Hrob (okres Teplice)

Město Hrob se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde obyvatel.

Název

Město se původně jmenovalo , ale v patnáctém století byl název rozšířen na , protože tehdy patřilo oseckému klášteru. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Grap (1282), Grab (1341), (1393), (1395), „zcu dem Grabe“ (1398), Hrob (1458), Clostergrab (1477), Clostergrob (1478), Clastergrab (1482), Grab (1488), Clostergrabe (1488), hrob (1575), „v mčku hrobich“ (1583), Kloster Grab a Hrob (1787), Klostergrab a Hrob (1833) a Hrob nebo Klostergrab (1854).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy vsi Hrob a vedlejší Verneřice získal do svého majetku osecký klášter. Údajně v té době již stál v Hrobu i kostel - to je ovšem založeno na účelovém výkladu zmíněné listiny. +more V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města. V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize, což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu, který se znovu vzmáhá až po polovině 15. století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477-1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16. století se znovu rozvíjí hornická činnost. Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia. Kostel v Hrobech byl totiž postaven ze stavebního materiálu, jehož vlastníkem byl osecký klášter, a na klášterním pozemku bez souhlasu kláštera. Přesto se poboření kostela pokládalo za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě. Tato událost spolu s uzavřením nekatolického kostela ve východočeském Broumově (rovněž postaveného bez svolení kláštera na klášterním pozemku) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 560 obyvatel (z toho 1 707 mužů), z nichž bylo 808 Čechoslováků, 2 676 Němců, dva Židé a 74 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 196 evangelíků, 28 členů církve československé, 23 židů, čtyři členové jiných církví a 257 obyvatel bez vyznání. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 602 obyvatel: 783 Čechoslováků, 2 791 Němců a 28 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale kromě nich patřilo 266 lidí k evangelickým církvím, třicet k církvi československé, osm k izraelské, tři lidé se hlásili k jiným církvím a 463 jich bylo bez vyznání.

Části města

Hrob * Křižanov * Mlýny * Verneřice

Pamětihodnosti

Evangelický kostel Vzkříšení

Kostel svaté Barbory

Kostel sv. Barbory, postavený v průběhu středověku, byl v 19. +more století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z roku 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.

Evangelický kostel Vzkříšení

Kostel navržený ateliérem Schilling & Gräbner z počátku 20. století. +more Za první světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny z Bochumské ocelárny dva ocelolitinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.

Další pamětihodnosti

Kaple z roku 1904 na okraji města u cesty do Nových Verneřic. V průčelní věžičce se nachází zvon. +more * Socha svatého Josefa na náměstí * Socha svatého Valentina * Kašna na náměstí * Radnice * Fara * Městem vede památkově chráněná železniční trať Most - Moldava v Krušných horách.

Osobnosti

Benedikt Venusi (1751-1823), duchovní * Alfred Paulus (1827-1864), houslista a violista

Další fotografie

Soubor:Mlýny most. jpg|Železniční most na trati do Moldavy Soubor:Hrob, kašna. +morejpg|Kašna z roku 1740 na Tržním náměstí Soubor:Hrob, town hall. jpg|Radnice Soubor:Hrob, fara. jpg|Barokní fara z roku 1786 Soubor:Hrob, Duchcovská str 2. jpg|Duchcovská ulice.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Mikroregion Bouřlivák Kategorie:Města v okrese Teplice Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Mikroregion Stropník