Hrobka rodu Beaufort-Spontin (Bečov nad Teplou)

Hrobka rodu Beaufort-Spontin je zaniklá pohřební kaple sv. Petra v Bečově nad Teplou v okrese Karlovy Vary. Pohřebiště původně lotrinského rodu Beaufort-Spontinů bylo postaveno na Farské louce v roce 1926. Kaple, která byla kopií kaple sv. Petra ve Florennes v Belgii, byla výrazným krajinotvorným prvkem. V rozmezí pěti let v ní byli pohřbeni čtyři příslušníci rodu. Po druhé světové válce objekt chátral a nakonec byl v roce 1981 stržen.

Historie

Kaple svatého Petra ve Florennes Bedřich August z Beaufort-Spontinu (1751-1817), 1. +more vévoda de Beaufort-Spontin, koupil panství Bečov nad Teplou v roce 1813 od Aloise Václava z Kaunitz-Rietbergu (1774-1848).

Pohřební kapli nechal postavit tehdejší majitel bečovského hradu a zámku Heinrich (Jindřich) Beaufort-Spontin (1880-1966) v roce 1926. Nacházela se na Farské louce (Pfarrlagel) nedaleko silnice vedoucí z Bečova nad Teplou do Nové Vsi. +more Tvořila závěr pohledové osy Pluhovské domy - botanická zahrada - kaple. Okolí bylo parkově upraveno, bylo propleteno udržovanými cestičkami a doplněno lavičkami.

K pohřbům byla kaple využita pouze čtyřikrát, po dostavění kaple v roce 1926 se zde druhotně konaly tři pohřby a v roce 1931 ještě jeden poslední. Po válce v létě 1945 zemřela manželka majitele zámku a velkostatku Maria. +more Sovětské vojenské jednotky nedovolily její převoz a pohřbení do hrobky, která se nacházela v americké zóně, proto byla pohřbena do hrobu na starém bečovském hřbitově.

Rodina Beaufort-Spontin se přihlásila k německé národnosti, proto byla odsunuta, předtím však stačila ukrýt pod podlahu zámecké kaple proslavený relikviář svatého Maura. Pohřební kaple následně chátrala, byla také několikrát vykradena. +more Nebyly ušetřeny ani rakve s ostatky. Jaroslavu Lobkowiczovi (1910-1985), jehož matka byla z rodu Beaufort-Spontin, se podařilo v roce 1971 donutit tehdejší úřady, aby byly ostatky mrtvých z rozpadající se stavby vyzvednuty a důstojně pohřbeny v Mariině hrobě na starém bečovském hřbitově.

Když se propadla střední část střechy a dovnitř začalo zatékat, devastace stavby se urychlila. Tehdejší režim neměl o hrobku zájem a protože byla v havarijním stavu, nechal ji na jaře 1981 strhnout. +more Stavební materiál si rozebrali místní, velká část byla použita při výstavbě obchodního domu Úsvit v centru města.

V polovině 80. let 20. +more století se při pátrání po tajemném velice cenném pokladu, ze kterého se nakonec vyklubal a v roce 1985 byl nalezen relikviář svatého Maura, prohledal i rodinný hrob na starém hřbitově. Těla pěti osob byla vyzvednuta a následně pohřbena v jiném hrobě u zdi na novém hřbitově. V tomto novém hrobě byl původně pochován panský hajný Fritz Schallner. Na hrob byla osazena nápisová deska, kde ovšem z nejistého důvodu chybí jméno Marie.

Na podzim roku 2020 byla provedena úprava pietního místa podle plánů Jiřího Šindeláře. Pomocí gabionových košů, do nichž byly naskládány nalezené pozůstatky stavebních materiálů původní stavby, byla vytvořena prostorová představa o tom, jak kaple kdysi vypadala. +more Lze vyčíst tvar kaple, umístění věže, vstupu i oken. Protože se původní plány nezachovaly, byl půdorys a jeho zaměření stanoven podle fotografií a historických leteckých snímků. Nedestruktivní úpravy byly provedeny tak, aby v budoucnu mohl proběhnout archeologický průzkum pod úrovní terénu.

Architektura a vybavení

Kaple sv. +more Petra ve Florennes Ideovým vzorem této stavby byla kaple sv. Petra ve Florennes, která také sloužila jako rodové pohřebiště. Sv. Petr je patronem rodu Beaufort-Spontin.

Kamenno-cihlová kaple měla obdélný půdorys, ve východní části byla zakončena neodsazeným obloukem. Vstupní průčelí kaple na jihozápadě bývalo prolomeno obdélným, polokruhově zakončeným profilovaným kamenným portálem se středovým klenákem a reliéfy. +more Masivní dveře byly vyrobeny z dubového dřeva. Ke dveřím se vystupovalo po dvou kamenných schodech s reliéfní výzdobou. Průčelí bývalo završeno trojúhelníkovým štítem, na který navazovala hranolová zvonička, která byla otevřená do třech stran čtvercovými okénky a kterou kryla jehlancová šindelovou stříškou s vysokým dvouramenným křížem na vrcholu. Ve zvoničce visel asi metr vysoký zvon, který byl vyzdoben ornamentálními reliéfy. Zvon odlila v roce 1926 zvonařská firma di Valle v Chebu. V ose nad vstupem se nacházel vysoký, polokruhově završený výklenek pro umístění sochy světce. Pod touto nikou byla zazděna profilovaná kamenná deska, patrně s reliéfním erbem. Na obou delších stranách stavby se nacházely dvojice vysokých polokruhově zakončených oken. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění, zakončené vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Stavbu kryla šindelová sedlová střecha nad závěrem zvalbená.

Vnitřní jednotný prostor kaple s neodděleným prostorem presbytáře býval sklenut valenou klenbou. Vnitřní stěny kaple byly hladké, bez členění. +more Uvnitř kaple stály dvě řady dřevěných lavic. V půlkruhovém presbytáři stával mramorový podstavec, který podpíraly dvě řady masivních kamenných profilovaných sloupků, po třech na každé straně. Vpravo od oltáře se nacházela kamenná socha Panny Marie. Pod podlahou ze železobetonových desek byla vyzděná krypta s ostatky zemřelých. Vrchní vrstvu podlahy tvořilo leštěné teraco. Vzor charakterizovaly protínající se kruhy různé velikosti.

Seznam pohřbených

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Beaufort-Spontin, žlutě jsou vyznačeny manželky. +more Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly pohřbeny původně někde jinde. Zvláštní číslování a podložení modrou barvou má Marie-Adelheid, manželka posledního soukromého majitele zámku, které nebylo v roce 1945 umožněno spočinout v rodové hrobce. Červeně je vyznačen majitel velkostatku Bečov nad Teplou. Generace jsou počítány od Wauthiera I. z Beaufortu. U manželek je generace v závorce a týká se generace chotě.