Hronsek

Hronsek, dříve Garansek , je obec na Slovensku v okrese Banská Bystrica. Nachází se na levém břehu řeky Hron asi 10 km jižně od Banské Bystrice. V obci se nacházejí tři historicko-kulturní památky, z nichž nejznámější je dřevěný artikulární kostel z 18. století.

Z historie obce

Oblast, ve které se nachází dnešní obec Hronsek, byla původně královským majetkem. Uherský král +more'>Belo IV. ji daroval za zásluhy v boji proti Tatarům zvolenskému županovi Radunovi Oszlárovi. Ten na tomto území založil i blízkou obec Radvaň (dnes součást Banské Bystrice). Tato darovací listina je prvním písemným dokumentem o této oblasti (1250). Pravděpodobně se zde usadil Radunův vnuk Gala, protože starší název obce byl Galowycz.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1500 pod názvem Zyklafalu. Postupně se název obce měnil: Czwiklafalwa, Czwiklina (1506), Galowyczfalwa (1514), Galowycz (1515), Czwyklina (1522), Czwyklina nebo Galfalwa (1558), Garanzegh (1565), Cwklina (1572), Garamsseg (1786), Hronec (1808), Hronsek-Skalka (1920), Garansek (1927) až do dnešního Hronsek (1946) / maďarsky Garamszeg.

Z této lokality pocházela šlechtická rodina - Geczyovci, psali si šlechtický přídomek "de Garamszek" (z Hronseku). Dalšími majiteli panství, kteří vlastnili pozemky a okolní lesy, byly Rothovci z Kráľovy, hrabata Telekyovci, Battikovci z Vlkanové, baroni Schmiddegy, Juraj Géczy, hlavní župan a Štefan Soós z Poltár. +more Dr. Aladár Déchy tu měl velkostatek a mlýn. V roce 1828 měla obec 67 domů a 508 obyvatel.

Pamětihodnosti

Goticko-renesanční zámek - Vodní hrad

Nejstarší dochovanou stavbou je vodní hrad z 15. +more století. V roce 1576 byl tento Rothovsko-Telekyovský hrad přestavěn a opevněn. Goticko-renesanční stavba měla původně opevnění tvořené obrannou zdí se čtyřmi věžemi a vodním příkopem s padacím mostem. Za Rákoczyovského stavovského povstání (1703-1714) zde byly údajně raženy mince. V zámku jistý čas žil i Zsigmond Géczy, otec Juliany Korponayovej-Géczyovej (levočské bílé paní).

V 20. století byl zámek částečně přebudován a v současnosti (2007) je také předmětem přestavby.

Soósovsko-Géczyovský zámek

Soósovsko-Géczyovský zámek nechal v roce 1775 vybudovat Juraj Géczy z Hronseku se svou manželkou Esterou Bene s přídomkem Nándor. Stavba má obdélníkový půdorys s kruhovými nárožními baštami. +more Venkovní fasáda má bohatě členěnou rokokovou štukovou výzdobou. Interiér zdobí původní pruské a zrcadlové klenby.

V zámecké zahradě je stará, více než 200letá lípa a mohutný dub. Lípa je 25 m vysoká, obvod kmene v metrové výšce je téměř 500 cm a patří mezi unikátní exempláře. +more Na barokním kostele je již přes 70 let pravidelně obydlené hnízdo čápa bílého.

Dřevěný artikulární kostel

Evangelický kostel, který je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO jako součást souboru Dřevěných chrámů slovenských Karpat.

Osobnosti

V obci žily a tvořily významné osobnosti duchovního, národního a kulturního života: * Ján Simonides (1648-1708) - kněz, galejník, pedagog, literát * Jozef Melcer (1800-1854) - kněz, národní buditel, autor nábožných písní * August Horislav Krčméry (1822-1891) - kněz, národní buditel (štúrovec), literát, sběratel lidových písní * Narodil se zde Ondrej Braxatoris st. (1782-1848) - otec básníka Andreje Sládkoviče * Pavol Hronec (10. +more říjen 1910, Zvolenská Slatina - 28. srpen 1973, Německo) byl evangelický kněz, protifašistický bojovník a zdejší farář. Během války se zapojil do protifašistického hnutí. Pracovník Velitelství pozemního vojska v Banské Bystrici (od července 1944), během SNP důstojník čs. armády a Presidiální šéf pověřenectva pro školství a osvětu. Po potlačení povstání působil v partyzánské skupině Za svobodu Slovenska. Po osvobození evangelický farář v Banské Bystrici. Politicky pronásledován a propuštěn ze služeb. Nositel několika vyznamenání. Byl pohřben v Bratislavě. * Narodil se zde Branislav Hronec, syn Pavla Hronca (Braňo) (1940-2022) - slovenský hudebník, klavírista, hudební skladatel. Jeho manželka je herečka Judita Vargová.

Odkazy

Reference

Literatura

Rudolf Novodomec, HRONSEK - história a súčasnosť, Banská Bystrica TRIAN, 2000. * Katarína Donovalová, Z histórie obcí banskobystrického a breznianskeho regiónu, Banská Bystrica, Verejná knižnica Mikuláša Kováča v Banskej Bystrici, 2006.

Externí odkazy

Kategorie:Obce v okrese Banská Bystrica Kategorie:Obce v regionu Horní Pohroní Kategorie:Sídla na Hronu