Houby spájivé

Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota), dříve oddělení hub, dnes považovány za parafyletické seskupení několika přirozených kmenů/oddělení (Entomophthoromycota, Glomeromycota, Kickxellomycota, Mortierellomycota, Mucoromycota, Zoopagomycota), jejichž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.

Stavba těla

Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je chitin.

Rozmnožování

Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého „pohlaví“, vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.

Systematika

Zygomycety jsou dnes považovány za parafyletické seskupení několika přirozených kmenů/oddělení hub: * z podříše Zoopagomyceta: ** Entomophthoromycota, ** Kickxellomycota, ** Zoopagomycota; * z podříše Mucoromyceta: ** Glomeromycota, ** Mortierellomycota, ** Mucoromycota.

Přechodně bývaly do tohoto taxonu řazeny také mikrosporidie (Microsporidia), které pro svoji atypickou morfologii dlouhou dodu nedisponovali trvalejším zařazením do systému organismů, dnes se má za to, že jde o jednu z linií podříše Rozellomyceta.

K nejznámějším zygomycetám, které mají své tradiční místo ve středoškolských učebnicích, patří:

* Kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) - rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu * Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) - jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. +more na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.

Odkazy

Související články

Plíseň * Houby

Externí odkazy

Kategorie:Mykologie