Informační horizont

Technology

12 hours ago

Author

Informační horizont je koncept, který se věnuje otázkám informačního managementu a strategiím organizací ve vztahu k informacím. Pojem byl poprvé použit v roce 1969 v díle Petera Druckera s názvem "The Age of Discontinuity" a od té doby se stal důležitou součástí informačního managementu a knihovnictví. Informační horizont se týká schopnosti organizace identifikovat, vyhledávat, vyhodnocovat a využívat relevantní informace ve svém okolí. Jedná se o širokou škálu informací, které organizace musí sledovat v rámci svého podnikání, včetně změn v legislativě, technologickém vývoji, vývoji trhu, konkurence a dalších faktorů ovlivňujících jejich činnost. Cílem informačního horizonu je umožnit organizacím efektivněji plánovat svoje strategie a rozhodovat na základě aktuálních informací. Informační management zahrnuje procesy a technologie, které organizacím pomáhají získávat, organizovat, analyzovat a využívat informace efektivněji. V rámci informačního horizonu je klíčová i komunikace mezi různými odděleními a zaměstnanci organizace, aby byly informace efektivně sdíleny a využívány. Důležitou roli také hraje technologie, která umožňuje organizacím sbírat a analyzovat velké množství dat a poskytovat užitečné informace. Informační horizont je tedy důležitým nástrojem pro organizace v současném informačním věku, kdy je rychlý přístup k relevantním informacím klíčovým faktorem úspěchu. Správné vyhodnocování a využívání informací může organizacím poskytnout konkurenční výhodu a pomoci jim dosáhnout jejich cílů.

Informační horizont je definován jako soubor informačních zdrojů, které má člověk k dispozici při vyhledávání informací. Vyvstává jako vějíř možností, kterou cestou postupovat při uspokojování informační potřeby a je součástí orientačního stádia informačního chování člověka. Informační zdroje v informačním horizontu chápeme v co nejširším smyslu slova. Každý člověk má svůj vlastní informační horizont. Může obsahovat osoby a sociální sítě, vyhledávací nástroje, webové stránky, knihovny, databáze, systémy na experimentování a pozorování, dokumenty v různých formách a formátech (knihy, časopisy, videozáznamy, sborníky). Při vytváření mapy informačního horizontu hrají důležitou roli doporučení expertů (učitelé, školitelé) a kolegů. Interakce s jinými lidmi poukazují na hodnotu zdrojů v našem informačním horizontu a mění ho. Například pokud učitel doporučuje určitý zdroj studentovi, pozitivně ovlivní jeho informační horizont. Informační zdroje v informačním horizontu se kategorizovány i na počáteční zdroje, doporučující zdroje, zdroje na zúžení problému a finální zdroje. Kritériem je nejen časový postup při využívání jednotlivých druhů zdrojů, ale i postup od orientačního (referenčního) stadia vyhledávání k hloubkovému, zaměřenému a analytickému. Na základě výzkumů informačního chování lze informační horizonty rozdělit na relativně stabilní horizonty, které odrážejí stabilní preference člověka při hodnocení zdrojů v různých situacích a na dynamické horizonty, které jsou závislé na problému a situace.

Tvorba informačního horizontu jako začátek vyhledávání

Pokud si chceme vytvořit informační horizont jako začátek vyhledávání, měli bychom popsat specifické situace, které nás podněcují k hledání informací. Nejdůležitější je kontext obsahující studijní úkol, vědecký problém či projekt. +more Podrobněji si třeba určit zejména typy vhodných informací, typy informačních zdrojů, odpovědět na otázku proč právě konkrétní typy zdrojů a informací mohou řešit náš informační problém. Také je vhodné určit si posloupnost využití informačních zdrojů a pořadí důležitosti typů informací. Často se využívá dělení informací na důležité, méně důležité, okrajové. Při určování a znázorňování informačního horizontu nám pomáhá zejména nedávná zkušenost s využíváním informací a zdrojů. V paměti máme zaznamenány úspěšné strategie, které jsme použili při řešení předchozích informačních problémů, zejména způsob využití a případné chyby, kterým se chceme vyhnout. Proto při metodě popisu informačního horizontu výzkumníci žádají účastníky, aby popsali i situace, kdy bylo těžké (anebo lehké) najít informace a kdy byli spokojeni, případně nespokojení při hledání informací. [1].

Horizonty informačních zdrojů

Při každodenním informačním chování jsou definovány horizonty informačních zdrojů. Tyto horizonty vznikají v širším kontextu tzv. +more vnímaného informačního prostředí. Člověk při vytváření informačního horizontu přistupuje k informačním zdrojům selektivně, a při tom posuzuje možnou relevanci informačního zdroje. Rozlišují se v horizontu informačních zdrojů do tří zón: # Zóna - nejvíce preferované informační zdroje, # Zóna - informační zdroje sekundárního významu, # Zóna - periferní informační zdroje. Informační horizont je zde vlastně úhlem pohledu při plánování vyhledávání a využívání informací. Můžeme ho nazvat i "myšlenkovým okem".