Ian Smith

Ian Douglas Smith (8. dubna 1919 - 20. listopadu 2007) byl rhodeský farmář zastávající nadvládu bílých mužů a jeden ze zakladatelů politiky apartheidu. V letech 1964-1979 byl premiérem Rhodesie. V roce 1965 začala Rhodesie pod jeho vedením uplatňovat rasovou segregaci a vyhlásila nezávislost na Velké Británii.

Životopis

Narodil se v malém zemědělském městě Selukwe v Jižní Rhodesii jako třetí dítě skotských imigrantů Johna a Agnes Smithových. V mládí byl vášnivým sportovcem, vynikal mimo jiné v kriketu a ragby. +more Poté studoval na Rhodesově univerzitě v Grahamstownu v Jižní Africe. Studium ale přerušil po začátku 2. světové války, aby mohl bojovat jako pilot v britském letectvu. Během svého pobytu u letectva byl účastníkem dvou nehod. V roce 1943 v Egyptě havaroval svůj Hawker Hurricane, přitom přišel o oko a přivodil si popáleniny obličeje. Přesto dále pokračoval v pilotování. O rok později byl sestřelen v severní Itálii nad územím kontrolovaným německými jednotkami. Připojil se k italským partyzánům a účastnil se sabotážních akcí proti nacistům. Po několika měsících utekl přes Alpy do, tehdy už spojenci osvobozené, jižní Francie. Po návratu do Afriky dokončil svá univerzitní studia a úspěšně kandidoval do rhodeského parlamentu ve volbách v roce 1948. Kandidoval za Liberální stranu, která přes svůj název byla spíše stranou prosazující konzervativní hodnoty. Během vzniku Federace Rhodesie a Ňaska v roce 1953 přestoupil do taktéž nově vzniklé Federální strany. Ze strany vystoupil v roce 1961, kdy strana podpořila vznik nové ústavy umožňující větší zastoupení zájmů černochů v parlamentu. Protestoval také proti článku ústavy, podle kterého se v případě rozpadu federace ze všech jejích součástí (Jižní Rhodesie, Severní Rhodesie, Ňasko) stanou tzv. Commonwealth realm, formálně nezávislé státy, jejichž hlavou bude britská královna. Británie si totiž v této době ještě udržovala podstatný vliv na chod Commonwealth realm a v případě Rhodesie by to nepochybně znamenalo velký tlak na přechod k vládě černošské většiny. Taková byla politika, kterou Británie prosazovala ve svých afrických koloniích v rámci dekolonizace. S tím se Smith nehodlal smířit a po odchodu z Federální strany založil stranu Rhodeská fronta. Tato strana slibovala odtržení od Británie a pokračující vládu bělochů. V roce 1962, rok po svém založení, vyhrála jihorhodeské volby. Premiérem se stal Winston Field, který Iana Smithe jmenoval vicepremiérem. Rok po volbách došlo k rozpadu Federace a zatímco kolonie Severní Rhodesie a Ňasko se pod dohledem Británie transformovaly v samostatné státy ovládané černošskou většinou (pod novými názvy Zambie a Malawi), budoucnost Jižní Rhodesie zůstávala nejistá. Fieldova neprůbojnost v jednání s Británií vedla až k jeho rezignaci na post premiéra na základě vnitrostranického hlasování v dubnu 1964. Premiérem se následně stal Smith.

