Impresionistky v Paříži a v Giverny
Author
Albert FloresClaude Monet: Makové pole
Impresionisté, kteří se soustřeďovali především na barvu a světlo, se brzy stali osobnostmi s individuálně laděným stylem. Přes počáteční posměch publika a kritiků, zvyklých na hnědou detailní akademickou malbu, se nenechali neúspěchem odradit. +more Dokázali si svou zcela jinou svobodnou malbu v plenéru, plnou jasu, radosti a každodenních témat obhájit a postupným pořádáním svých výstav změnit názory návštěvníků i kritiků. Zakladatelé impresionismu dokázali i více. Talentované malířky, které byly jejich obrazy nadšené, radami a vedením dovedli až k jejich impresionistickému stylu, takže s impresionisty i některé z nich vystavovaly. Eduard Manet radil Berthe Morisotové a učil malovat Evu Gonzálesovou, Mary Cassattová považovala za svého učitele Degase, Renoir chodil malovat s Berthou Morisotovou, když chtěla změnit styl, Monet radil Marii Braquemondové a v Giverny dvěma americkým malířkám, Lille Cabot Perry a Mary MacMonniesové, které byly nadšené jeho obrazy i zahradou. Přátelily se i s Pissarrem, který bydlel nedaleko. Všechny tyto malířky se svými impresionistickým obrazy patřily k nejvýznamnějším malířkám konce 19. století.
Malířky Paříže
Impresionistky si volily jiné náměty než impresionisté. Jejich obrazy představují život pařížských žen na konci devatenáctého století, jeho prchavé okamžiky i zájmy nejen doma, ale i v zahradě nebo v přírodě, Nejvýznamnější z malířek, tvůrkyně neobyčejně půvabných, dynamických a osobitých obrazů byla Berthe Morisotová (1841-1895). +more Učila se malovat u Corota, předchůdce impresionistů Mnoho se naučila také kopírováním starých mistrů v Louvru. Tam se setkávala i s budoucími impresionisty a v roce 1868 s Manetem. Toto setkání a následné přátelství s ním změnilo zcela její malířství. Jeho současné náměty, uvolněnější kontrastní malba, názory, které „probouzely její myšlení“, patřily k nejpodnětnějším spolu s názory jeho přátel Moneta, Degase a Renoira. Vytvořila si vlastní styl ze světlých barev vibrujících na povrchu obrazů, svobodných tahů štětcem všemi směry, častým užíváním bílé barvy. Sama pak přesvědčila Maneta, aby maloval v plenéru. Morisotová v sedmdesátých letech tvořila mistrovská díla Na plese nebo Pudrující se žena, v kterém se soustřeďuje na bílou barvu v mnoha odstínech. I tady, stejně jako i v dalších obrazech, dokázala vše proměnit v poezii. Její obrazy si oblíbil i básník Mallarmé, který v poezii také hledal nové vyjádření. Po smrti manžela, Eugena Maneta, bratra malíře, chtěla změnit styl, soustředila se nově na kresbu a chodila s Renoirem malovat. Učila malovat i svou dceru Julii Manetovou. Nedokázala se zbavit depresí a brzy zemřela.
Malířkou, které dával Manet soukromé hodiny v roce 1866, byla Eva Gonzalesová (1849-1883). Stejně jako on sdílela touhu po oficiálním uznání, které znamenalo vystavovat v Salonu. +more Manet namaloval svou žačku, jak sedí u stojanu a maluje, Obraz byl vystaven na Salonu. Návštěvníci obdivovaly tento obraz, ale nenapadlo je, že vyobrazená malířka má v Salonu i vystavené 3 obrazy. Později byla Gonzalesová obdivována, když si vytvořila vlastní jemný impresionistický styl. Příkladem může být obraz. Probuzení. Kromě postav známých často malovala svou sestru, zátiší a moře. Po porodu dítěte nečekaně zemřela. Bylo to pět dní po smrti Maneta. Za dva roky po své smrti měla úspěšnou retrospektivní výstavu v Paříži. V této metropoli se usadila i americká malířka Mary Cassattová. (1843-1926).
Po pětiletém studiu v Pensylvánii odjela Cassatová na studijní cesty do Evropy. Jejího obrazu v Salonu si všiml Degas a pozval ji, aby vystavovala s impresionisty. +more Uzavřeli přátelství a malíř jí radil, jak dospět k impresionismu. Přidal se k nim Pissarro a experimentovali s grafikou. V roce 1890 byla inspirována na výstavě japonských dřevorytů a vytvořila 10 barevných grafických listů s tématem každodenního života pařížských žen, které tvořily základ její úspěšné výstavy v roce 1893. Nejznámějším jejím tématem ale byla Matka a dítě. Manetovi a Degasovi uspořádala výstavy v Americe a sama tu vystavovala v roce 1898 v New Yorku. Po roce 1914 už nemalovala, protože téměř oslepla. Žila na svém zámku u Paříže. Malíř a grafik Felix Bracquemond, který vystavoval na první výstavě impresionistů, byl pro skupinu velmi podnětný. Radil přátelům s grafikou, a byl prvním, kdo objevil japonské dřevořezy Hokusaie a rozpoutal všeobecný zájem o japonskou kulturu. Jeho žena, Marie Bracquemondová, se také přidala ke třem výstavám impresionistů. Děkovala Monetovi, že jí „otevřel oči“.
