Hovora
Author
Albert FloresAntonína Jana Gareise st. z roku 1824 Hovora či Dovora († po 1003) byl služebník knížete Jaromíra, později lovčí ve Zbečně.
Hovora je poprvé zaznamenán v Kosmově kronice české. Dále ho zmiňuje kupříkladu i Dalimilova kronika.
Když na počátku roku 1003 vládnoucí kníže Vladivoj zemřel, byli mladší synové někdejšího knížete Boleslava II. +more, kteří pobývali v Bavorsku, povoláni zpět do země, na knížecí stolec měl i za podpory římského krále Jindřicha II. usednout Jaromír. Rod Vršovců v čele s Kochanem se však s novým knížetem nespokojil, a proto ho vzali na vrch Velíz, kde ho nahého svázali a připoutali k zemi kolíky, následně přes něj na koních přeskakovali. Služebník Hovora, který uviděl, co se Jaromírovi stalo, se rychle vydal do Prahy pro přátele knížete, jež nakonec přispěchali na pomoc a Jaromíra vysvobodili. Za své zásluhy byl Hovora obdarován titulem lovčího, který náležel dvoru ve Zbečně, a k tomu byl dědičně povýšen do vrstvy svobodných a urozených.
Pod vrcholem kopce Velízu nechal snad v roce 1005 kníže Jaromír postavit kapli z důvodu vděčnosti za záchranu života.