Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje

Technology

12 hours ago

Author

Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje (IDS Pk) fungoval od 1. února 2008 do 10. prosince 2011 v Pardubickém kraji na území okresů Pardubice a Chrudim Okres Pardubice byl zaintegrován k 1. únoru 2008 a okres Chrudim k 14. prosinci 2008.

Cílem integrace bylo dosáhnout propojení příměstské a městské dopravy na celém území kraje (veřejná silniční linková doprava, městská hromadná doprava, železniční doprava), koordinace jízdních řádů a sjednocení tarifů na tarif zónový. Organizátorem systému byl zpočátku přímo Pardubický kraj a jeho krajský úřad. +more Od 1. října 2010 organizaci systému na základě výběrového řízení převzala společnost OREDO s. r. o. , tehdy vlastněná pouze Královéhradeckým krajem, do níž pak v lednu 2011 vstoupil i Pardubický kraj.

Podle původních představ měl IDS Pk v prosinci 2010 pokrýt území celého kraje, toto rozšíření však bylo odloženo až do data přechodu na následnický systém IREDO. Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje zanikl dne 11. +more prosince 2011 začleněním do systému IREDO, který byl k tomuto dni rozšířen na Pardubický kraj.

Linky a dopravci

Do systému byly zahrnuty regionální autobusové linky zahrnuté do závazku veřejné služby a MHD v Chrudimi, částečně (pro časové jízdenky) též osobní a spěšné vlaky Českých drah na území Pardubického kraje a systémy MHD v Pardubicích.

České dráhy a. s. +more byly do systému zapojeny částečně, na jejich spojích platily pouze časové jízdenky IDS Pk, a to pouze ve spojení s papírovým dokladem. Časovou jízdenku IDS Pk bylo možno navazovat v hraniční stanici IDS na jízdenku dle tarifu Českých drah. Železniční stanice Hradec Králové hlavní nádraží (mimo území Pardubického kraje) tvořila takzvanou dojezdovou zónu 100 - jízdenky IDS Pk platily pro dojezd z Pardubického kraje do této stanice či odjezd z ní do Pardubického kraje, avšak ostatní královéhradecké železniční stanice ani MHD v Hradci Králové nebylo možno v rámci IDS Pk využít a na hradeckém hlavním nádraží se nevydávaly ani kontrolní doklady k čipové časové jízdence.

Na regionálních linkách a vlakových spojích tvořily stanice a zastávky na území Pardubic zónu 300 a MHD v Pardubicích zónu 301. Zónu 301 (pardubickou MHD) bylo možno využít pouze na čipovou časovou jízdenku s papírovým kontrolním dokladem vydaným Českými drahami a aktivovat pouze v kombinaci se zónou 300 a nejméně jednou zónou mimo Pardubice.

V IDS Pk byly integrovány spoje těchto autobusových dopravců: *Arriva Východní Čechy a. s. +more *Dopravní podnik města Pardubic a. s. *ČSAD Ústí nad Orlicí a. s. *Zlatovánek spol. s. r. o. *Zdar a. s. *František Pytlík - BUS Vysočina *AP Tour - dopravní spol. s r. o. *Josef Matějka - M + H Slatiňany.

Typy jízdních dokladů

Systém IDS Pk umožňoval na časovou jízdenku využít všechny druhy dopravních systémů zapojených do IDS.

Čipové karty umožňovaly slevu na jízdném o 2 Kč na jízdenku oproti platbě v hotovosti, čímž byly zvýhodněni pravidelní cestující, ještě výhodnější byly časové jízdenky.

Papírové jízdenky: *Nepřestupní jízdenka pro jednotlivou jízdu - platba v hotovosti. Pouze v autobusové dopravě. +more *Kontrolní doklad o čipové časové jízdence, vydávaný zdarma ve vybraných pokladnách Českých drah, byl nutný k jejímu použití ve vlacích Českých drah a v MHD Pardubice. Kontrolní doklad nebylo možno k časové jízdence vydat dříve než v první den její platnosti.

Jízdenky na čipové kartě: *Přestupní jízdenka pro jednotlivou jízdu, platba elektronickou peněženkou (umožněn je jeden přestup - je omezen časovou platností (v minutách), ve které je možné realizovat přestup na území vyznačeném na jízdence); sleva 2 Kč oproti platbě v hotovosti. Elektronickou peněženku i přestupní jízdenku pro jednotlivou jízdu bylo možno použít pouze u autobusových dopravců. +more *Předplatní kupóny ve variantě 7denní, 30denní a 90denní. Možnost neomezených přestupů mezi jednotlivými dopravními systémy v rámci zakoupené trasy (v zónách, pro které je jízdenka zakoupená) a v rámci časové platnosti jízdenky. Pro využití vlaků ČD nebo MHD v Pardubicích byl cestující nucen nechat si vystavit další, papírové „potvrzení“ na některé z vybraných pokladen ČD.

První nákup a aktivace časového kuponu byly možné pouze u vydavatele bezkontaktní čipové karty. U řidiče bylo možno dobít kartu (koupit si jízdenku na další období) pouze pro stejný druh jízdenky, stejný rozsah zón a stejně dlouhé časové období, pro jaké platila předchozí jízdenka - změnu bylo možné provést opět jen u vydavatele karty. +more Ve výdejnách jízdenek Českých drah nebyla úhrada časové jízdenky možná. Funkce elektronické peněženky byla společná pro všechny zúčastněné dopravce (tj. čerpat z ní bylo možno i u jiného dopravce, než u kterého byla částka nabita). Čipové karty na počkání vydával pouze dopravce Veolia Transport Východní Čechy v informační kanceláři v Chrudimi na autobusovém nádraží, s dodací lhůtou 7-10 dnů bylo možno o kartu požádat též v informačních kancelářích téže společnosti v Pardubicích a Holicích. Vydání karty podléhalo poplatku.

Byla připravována možnost nahrát jízdenku IDS Pk na In-kartu Českých drah, k realizaci však nedošlo. Integrace systému s Pardubickou kartou, používanou v pardubické MHD, nebyla za dobu existence IDS realizována.

Sleva 25 % pro osoby starší 65 let neplatily v MHD Pardubice a Chrudim, studentské a žákovské slevy platily v celém systému. V některých relacích mohli cestující zvolit též tarifní nabídku VYDIS, která se v některých oblastech se systémem IDS Pk překrývala.

Přechodem na systém IREDO byl v kraji opuštěn systém bezkontaktních čipových karet a přestaly být vydávány elektronické časové jízdenky, protože IREDO používá výhradně papírové jízdenky.