Marie Braquemondová, (1841-1916) byla žačkou slavného malíře Ingrese. V roce 1859 debutovala na Salonu s realistickými malbami. +more Vdala se za Felixe Braquemonda, se kterým měla jednoho syna. Modelem jí byla její sestra. Nejraději malovala společnost ve své zahradě prosvětlené sluncem. Nejznámějším je její obraz Na terase v Sévres, kde namalovala malíře Fantin-Latoura ve společnosti dvou žen. Od impresionistů se lišila tím, že k obrazům si dělala studie v kresbě. Manželovi vadil její přátelský vztah k impresionistům a neustále ji snižoval kritikou. Už dříve se setkala s podceňováním svého učitele Ingrese, který nevěřil, že by žena mohla tvořit hodnotné obrazy jako muž. V roce 1890 se tedy vzdala malování a její poslední prací byl obraz, na kterém je její syn a sestra. Teprve koncem života byla kritiky znovu objevena a obdivována.
Malířky Giverny
+morejpg|náhled'>Lilla Cabot Perry: Potok pod topoly Mary MacMonnies: Zahrada v Giverny.
V roce 1890 si Monet, už slavný umělec, koupil v Giverny dům a pozemek a začal tu uskutečňovat svůj sen, vybudovat a malovat vodní zahradu. Přilákal do této malé obce západně od Paříže mnoho malířů, kteří ho obdivovali a toužili malovat v jeho blízkosti a to především Američanů. +more Ti si v Giverny koupili nebo pronajali dům. K nim patřily dvě malířky Lilla Cabot Perry a Mary MacMonnies. Perry si pronajala dům vedle Moneta a spřátelila se s ním. Obě malovaly i v jeho zahradě.
Lilla Cabot Perry (1848-1933) byla americká malířka, která usilovala o prosazení francouzského impresionismu v Americe. Začala studovat malířství později. +more Přijela do Paříže v roce 1888. Vystavila dva obrazy v Salonu nezávislých v akademickém duchu, ale přitahoval ji impresionismus. Seznámila se s Cassatovou, Pissarrem a Monetem. Roku 1889 si pronajala dům v Giverny vedle domu Moneta a spřátelila se s ním. Jeho vedení radami jí pomohlo změnit její styl na impresionistický. Vznikl krásný obraz Dítě u okna, plný světla a imprese. V novém stylu malovala krajiny, inspirovaly ji i její děti a obrazy Moneta. V Giverny žila od roku 1889 do 1909. V Americe se snažila prodat obrazy Pissarra, který byl ve finanční tísni. Své impresionistické obrazy vystavovala v Bostonu a měla úspěch. Později se vrátila k realistickým portrétům.
Mary MacMonnies (1858-1946) patřila k nejlepším žákyním na umělecké škole v Sant Louis, kde studovala. Dostala stipendium a odjela do Paříže studovat na Academii Julian. +more V roce 1888 se vdala za sochaře a malíře Fredericka MacMonniese. Společně byli pozvání na světovou kolumbijskou výstavu v Chicagu v roce 1893, kde měla namalovat velkoformátovou nástěnnou malbu na téma Primitivní ženy a její manžel vytvořit fontánu. Byli úspěšní a koupili si po roce 1890 v Giverny dům. Malovala často rozkvetlé zahrady s postavami nebo jen kvetoucí zahrady. Když se jim narodila dcera, její ateliér sloužil i jako dětský pokoj. Tuto situaci namalovala v obraze Ateliér v Giverny. Její manžel jezdil do Paříže, kde měl ateliér a učil. Rozvedli se a vdala se za spisovatele a malíře Williho Lowa. Společně s jejími dvěma dcerami odjeli v roce 1909 do umělecké kolonie u New Yorku. Impresionistické obrazy už nemalovala. Zůstala dlouho zapomenuta.
Přínos malířek impresionismu
Malířky obohatily impresionismus novými tématy. U B. +more Morisotové to byl empatický intimnější vhled do života ženy, E. Gonzalesová ve svých půvabných obrazech spojovala ženu s přírodou, M. Cassatová malovala láskyplný vztah matky s dítětem, M. Bracquemondová zachycovala společnost v prosluněné zahradě, Perry namalovala několik působivých obrazů s dítětem u okna a M. Monnies zasazovala postavy do kvetoucí přírody, nebo malovala jen přírodu. Přispěly i k tomu, že impresionismus patří dodnes k nejvyhledávanějším uměleckým směrům.