Intonace (hudba)
Author
Albert FloresVýklad
Správná intonace je čistá, přiměřeně hlasitá a výrazná, kdežto nesprávná (také distonace) je buď „falešná“ nebo nejistá a „klouzavá“. Při zpěvu a u hudebních nástrojů, kde hráč tóny sám tvoří (například strunné nástroje bez pražců, dechové nástroje), je intonace včetně výšky tónu v jeho rukou. +more U nástrojů, které mají pro každý tón samostatnou strunu nebo píšťalu (například klávesové nástroje, digitální nástroje) je výška tónu dána naladěním nástroje a na hráči zůstává jen přednes tónu. V gregoriánském chorálu se intonací rozumí také sólový přednes úvodního verše, který sbor opakuje, odpovídá na něj či navazuje. V latinské liturgii kantor nebo celebrant intonuje (předzpívá) například „Gloria in excelsis Deo“ a sbor v téže tónině navazuje „et in terra pax. “. V organologii se intonací rozumí nastavení hlasitosti, vyšších harmonických a rychlosti nasazení tónu každé píšťaly včetně mísení s ostatními hlasy. Nastavení výšky tónu je řešeno nezávisle na intonaci v rámci ladění.
Odkazy
Reference
Literatura
J. Kofroň, Učebnice intonace a rytmu. Praha: SPN 1967 * Ottův slovník naučný, heslo Intonace. Sv. 12, str. 700
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. pepithesecond. +morecom]K. Schwingenstein: Intonation of stringed instruments with straight frets[/url] * [url=http://www. classical-guitars-plus. co. uk/guitar_info/784__Intonation]N Mahoney: Intonation on the Classical Guitar[/url].