Hyperjádro
Author
Albert FloresHyperjádro je český hudební projekt, který vytváří experimentální hudbu kombinující prvky noise, elektroniky a drone. Jeho tvůrcem je hudebník Ondřej Holý, který se rozhodl vytvořit nový zvukový prostor pomocí výkonného počítačového software. Projekt vznikl v roce 2004 a od té doby vydal několik alb, která se setkala s pozitivním ohlasy u kritiků. Hudba Hyperjádra je charakterizována vrstvením zvuků, repetitivními strukturami a temnou atmosférou. Hyperjádro se často objevuje na živých vystoupeních a festivaly a považuje se za jednoho z předních představitelů české experimentální hudby.
Hyperjádro je atomové jádro, které obsahuje kromě nukleonů nejméně jeden hyperon, a má tedy nenulovou podivnost. Objevili jej Marian Danysz a Jerzy Pniewski roku 1952. Nejsnadněji se studují hyperjádra obsahující Λ0, která žijí dostatečně dlouho, takže mají ostré energetické hladiny.
Hyperjádro se označuje spodním levým indexem se značkami hyperonu (Λ, Σ0, Ξ− apod.), například a=r|p=8|b=ΛBe).
Byla též připravena hyperjádra, obsahující hyperon Σ0, i hyperjádra s vícenásobnou podivností (např. a=r|p=6|b=ΛΛHe nebo a=r|p=10|b=ΛΛBe nebo a=r|p=15|b=Ξ‾N). +more V současné době je známo více než 30 hyperjader. V r. 2010 bylo připraveno první antihyperjádro (a=r|p=3|b=ΛH).
Hyperjádra, konkrétně např. hypertriton a=r|p=3|b=ΛH a jeho rozpadové vlastnosti, mohou pomoci vysvětlit strukturu neutronových hvězd a jejich vlastnosti, např. +more hmotnosti přesahující očekávaný rozsah.
Vznik
Hyperjádro může vzniknout změnou podivnosti jádra například při prostém zachycení hyperonu nebo při zachycení hyperonu či podivného mezonu a jeho interakci s jaderným nukleonem, případně rozpadem jiného hyperjádra.
Příklady zachycení kaonu: :K− + 4He → a=r|p=4|b=ΛHe + π− :K− + 9Be → a=r|p=9|b=Σ°Be + π−
Příklad vzniku z jiného hyperjádra: :a=r|p=10|b=ΛΛBe → a=r|p=8|b=ΛBe + p + π− :a=r|p=15|b=Ξ‾N → a=r|p=10|b=ΛBe + a=r|p=5|b=ΛHe
Rozpad
Hyperjádra jsou nestabilní. Pro většinu připravených hyperjader obsahujících jeden hyperon Λ leží jejich střední doba života v intervalu mezi 10−11 s a 10−10 s. +more Rozpadají se slabou interakcí buďto mezonovým nebo bezmezonovým rozpadem.
Mezonový rozpad probíhá rozpadem hyperonu v jádře za vzniku π− (Λ ⇒ p+π−) nebo π0 (Λ ⇒ n+π0), který vyletuje z jádra. Uvolněná energie se pohybuje kolem 40 MeV. +more U lehčích jader může dojít i k současnému uvolnění nukleonu nebo rozštěpení jádra (přičemž zbylé jádro má velkou vazebnou energii na nukleon).
Příklad mezonového rozpadu: :a=r|p=3|b=ΛH → 3He + π− :a=r|p=8|b=ΛBe → 2 4He + p + π−
Při bezmezonovém rozpadu dochází k interakci hyperonu s protonem (Λ+p ⇒ p+n) nebo neutronem (Λ+n ⇒ n+n). Bezmezonový rozpad se pozoruje zpravidla u těžkých jader. +more Energie uvolněná při bezmezonovém rozpadu je oproti mezonovým rozpadům zhruba o 140 MeV vyšší (tento rozdíl dobře odpovídá klidové energii pionu).
Poznámky
Reference
Externí odkazy
[url=http://cdn. physorg. +morecom/newman/gfx/news/hires/fromtwotrill. gif]Nejlehčí objevená hyperjádra v nuklidovém N-Z diagramu[/url] * [url=http://www. osel. cz/index. php. clanek=4917]Další velmi exotický obyvatel antihmotné ZOO (článek na OSEL. cz k objevu antihyperjádra)[/url].