Hůrky (Nová Bystřice)

Hůrky jsou částí města Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec. V roce 2011 zde trvale žilo 163 obyvatel. Pozůstatky bývalého městečka Hůrky stojí na vyvýšenině, čtyři kilometry severovýchodně od Nové Bystřice, ze které přes Hůrky vede silnice k Senotínu. Další silnice vede z Hůrek k Blatu a dále k Landštejnu, pěšky nebo na kole je možné dostat se do Dobré Vody a do Potočné.

Hůrky jsou nejvýše položeným sídlem okresu Jindřichův Hradec.

Název

Název vesnice je odvozen ze slova hórka ve významu malá hora. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Adamsfreyheit (1790, 1842) a Horky (Hůrky) nebo Adamsfreiheit (1854).

Historie

Hůrky u Nové Bystřice se už na první pohled liší od jiných vesnic na Novobystřicku. Je to dáno celkovým vývojem od jejich založení. +more Zatímco ve zdejších vesnicích převažují nízké domky seskupené většinou kolem návsi, Hůrky vytváří linie domů podél cesty s rozšířením u kostela a dnes již zaniklým náměstím na jižním konci obce u hřbitova. Mnoho hůreckých domů je patrových, což svědčí o bývalé prosperitě.

Hůrky založené s právy městečka v roce 1637 zpočátku živily své obyvatele hornictvím. Jménem Hory, Hůry, Hůrky bývala ve středověku označována místa, kde byly těženy drahé kovy. +more V případě Hůrek se odhaduje, že se zde v blízkosti těžilo stříbro už od doby kolonizace území. Největšího rozmachu těžba stříbra dosáhla zřejmě v 16. a 17. století. Nejznámější byl Čertův důl (Tewlův od německého Teufel/čert) na stříbro někde u Senotína, který roku 1530 koupil od bratrů Tewlů, hradeckých měšťanů, Adam I. z Hradce. V roce 1628 novobystřické panství a s ním i území Senotína a budoucích Hůrek dostal od své matky Lucie Otýlie z Hradce jako svatební dar hrabě Adam Pavel Slavata. Ten sem už někdy po roce 1630 povolal první horníky, zejména z krušnohorského Saska, k dolování pyritu zpracovávaného pak na zelenou skalici (tehdy nazývanou vitriol). Dále se z něj získávala síra využívaná pro výrobu střelného prachu.

První zmínka o dolování v místě budoucích Hůrek je v dopise otce Adama Pavla, Viléma Slavaty z 12. července 1631 Adamovi z Valdštejna, kde popisuje tehdejší stav: „Já přijdouce z Telče na Bystřici na cestě spatřil jsem, jak syn můj milý půl míle od zámku Bystřice nalezl zasypané doly a ty nyní zase vyčistiti dal, z nichž mnoho rudy vysekávati dá a z té nemálo vitriolium se převažuje a má dobrou naději, že nemalý užitek bude moci z toho míti. +more“.

Nově vznikající hornické osadě udělil pak hrabě v roce 1637 privilegia na úrovni hornických měst a ke správě jmenoval rychtáře s pěti konšely. Osadníci byli osvobozeni od roboty, vojenské služby i válečných kontribucí. +more Směli dále volně šenkovat pivo i obchodovat, což je odlišovalo od sedláků v okolních vesnicích. Novým osadníkům pak přidělil pozemky na stavbu obytných domů jako léna, těm nejchudším je postavil na vlastní náklady. Z toho byli povinni odvádět pouze roční rentu půl tolaru na zámek v Nové Bystřici. Nová osada nazvaná podle zakladatele (Adamova svoboda) dostala i znak s modrou pětilistou růží Slavatů ve zlatém poli a pod ní křížem uloženými hornickými nástroji - mlátkem a želízkem. Podle soupisu v berní rule z roku 1654 bylo na Hůrkách už celkem 66 usedlostí, z nichž ve 36 žili havíři, ostatní se živili řemeslem.

Po úpadku těžby již v závěru 17. století přišlo další období rozkvětu až na sklonku 18. +more století spojené s výrobou paličkovaných krajek a jejich prodejem po celé monarchii. Velký rozmach nastal od dvacátých let 19. století s rozvojem textilní výroby spojené se zpracováním bavlny, která postupně nahradila tradiční len. Textilní výroba uživila v té době většinu zdejších obyvatel. Na Hůrkách vzniklo hned několik textilních dílen a také barvírna látek. Právě tehdy vyrostly typické patrové domy bohatnoucích textilních podnikatelů, kde byly umístěny textilní dílny, nebo obchodníků, kteří vedle krámů zřídili ubytovací hostince.

