Imunizace
Author
Albert FloresImunizace je proces, při kterém je jednotlivá osoba nebo populace chráněna před nemocemi díky vytvoření imunitní odpovědi proti infekčním agens. Tento proces je realizován buď přirozenou imunitou po prodělání nemoci, nebo umělou cestou, a to pomocí očkování. Při imunizaci je člověku podávána vakcína, která obsahuje buď oslabené nebo zabití mikroorganismy, antigeny nebo jejich části. Tím se vytváří imunitní odpověď v těle, která je schopná rozpoznat a zničit patogeny při jejich následném vniknutí do těla. Očkování je velmi efektivní strategie prevence nemocí a v minulosti hrálo klíčovou roli v eradikaci nebezpečných infekčních onemocnění, jako jsou černý kašel, spalničky a dětská obrna. V dnešní době jsou k dispozici vakcíny pro řadu různých nemocí, včetně hepatitidy, chřipky, tetanu a pneumokokových infekcí. Imunizace je důležitá nejen pro jednotlivce, ale také pro celou populaci, jelikož podpora očkování vytváří tzv. kolektivní imunitu. To znamená, že pokud je dostatečný počet lidí imunizován, snižuje se šíření nemocí a ochraňuje se také osoby, které nejsou očkovány (např. novorozenci, alergici nebo oslabení lidé). Imunizace v České republice je prováděna podle národního imunizačního kalendáře, který určuje povinná očkování pro děti a doporučená očkování pro dospělé. Očkování je v Česku bezplatné a je prováděno veřejnými zdravotnickými zařízeními, jako jsou praktičtí lékaři nebo očkovací centra. Přestože imunizace přináší mnoho výhod, existují také některé kontroverze a obavy ohledně očkování, jako jsou potenciální vedlejší účinky a otázka povinnosti očkování. Ovšem studie a vědecké důkazy jednoznačně prokazují, že očkování je jedním z nejdůležitějších zdravotnických opatření, které má výrazný pozitivní dopad na ochranu jednotlivců i celé společnosti před nemocemi.
Imunizace je děj, při kterém je jedinec vystaven působení látky, která je uzpůsobená tak, že posiluje jeho imunitní systém. Tato látka je nazývána imunogen. Imunizace se liší od inokulace (předchůdce očkování) a vakcinace (očkování) v tom, že vakcinace a inokulace využívá jako imunogeny buď živé, ale oslabené mikroorganismy - tzv. atenuovaná vakcína, používá se při očkování proti TBC, u tuberkulinových testů, nebo mrtvé mikroorganismy - většina v ČR používaných vakcín. Imunizace využívá pouze části těchto mikroorganismů, obvykle pouze molekuly které přímo vyvolávají imunitní odpověď. Je to nejbezpečnější forma zvýšení aktivity imunitního systému v ochraně před nemocí. Ne všem nemocem lze předejít pouze imunizací, protože imunitní odpověď vyvolaná pouze imunogenní molekulou nemusí být dostatečně silná, nebo se nevytvoří paměťové lymfocyty.
Aktivní imunizace
je proces stimulace specifickým antigenem k podpoře tvorby protilátek v těle. Aktivní imunizace přiměje tělo k tomu, aby produkovalo vlastní protilátky a pokračovalo v jejich produkci díky paměťovým buňkám, které se tvoří. +more Tedy ochrana bude trvat před nemocí několik let, v některých případech může trvat až celý život. Aktivní imunizace není bez rizik, i když výzkum podporuje účinnost imunizačních programů jako opatření ke snížení výskytu vážných forem daných infekčních onemocnění a ke snížení výskytu infekčních onemocnění.
Pasivní imunizace
je časově omezená imunizace navozena podáváním předem vytvořené protilátky nebo specificky senzibilizovaných lymfoidních buněk do systému. Očkovaná osoba je chráněna pouze tak dlouho, dokud tyto protilátky či buňky zůstávají v její krvi a jsou aktivní, pak zanikají. +more Přistupuje se k ní pouze při akutních život ohrožujících stavech a lze použít jen jednou daného typu. Prodávané protilátky jsou produkovány jiným živým organismem a tudíž jejich přítomnost sama vyvolá imunitní reakci proti nim.
Související články
Imunita (biologie) * Imunitní reakce (Imunitní odpověď) * Imunitní odpověď proti virům * Imunitní tolerance