na produkci zeleniny. +more Zdejší srážky jsou však pro zemědělskou výrobu nedostatečné a z tohoto důvodu se v oblasti aktivně vyvíjí meliorační zemědělské hospodářství, podpořené meliorační infrastrukturou - kanály, přehradami, vyrovnávacími nádržemi apod.
Přestože je oblast relativně plochá, v kopcovité krajině podhůří Sredné gory, Rodopů a Sakaru se nacházejí vinice. Poměrně vysoké letní teploty a vhodné lesní a jílovito-písčité půdy jsou velmi příznivé pro červené odrůdy hroznů. +more Z tohoto důvodu červené víno výrazně dominuje, co do počtu i hodnoty, přestože jsou zde pěstovány i bílé odrůdy hroznů. Nejrozšířenější jsou odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon a v některých vinařských podoblastech i slavná bulharská odrůda Mavrud. Vína vyrobená z nich mají intenzivní barvu, vysokou hustotu, silnou vůni s teplým jižanským charakterem a značným potenciálem pro víceleté zrání. Podoblasti kolem Chaskova, Stambolova, Ljubimce a Ivajlovgradu jsou spojovány v první řadě s vynikajícími víny odrůdy Merlot. Vína Cabernet Sauvignon od Orjachovice, Peruštice, Brestovice jsou důstojná a jedinečná. Asenovgradská podoblast je vždy spojována s prestižními víny odrůdy Mavrud.