V roce 1843 Hůrky dosáhly maxima počtu obyvatel: žilo zde 593 obyvatel převážně německé národnosti, kteří se většinou zabývali výrobou plátna. Od roku 1841 se zde konaly do roka dva jarmarky. +more Po přenesení textilní výroby do nově zbudovaných továren v Nové Bystřici během druhé poloviny 19. století nastal postupný úpadek obce spojený s odlivem obyvatel, který se nezastavil ani po druhé světové válce. Po vysídlení původních německých obyvatel, jichž byla na Hůrkách většina a tvořili hlavní pracovní sílu místních tkalcoven, byla postupně ukončena i výroba ve zdejších textilních provozech. Opuštěné domy se nepodařilo znovu plně zabydlit, a tak byly postupně odstraňovány až téměř na polovinu původního počtu. V obci zůstal pouze státní statek a od padesátých let 20. století pak malá vojenská jednotka protivzdušné ochrany státu, která zde měla velitelství a kasárna.

Na rozdíl od okolních vesnic je na Hůrkách většina domů osídlena trvale, jen menší část slouží jako rekreační chalupy. Po ukončení samosprávy kdysi střediskové obce, provozu školy a několika pokusů o drobné podnikání na počátku devadesátých let 20. +more století začala celkově obec upadat. To se ale v posledních několika letech změnilo. Majitelé své nemovitosti postupně opravují a do vesnice se začíná vracet opět plnohodnotný život. V obci jsou v provozu tři penziony a nová restaurace, osadu navštěvují stále častěji turisté. V místním kostele byly obnoveny v letním období bohoslužby (od poloviny května do poloviny října každou sobotu od 18 hodin). V roce 2018 v obci začal také aktivně působit Hůrecký okrašlovací spolek.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

Nejvýznamnější památkou v obci je klasicistní kostel kostel svatého Jakuba Většího s empírovými prvky postavený v letech 1813-1816 Franzem Schneiderem (1781-1868), zednickým mistrem z Hůrek, na místě původní kaple z roku 1769. V roce 1900 kostel vyhořel a po opravě dostal nový jehlancový tvar věže, který nahradil původní klasicistní báň. +more * Navzdory mnohdy necitlivým stavebním úpravám v poválečném období je na Hůrkách zachována řada původních objektů z 18. a 19. století, které upomínají na bohatou historii dřívějšího městyse. Památkově chráněny jsou domy čp. 2, 23, 32 a 39. * Socha svatého Jana Nepomuckého * Nádraží úzkokolejné železnice (dva kilometry východně od vesnice) * Na Křížovém vrchu jihovýchodně od obce stála kaple Panny Marie Bolestné z roku 1841, ke které vedla Křížová cesta. Zbořeno kolem roku 1955.

Galerie

Soubor:Kostel sv. Jakuba Většího. +morejpg|alt=Kostel sv. Jakuba Většího|Kostel sv. Jakuba Většího Soubor:Interiér kostela sv. Jakuba Většího v Hůrkách. jpg|alt=Interiér kostela sv. Jakuba Většího v Hůrkách, poutní mše 25. 7. 2020|Interiér kostela svatého Jakuba Většího Soubor:Socha sv. Jana Nepomuckého v Hůrkách. jpg|alt=Socha sv. Jana Nepomuckého v Hůrkách|Socha svatého Jana Nepomuckého Soubor:Hurky kasarna. jpg|Budova bývalých kasaren protivzdušné obrany státu Soubor:Hurky skola. jpg|Budova bývalé školy Soubor:Hurky urad. jpg|Bývalý obecní úřad (místní národní výbor) Soubor:Hurky pohled od jihozapadu. jpg|Pohled na vesnici od jihozápadu Soubor:Hurky zastavka JHMD. jpg|Zastávka úzkokolejné soukromé železnice JHMD Soubor:Hurky JHMD. jpg|Zastávka JHMD ze silnice na Blato.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.hurkyceskakanada.cz]Stránky Hůreckého okrašlovacího spolku[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Místní části v Nové Bystřici Kategorie:Sídla v přírodním parku Česká Kanada Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Sídla v Javořické vrchovině