Hovorany

Hovorany jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Kyjova. Žije zde obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Hovoransko. Východním okrajem obce protékal Hovoranský potok. Rybník je napájen čerpáním vody z podzemí z bývalé těžní jámy z Dolu Obránců Míru, kde byla ukončena těžba v r. 1984. Je členem sdružení Mikroregion Hovoransko a Sdružení obcí Severovýchod.

Název

V nejstarších písemných dokladech z konce 16. a začátku 17. +more století byla vesnice jmenována jako Hovorov. Jméno bylo odvozeno od osobního jména Hovor (totožného s obecným hovor) a znamenalo "Hovorův majetek". Obnovitel vsi, Jan z Lipé, vesnici pojmenoval na počest narození svého vnuka Čeňka Hovory z Lipé (jméno Hovora bylo u rodu z Lipé časté). Od druhé poloviny 17. století bylo jméno udáváno v množném čísle, ke změně došlo vlivem jmen jiných vsí zakončených na -any.

Historie

Obecní úřad Hovorany Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. +more století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství. Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě. V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.

Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. +more Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly jejich ostatky přemístěny do Hodonína.

Při záchranném archeologickém průzkumu byly v letech 2021 a 2022 severovýchodně od obce v trati Jezovítka nalezeny přes 7000 let staré doklady o 20-40 metrů dlouhých domech lidu kultury s lineární keramikou. V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé středověké vsi Mokroňovice.

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 2 137 obyvatel, z nichž se 808 (25,8 %) přihlásilo k české národnosti, 726 (23,1 %) k moravské, 3 ke slovenské, 1 k německé a 1 k ukrajinské. 476 (15,2 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 1 077 (34,3 %) obyvatel označilo za věřící, 752 (24 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 148 (4,7 %) k Církvi československé husitské, 6 k Českobratrské církvi evangelické. 351 (11,2 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 709 (22,6 %) na otázku víry neodpovědělo. +more Místní římskokatolická farnost s kostelem sv. Jana Křtitele je součástí hodonínského děkanátu. Farářem byl Mgr. Milan Těžký. Do farnosti patří i obce Čejč a Terezín. Sbor Československé církve husitské patří do brněnské diecéze a byl spravován farářkou Mgr. Danou Konečnou.

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo obce má 15 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2014 se účastnilo 1 230 (68,11 %) voličů. +more Ve volbách zvítězila ODS, která získala 24,34 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KSČM (20,68 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,37 %, 3 mandáty), Naše Hovorany (14,94 %, 2 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů (11,8 %, 2 mandáty) a Sdružení společně pro rozvoj Hovoran (10,87 %, 1 mandát). Starostou byl znovu zvolen Josef Grmolec (ODS), místostarostou František Kučera (ODS).

Josef Grmolec byl zvolen starostou opět 1. listopadu 2018.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.

Doprava

S okolím má obec autobusové spojení linkami Kyjov-Čejč a Brno-Hodonín. V obci je pět autobusových zastávek (důl, kostel, škola, zdravotní středisko a rozcestí). +more Ze sousední Čejče je železniční spojení do Hodonína po trati č. 255.

Obcí prochází silnice II/422 a v jižní části katastru vede silnice II/380. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 2 822 vozidel denně (z toho 2 275 osobních, 492 těžkých nákladních a 55 jednostopých motorových vozidel). +more Po silnici II/380 mezi Hovoranami a Čejčí projelo za 24 hodin úhrnem 5 342 vozidel (z toho 4 133 osobních, 1 153 těžkých nákladních a 56 jednostopých motorových vozidel). Silnicí II/380 mezi Hovoranami a Mutěnicemi denně projelo 3 619 vozidel.

V roce 2014 byla vybudována cyklostezka z Hovoran do sousedních Šardic v délce necelých 2 km. Ve východní části katastru vede žlutě značená turistická trasa od pomníku Moravské Rovnosti k Jarohněvickému rybníku a Dubňanským búdám, kde se napojuje na zelenou turistickou trasu.

Pamětihodnosti

Chrám Spasitele * Kostel sv. +more Jana Křtitele z let 1721-1725 vznikl údajně rozšířením kaple z roku 1670. Zvon na věži s reliéfy sv. Františka z Assisi, Jana Nepomuckého a Šebastiána ulil Jan Zikmund Krecker v Brně roku 1735. * Kaple sv. Rocha z roku 1834 * Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 1896 * Chrám Spasitele (kostel Československé církve husitské) z roku 1957 * Kaple sv. Urbana z roku 2018 * Pomník odbojové skupiny Moravská Rovnost v lesíku východně od obce * Přírodní rezervace Hovoranské louky * Vinařský lis z roku 1805 byl po restaurování v roce 2019 umístěn v západní části obce u hlavní silnice.

Osobnosti

Tomáš Kopeček (1916-2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák * Václav Adolf Kovanič (1911-1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér * Oldřich Skopal (1922-2008), pedagog a matematik * Miroslav Ševela (1921-1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Hovorany

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Hodonín Kategorie:Obce v okrese Hodonín Kategorie:Mikroregion Hovoransko Kategorie:Sdružení obcí Severovýchod Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Kyjovské pahorkatině