Hradiště u Černovic

Historie

Na vrcholu se nacházelo černovické hradiště, které bylo opevněno v desátém století před naším letopočtem lidem knovízské kultury. Osídlení na vrcholové plošině však podle archeologických nálezů existovalo už v neolitu v době 5-4 tisíce let před naším letopočtem. +more Po vymizení knovízské kultury bylo sídliště přechodně opuštěno nebo osídleno jen přechodně a znovu intenzivně osídleno teprve v osmém až desátém století v době hradištní.

Na jižním okraji a na vrcholové plošině probíhala už od třináctého století těžba křemence. Těžba probíhala v mělkých jámách o objemu několika metrů krychlových. +more Těžebních jam se dochovalo asi 150. Největší intenzity dosáhla těžba v devatenáctém století, kdy se přesunula do menších lomů na jižním okraji. Odhaduje se, že těžba postihla až 30 % rozlohy původního vrcholu a bylo vytěženo asi 55 000 m³ materiálu. Místní kámen se používal k výrobě žernovů a při budování železniční tratě z Chomutova do Vejprt na stavbu mostů a propustků. Kromě železničních staveb byl kámen použit při stavbě kostela svaté Kateřiny v Chomutově, děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, mostu přes Ohři v Postoloprtech a mnoha dalších stavbách. Zejména během baroka se z něj zpracovávaly také sochy a náhrobky.

V devatenáctém století se vrcholová plošina využívala kromě těžby kamene k pastvě dobytka. Lesní porost na ní je starý asi sto let.

Ochrana přírody

Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno vyhláškou okresního národního výboru v Chomutově dne 17. ledna 1986 jako státem chráněný přírodní výtvor. +more Ve stejné kategorii jej znovu vyhlásil 27. dubna 1990. Naposledy byla přírodní památka vyhlášena chomutovským okresním úřadem 11. února 2000. Důvodem k opětovnému vyhlášení bylo zpřesnění cílů ochrany přírody.

Přírodní poměry

Vrch Hradiště ( s nadmořskou výškou 594 metrů se nachází v Krušných horách asi 5 kilometrů západně od centra Chomutova a 1,5 kilometru severozápadně od Černovic. Relativní výškový rozdíl oproti černovickému nádraží je asi 180 metrů. +more Ze západní strany vrch obtéká říčka Hutná a na východní straně potok Hačka. Přírodní památka s rozlohou 4,7569 hektarů se nachází v katastrálních územích Černovice u Chomutova v nadmořské výšce 550-594 metrů.

Geologie, geomorfologie a půdy

Z geologického hlediska se jedná o křemencovou trosku, která vystupuje nad pánevní sedimenty Mostecké pánve. Podloží křemenců tvoří jemnozrnné muskovitické ortoruly. +more Samotná křemencová deska má mocnost 5-15 metrů a její vznik se na základě otisků flóry klade do starších třetihor. Novější zdroje posouvají stáří až do miocénu neboli středních třetihor. Zrna křemence s velikostí od 0,2 do 1,0 milimetru jsou spojena převážně amorfním tmelem s příměsí oxidů železa, které způsobují červenohnědé zabarvení. Pod 5-10 centimetrů mocnou vrstvou půdy se nacházejí čtvrtohorní sedimenty v horizontu o mocnosti 10-15 centimetrů s úlomky křemenců, které ve spodní části ostře přecházejí do křemencové sutě. Z půdních typů se na Hradišti vyvinuly kambizemě dystrická a modální.

Podrobnější paleontologický průzkum lokality nebyl zpracován. Nelegální sběr otisků rostlin patří k negativním vlivům, které přírodní památku ohrožují.

V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, konkrétně v podcelku Loučenská hornatina, kde patří k významným bodům okrsku Bolebořská vrchovina. Vrcholová plošina s rozměry 300 × 100 metrů stoupá směrem od jihovýchodu k severozápadu. +more Na jižním okraji vznikla těžební činností strmá stěna, na jejímž úpatí se nahromadily balvanité sutě.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT11, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17-18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550-650 milimetrů.

Flóra a fauna

Z fytogeografického hlediska územím vede hranice mezi fytogeografickými okrsky Podkrušnohorská pánev, která patří do českého termofytika, a Krušnohorské podhůří vlastní v českém mezofytiku. Flóra a fauna se druhovou skladbou příliš neliší od lesních, hájových a přechodových biotopů a z hlediska jejich ochrany není přírodní památka významná.

V místech s nedostatkem půdy roste keříčková vegetace zastoupená druhy brusnice borůvka brusnice brusinka a vřes obecný kterou doplňují rostliny jako rozrazil lékařský nebo bika bělavá Místa se silnější vrstvou půdy obsazuje konvalinka vonná jestřábník zední rozrazil rezekvítek lipnice hajní violka lesní sasanka hajní a pstroček dvoulistý

Ze zvláště chráněných druhů zvířat byli pozorováni zástupci rodu mravenců ještěrka obecná ještěrka živorodá jestřáb lesní a z nižších poloh sem zalétává otakárek fenyklový Z běžných druhů se v chráněném území a jeho okolí vyskytuje srnec obecný muflon a vzácněji jelen evropský Z ptáků byli také pozorováni budníček menší budníček lesní linduška lesní sýkora koňadra brhlík lesní pěnice černohlavá šoupálek dlouhoprstý a další druhy.

Přístup

Z chomutovského nádraží vede na Hradiště žlutě značená turistická trasa dlouhá necelých šest kilometrů s převýšením asi 250 metrů. Kratší cesta na vrchol vede od černovického nádraží směrem na sever po silnici k železničnímu přejezdu, kde se setkává se zmíněnou žlutou turistickou trasou z Chomutova. +more Trasa kříží železniční trať Chomutov-Vejprty. U dvou železničních přejezdů stojí tzv. řopíky československého lehkého opevnění.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam chráněných území v okrese Chomutov * Seznam památných stromů v okrese Chomutov

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Chomutov Kategorie:Chráněná území v Krušných horách Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1986 Kategorie:Lesy v Krušných horách Kategorie:Lesy v okrese Chomutov Kategorie:Paleontologické lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Geologické lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Černovice (okres Chomutov)