Cesko.wiki Inverze teploty vzduchu
Author
Albert FloresInverze teploty vzduchu je meteorologický jev, který nastává, když teplota vzduchu postupně roste se zvyšující se výškou. Tento jev je typický pro období podzimu a zimy, kdy se na povrchu vytvářejí chladné vzduchové masy, které zůstávají ležet na zemi. Tato chladná vzduchová hmota je těžší než teplejší vzduch výše, který je lehčí. Inverze teploty vzduchu má výrazný vliv na kvalitu ovzduší a životní prostředí. V chladném vzduchovém masivu se hromadí škodlivé látky, které jsou emitorovány z automobilů, průmyslu a dalších zdrojů znečištění. Kvůli stabilní vrstvě chladného vzduchu není možné, aby se tato znečištění rozptýlila, a dochází k úkazům jako je smog, tvoření mlhy a nízká viditelnost. Inverze teploty vzduchu také ovlivňuje počasí a klimatické podmínky v daném regionu. Vlivem tohoto jevu může být zvýšené riziko vzniku meteorologických jevů, jako jsou silné mrazy, sněhové bouře a ledovky. Inverze teploty vzduchu také negativně ovlivňuje zemědělství, protože chladné vzduchové masy mohou poškozovat plodiny. Aby bylo možné předpovídat inverzi teploty vzduchu, meteorologové využívají různé meteorologické modely a datové analýzy. Tyto informace jsou důležité pro plánování a prevenci dopravních nehod, energetické spotřeby a ochrany životního prostředí. Celkově je inverze teploty vzduchu důležitým meteorologickým jevem, který výrazně ovlivňuje kvalitu ovzduší, počasí a životní podmínky na Zemi. Studium tohoto jevu je důležité pro ochranu životního prostředí i lidského zdraví.
Hrubého Jeseníku Kouř se drží vlivem inverze v údolí nedaleko farem u Lochcarron, nemůže unikat do výše Inverze teploty vzduchu neboli teplotní inverze je meteorologický jev, kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá.
Normální atmosférická situace
Chladnější plyn je hustší a tak se drží při zemi. Ovšem změna složení díky vodní páře může způsobit, že vlhčí chladnější vzduch stoupá vzhůru. +more Pro dolní vrstvy atmosféry (troposféru) je charakteristické, že teplota vzduchu s výškou klesá, tzn. při zemském povrchu je vzduch teplejší než ve výšce. Je to způsobeno ohřevem o zemský povrch, který vydává teplo získané pohlceným slunečním zářením. Přenos tepla od zemského povrchu je provázen jevem zvaným konvekce, kdy ohřátý vzduch stoupá a na jeho místo se shora tlačí vzduch studený. Teplota stoupajícího vzduchu klesá s klesajícím tlakem ve větších výškách (adiabatický děj). V určité výšce se kondenzací vlhkosti obsažené ve stoupajícím vzduchu zpravidla vytváří konvekční oblačnost typu cumulus a cumulonimbus. Pokles teploty vzduchu v nižších vrstvách atmosféry (do výšky 11 km) činí přibližně 1 °C na 150 m výšky, tedy asi 0,65 °C na 100 m.
Vznik inverze
Někdy však dochází k obrácení neboli inverzi teplotního gradientu. Lokální inverze například v údolí může být způsobena stékáním chladného vzduchu po svazích dolů. +more U dna kotliny se potom vytváří vrstva studeného vzduchu, v níž mnohdy dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku mlhy/nízké oblačnosti. Ve větším měřítku může inverzi způsobit nasunutí teplejší masy vzduchu nad vrstvu vzduchu studeného, čímž dojde k zastavení konvekčního proudění.
Následky inverze
Jedním z následků inverze teploty vzduchu je výrazné zvýšení koncentrace škodlivin z výfuků a komínů v nehybné přízemní vrstvě vzduchu. K inverzním situacím, trvajícím řadu dní, dochází zpravidla v podzimních a zimních měsících. +more Charakteristická je nízká oblačnost, zahalující nížiny, zatímco vystupující horské oblasti se těší jasnému a teplému počasí. Na rozhraní chladné a teplé masy vzduchu (které mají různý index lomu pro procházející záření) může docházet k zajímavým projevům zrcadlení, označovaným jako fata morgána, či šíření rádiových vln odrazem o inverzní rozhraní (tzv. troposférické vedení). Inverzní situace tak bývají pro radioamatéry zajímavou příležitostí, jak zachytit signál stanic, které jsou při vysílání za běžných podmínek pro velkou vzdálenost nedosažitelné.