Inge II. Norský

Inge II. Bårdsson (1185 - 23. dubna 1217) byl norský král v letech 1204 až 1217. Byl králem strany tzv. birkebeiner (březonohých) v norské občanské válce. V roce 1208 byl uzavřen mír, který trval posledních devět let Ingeho vlády. Inge a strana birkebeiner ale museli uznat vládu strany bagler v oblasti Viken.

Původ

Ingeho otec Bård Guttormsson byl mocným šlechticem z Trøndelagu, podporovatelem krále Sverre Sigurdssona, který stranu birkebeiner přivedl k moci. Ingeho matka Cecílie Sigurdsdotter byla dcerou krále +more_Norský'>Sigurda II. Byla vdaná za švédského šlechtice Folkvida, ale poté, co její bratr Sverre získal norský trůn, manžela opustila a vydala se za bratrem do Norska. Tvrdila, že za Folkvida byla provdaná proti své vůli. Arcibiskup její manželství anuloval a Sverre ji provdal za svého věrného spojence Bårda Guttormssona. Inge byl jediným synem Bårda a Cecílie.

Nástup na trůn

Král Sverre zemřel v roce 1202, jeho syn Haakon a vnuk Guttorm Sigurdsson zemřeli oba během dvou příštích let. +more Birkebeiner tedy neměli žádného přímého následníka Sverreho na trůně (o existenci dalšího Sverrehova vnuka Haakona se ještě nevědělo). Po smrti mladého Guttorma v srpnu 1204 potřebovali silného vůdce, aby mohli čelit tlaku baglerů. Vůdci birkebeiner chtěli za vůdce hraběte Haakona, syna Folkvida a Cecílie Sigurdsdotter a tudíž Ingeho nevlastního bratra. Arcibiskup Eirik z Nidarosu a sedláci z Trøndelaga však trvali na volbě Ingeho, který do té doby vládl Trøndelagu. Inge se nakonec stal králem, zatímco hrabě Haakon velitelem armády a obdržel polovinu královských příjmů.

Vláda

V příštích čtyřech letech vedli birkebeiner a bagler tuhé boje. Strana bagler měla pod kontrolu téměř celou oblast Viken s městy Tønsberg a Oslo, Inge ovládal Trøndelag s městem Nidaros, zatímco Bergen byl střídavě pod kontrolou obou stran. +more V roce 1206 bagler zaútočili na Nidaros během svatebních oslav Ingeho sestry Sigrid a sám Inge stěží vyvázl životem. V příštím roce birkebeiner úspěšně zaútočili na nepřátelskou pevnost Tønsberg. Ani jedna strana nemohla dosáhnout rozhodujícího vítězství. Na podzim 1207 arcibiskup Tore z Nidarosu a biskup Nikolas z Osla, prominentní bagler, zahájili vyjednávání o usmíření obou stran. Dosáhli toho, že král Inge a jeho protějšek Filip Simonssson souhlasili se setkáním na podzim 1208. Filip se se tehdy zřekl titulu krále a královské pečeti a získal zato východní Norsko a oblast Viken. Hrabě Haakon získal západní Norsko s městem Bergen. Inge měl být jediným králem, lenním pánem Filipa i Haakona, a ponechal si Trøndelag s městem Nidaros. Filip se oženil s dcerou krále Sverreho Kristinou.

Mír vydržel až do konce Ingeho vlády, Filip však dohodu nerespektoval, dál užíval titulu krále a ponechal si královskou pečeť. Haakon se rovněž pokoušel o to, aby byl prohlášen králem. +more Inge s Haakonem sjednal dohodu, že ten z bratrů, který přežije druhého, zdědí pozemky toho druhého a syn jednoho či druhého zdědí obojí. Haakon měl syna narozeného v manželství, zatímo Inge měl pouze nemanželského syna Guttorma s konkubínou Gyrid. V roce 1214 Inge potlačil rolnického povstání v Trøndelagu - podněcovatelem povstání byl možná hrabě Haakon. Ingeho nevlastní bratr zemřel na konci roku 1214 a Inge poté převzal jeho část království.

V roce 1217 Inge onemocněl a 23. dubna 1217 zemřel. +more Pohřben je v Nidaroském dómě. Jeho nástupcem se stal třináctiletý nemanželký syn Haakona III. Haakon Haakonsson.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Norští králové Kategorie:Narození 1185 Kategorie:Úmrtí 1217 Kategorie:Pohřbení v katedrále v Trondheimu Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 23. +more dubna.