Období vlády

Nedlouho po uvedení do úřadu Smithova rasistická vláda zavedla apartheid ve stylu Jihoafrické republiky a zakázala dvě nejvýznamnější proti-koloniální organizace původních obyvatel ZANU a ZAPU a jejich vůdčí postavy uvěznila. Poté, co ztroskotala veškerá jednání s Velkou Británií, vyhlásil 11. +more listopadu 1965 unilaterálně nezávislost Rhodesie. Její nezávislost ale neuznala žádná země a Británie na ni prostřednictvím OSN uvalila rozsáhlé ekonomické sankce. Ty ovšem neměly příliš velký efekt, protože je porušovaly zejména Jižní Afrika a Portugalská východní Afrika. Znovu se rozběhla série jednání mezi Smithem a britskou vládou, která se ale ani tentokrát nesetkala s úspěchem. Rhodesie se v roce 1970 vyhlásila republikou ve snaze získat alespoň nějaké mezinárodní uznání. To se však nestalo a boje s partyzánskými složkami odbojových organizací ZANLA a ZIPRA (odnožemi ZANU a ZAPU) počátkem 70. let stále nabývaly na intenzitě. Zásadním zvratem celé situace v regionu byla nezávislost Mosambiku na Portugalsku v roce 1975. Portugalsko podporovalo Smithův režim, kdežto nový stát ovládaný marxistickou stranou FRELIMO podporu okamžitě ukončil a v následném chaosu občanské války v Mosambiku našli zázemí i vojáci ZANLA a ZIPRA. Navíc Smith ztrácel podporu i od Jižní Afriky. S rostoucí guerillovou aktivitou musela Smithova vláda vynakládat více peněz na chod armády a také mnoho bělochů emigrovalo do sousední Jižní Afriky, kde měl v té době ještě neotřesitelnou pozici apartheid. Před definitivní vojanskou porážkou apartheidu navrhly antikoloniální síly vyjednávání, které mělo zabránit totálnímu vyhnání bělochů. V roce 1978 tak vznikla dohoda s vedená černošským biskupem Abelem Muzorewou na plynulé transformaci moci do rukou černošské většiny, která dočasně přenechala velké výhody bělošské menšině. Běloši podmínky dohody nikdy nesplnili. . O rok později se země přejmenovala na Zimbabwe Rhodesie a premiérem se stal ve smíšené vládě Abel Muzorewa. Zimbabwe Rhodesie byla krátkodobým kompromisním řešením, černoši sice už měli většinu v parlamentu i ve vládě, ale například 28 křesel v parlamentu bylo vyhrazeno pro bělošské voliče. Zimbabwe Rhodesii neuznala žádná země mezinárodního společenství. V prosinci roku 1979 byla v Británii podepsána Dohoda z Lancaster House mezi britskou vládou, vládou Zimbabwe Rhodesie, ZANU a ZAPU. Dohoda zaručovala samostatnost pod vládou majority a svobodné volby. Ty se konaly v únoru 1980 a byly britskou vládou prohlášeny za platné.

Opozice a pozdější léta

Smith byl i po změně režimu stále členem parlamentu, jímž zůstal až do roku 1987. Byl vůdčí postavou opozice vůči Mugabemu a často kritizoval jeho vládu a obviňoval ji z korupce. +more V roce 1992 se ještě krátkodobě anganžoval v opozičním hnutí Spojená fronta. Na rozdíl od většiny bělošské populace ze Zimbabwe neodešel, stále pobýval buď na své venkovské farmě, nebo ve svém domě v hlavním městě Harare. I po konci své kariéry v politice nepřestával otevřeně kritizovat Mugabeho režim, který na přelomu tisíciletí přivedl kdysi jednu z nejbohatších zemí Afriky na hranici ekonomického kolapsu. V roce 1997 vydal svou autobiografii The Great Betrayal (anglicky Velká zrada). Až na úplném sklonku svého života Zimbabwe opustil. Posledních několik let svého života strávil v Kapském Městě, kde 20. listopadu 2007 zemřel ve věku 88 let.

Externí odkazy

http://www. britannica. +morecom/biography/Ian-Smith * http://www. theguardian. com/news/2007/nov/21/guardianobituaries. world * http://www. rhodesia. nl/betrayal. htm * http://www. telegraph. co. uk/comment/3644217/Ian-Smith-has-sadly-been-proved-right. html.

Kategorie:Zimbabwští politici Kategorie:Narození v Zimbabwe Kategorie:Narození 1919 Kategorie:Úmrtí 2007 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 8. +more dubna Kategorie:Úmrtí 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v Kapském Městě.