Humiliáti

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Humiliáti jsou katolické asketické hnutí, které vzniklo ve 13. století. Jejich cílem je dosáhnout duchovního růstu a pokory skrze sebeponížení a sebepokorou. Humiliáti věří, že ponižování tělesných potřeb a odříkání světských radostí přináší duchovní čistotu a blízkost k Bohu. Toto hnutí se poprvé objevilo v Itálii, ale brzy se rozšířilo i do dalších zemí, včetně Čech. V českých zemích byla komunita Humiliátů založena v 14. století v Praze. Příslušníci tohoto hnutí žili v asketickém společenství, kde se zříkali majetku, manželství a všeho světského bohatství. Místo osobního vlastnictví se spoléhali na kolektivní vlastnictví a vzájemnou pomoc. Humiliáti se také zaměřovali na vzdělávání, zejména v duchovních oblastech. Měli vlastní školy a výchovné instituce, které sloužily k vzdělání příslušníků hnutí i místní veřejnosti. Po mnoha staletích působení se české větve hnutí postupně rozpadly a byly potlačeny, zejména během husitských válek, renesance a reformace, které se nepříznivě projevily na katolické církvi i na jejích řádech. Nicméně, i když se česká odnož Humiliátů ztratila, hnutí jako celek přežilo v jiných částech Evropy. Dnes má hnutí Humiliátů stále několik komunit, které se nacházejí v Itálii, Španělsku, Francii a v jiných zemích. I když zastávají méně významnou roli na katolické scéně než v minulosti, stále se snaží věnovat duchovním cvičením, vzdělávání a charitativní činnosti.

Erb humiliátů Humiliáti jsou původem středověký křesťanský žebravý řád řeholníků, který vznikl ve 12. století. Mužská větev řádu byla zrušena roku 1571, ženská větev (sestry humiliátky) trvá do současnosti.

Historie

Kvůli své podpoře laického kazatelství byli humiliáti papežem Luciem III. +more obviněni z hereze, avšak papež Inocenc III. toto hnutí rehabilitoval a uznal jako řeholní řád. Pod vedením Sv. Jana z Medy přijali řeholi svatého Benedikta. Humiliáti působili prakticky výhradně v Itálii, zejména v oblasti Lombardie a Toskánska. Hlavním centrem řádu bylo opatství Viboldone u Milána, další významné kláštery byly v milánské čtvrti Brera a ve městech Brescii, Cremoně či Monze. Humiliáti se rozdělovali na tzv. první řád zahrnující řeholníky a řeholnice se sliby, tzv. druhý řád složený z laiků - bratří a sester zaměstnaných především tkaním a žijících v klášterních společenstvích a tzv. třetí řád (terciáře), v němž byli shromážděni muži a ženy žijící ve svých rodinách.

Mezi nejznámější představitele řádu patřili sienský biskup a kardinál Giacomo Pasquali nebo fiesolský biskup a kardinál Luca Manzoni. Po roce 1565 se humiliáti dostali do sporu s milánským arcibiskupem Sv. +more Karlem Boromejským, který je podezíral ze sympatií ke kalvinismu a dal zrušit několik jejich klášterů. 24. září 1569 se čtyři mniši z humiliátského kláštera v Breře pokusili Karla zavraždit. Během společné modlitby v kapli milánského dómu na něj jeden z nich, Girolamo Donati zvaný il Farina, zezadu vystřelil z arkebuzy. Kulka prostřelila Karlův oděv, ale nezranila ho. Atentátník a jeho komplicové byli dopadeni a následně v Miláně oběšeni, V reakci na tento incident se papež Pius V. rozhodl mužskou větev a třetí řád 8. února 1571 zrušit, zatímco ženská větev, sestry humiliátky, stále existuje.