Cesko.wiki Hudební kritik
Author
Albert FloresHudební kritik je název povolání osoby, která píše recenze a kritiky o instrumentálních a orchestrálních dílech, operách, operetách, muzikálech nebo o jiných hudebních scénografických dílech nebo o vokálních a sborových dílech, jakož i o rockových, popových nebo jazzových a dalších souvisejících stylech. Bývají publikovány v odborných časopisech i v denících nebo týdenících, ale také v rozhlase, televizi nebo na internetu. Vzdělávání hudebních kritiků se dnes koná v rámci studia hudebních věd, obvykle v kontaktu s různými médii.
Historie
V minulých stoletích nebyli hudební kritici speciálně pro tuto profesi školeni. Zpravidla to byli skladatelé nebo hudebníci, kteří kromě velké zkušenosti s kompoziční technikou a soudobou hudbou přinesli tehdejší hudbě odpovídající literární talent. +more Protože do konce 19. století neexistovaly žádné fonografické nahrávky hudebních děl, byli hudební kritici do značné míry odkázáni na studium not, partitur a klavírních výtahů, aby si mohli vytvořit základ pro správné hodnocení díla. K tomu patřila i návštěva představení. V první polovině 19. století to však vůbec nebylo tak samozřejmé, jako je tomu dnes. V dnešní době jsou základem pro hodnocení hudebních děl kromě účasti na představení samozřejmě také nahrávky na CD, rozhlasové přenosy a teoretické „čtení“ nebo praktické procvičování partitury. Žádoucí, co nejrozsáhlejší znalosti nebo výrazný zájem, který přesahuje „klasickou hudbu“ a který pokrývá všechny umělecké oblasti a epochy (literatura, výtvarné umění, politika, etnologie, kinematografie nebo pop a jejich vývoj od starověku do současnosti) sice nejsou podmínkou, ale obvykle představují bezpečný základ pro publikované texty. Dvě odborné organizace, které se v 19. století specializovaly na hudbu, byl časopis Allgemeine musikalische Zeitung, vydávaný hudebním vydavatelstvím Breitkopf & Hartel a časopis Neue Zeitschrift für Musik, který založil Robert Schumann a Fridrich Wieck.
Hudební kritici 18. století
Historik a muzikolog François Raguenet, * Strážce pečeti („Siegelbewahrer") Jean-Laurent Le Cerf de La Viéville.
Známí hudební kritici 19. století
Německý skladatel a hudební kritik Robert Schumann (viz také Florestan und Eusebius). * Německý spisovatel +more_T. _A. _Hoffmann'>E. T. A. Hoffmann, své kritiky psal pod pseudonymem „Johannes Kreisler“. * Francouzský skladatel, spisovatel a hudební kritik Hector Berlioz. * Francouzský skladatel Claude Debussy, který pro své kritiky vytvořil fiktivního partnera „Monsieura Croche“. * Ruský hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij. * Rakouský hudební kritik českého původu. Eduard Hanslick. * Německý filozof Friedrich Nietzsche. * Irský dramatik George Bernard Shaw.
Známí hudební kritici 20. století
Německý hudební textař, historik a knihovník Wilhelm Altmann. * Německý filosof, muzikolog, sociolog a estetik +more_Adorno'>Theodor W. Adorno. * Francouzský dramatik, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915, Romain Rolland. * Německo-americký muzikolog a hudební kritik Alfred Einstein. * Německý muzikolog a hudební kritik Hans Heinz Stuckenschmidt. * Německý hudební, literární a divadelní kritik Joachim Kaiser. * Německý nakladatel a autor Martin Büsser. * Americký esejista a hudební kritik. Robert Christgau. * Rakouský muzikolog a hudební kritik Wilhelm Sinkovicz.
Hudební kritik v satiře
Kabaretní umělec Georg Kreisler se na toto povolání podrobně podíval satirickým způsobem ve své písni Der Musikkritiker a v textu uvedl, že člověk nemusí mít o hudbě ponětí, ale přesto může psaním o hudbě a hudebnících vydělávat lukrativní peníze .
Poznámky
Reference
Literatura
Ferdinand Pfohl, Auch ein Handwerk. Eine Kritik der Musikkritik. Hudební týdeník „Musikalisches Wochenblatt", Lipsko 1886 S. 125 ff.
Externí odkazy
[url=https://www. casopisharmonie. +morecz/komentare/desatero-prikazani-hudebniho-kritika. html]Desatero přikázání hudebního kritika[/url] * [url=https://www. dobre-knihy. cz/stitky/hudebni-kritici-14269. html]Knihy na téma hudební kritici[/url].