Irma Grese

Irma Grese (7. října 1923 Wrechen - 13. prosince 1945 Hameln, Německo) byla dozorkyně v nacistických koncentračních táborech Ravensbrück, Auschwitz-Birkenau a Bergen-Belsen. Podle britského práva byla odsouzena za válečné zločiny proti lidskosti k trestu smrti oběšením ve věku 22 let.

Pro svůj vzhled, resp. pro svou krutost si získala přezdívky blonďatý anděl, Krásné zvíře, Krásná bestie, Osvětimská bestie, Osvětimská hyena či Hyena z Osvětimi.

Mládí

Irma Grese se narodila 7. října 1923 v obci Wrechen poblíž Pasewalku v bývalém Meklenbursku. +more Vyrůstala ve skromných podmínkách. Narodila se jako prostřední z pěti dětí. Měla dvě sestry a dva bratry. Otec Alfred Grese pracoval jako zemědělský dělník. V roce 1936 matka Berta ukončila svůj život. Spáchala sebevraždu, příčinou byla nevěra manžela. Po převzetí moci nacisty byla Irma vychovávána v duchu nacionálního socialismu. Roku 1937 vstoupil otec do NSDAP. V roce 1939 se znovu oženil.

Irma ve škole nepatřila mezi bystré žáky. Prospěch měla slabý a nebyla ani pilnou žačkou. +more Vztahy se spolužáky vyústily v její šikanování. Podle sestry Helene se vyhýbala hádkám a často raději utekla. Irma nedokončila základní vzdělání a ze školy odešla v patnácti letech. Hledala uplatnění a vstoupila do organizace Bund Deutscher Mädel (Svaz německých dívek), což byla dívčí obdoba Hitlerjugend. Zde získala absolutní až fanatickou víru v ideologii nacismu.

Po odchodu ze školy pracovala půl roku na zemědělské farmě a dalších šest měsíců prodávala v obchodě. Chtěla se stát zdravotní sestrou. +more Nastoupila do SS sanatoria Hochenlychen v Lychenu, kde pracovala jako pomocná síla a starala se o nemocné vojáky. V sanatoriu působil také MUDr. Karl Gebhardt, který byl později za své válečné zločiny odsouzen k trestu smrti.

Dozorkyně

V roce 1942 Irma vstoupila do pomocné jednotky SS a stala se dozorkyní v koncentračním táboře Ravensbrück. Otec s ní nesouhlasil, rozešli se ve zlém a Irma odešla z domova. +more V březnu 1943 byla převelena do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) jako druhá velitelka ženského personálu tábora. Od května do prosince 1944 pak byla přidělena do C-lágru v Birkenau, kde žilo v osmadvaceti blocích až k třiceti tisícům vězňů.

Později při výslechu řekla:

Svým krásným zjevem pouze klamala. Posílala vězně do plynových komor. +more Zúčastňovala se „výběrového řízení“. Pokaždé, když do tábora byli deportováni noví vězni, rozhodovala, kdo má být poslán přímo do plynových komor a kdo je schopen pracovat. Pracovní náplň si rozšířila o týrání a surové bití. Vězeňkyně nechávala potrhat vyhladovělými psy. Během potratů a dalšího trápení (resp. mučení) žen na ní bylo prý patrné sexuální vzrušení a uspokojení. Zaměřovala se především na hezké a mladé Židovky, které považovala za možnou konkurenci. K trestání vězňů v Osvětimi používala především bič, nebo vycházkovou hůl. Používala i pistoli. Vedle násilí se u ní snad projevovaly také perverzní sexuální sklony a hypersexualita. Údajně měla vztah s velitelem Osvětimi-Březinky a tábora v Bergen-Belsenu Josefem Kramerem nebo osvětimským lékařem Josefem Mengelem, kterému pomáhala při pokusech na lidech. Její brutalita byla tak drastická, že jí hlavní lékař tábora, Eduard Wirths zakázal vstup do nemocnice i když on sám poslal „do plynu“ milión lidí.

V lednu 1945 byla převelena z Osvětimi do koncentračního tábora Ravensbrück a v březnu do Bergen-Belsenu, kde pracovala jako velitelka tábora a pokračovala ve svých sadistických praktikách. Zde byla 17. +more srpna 1945 zatčena britskými vojenskými jednotkami.

Belsenský proces

Belsenský proces probíhal od 17. září do 17. +more listopadu 1945 v německém Lüneburgu. Velitel tábora Josef Kramer s dalšími čtyřiceti pěti členy strážních jednotek (včetně sedmnácti žen) byl souzen britským válečným soudem. Před soudem stála vedle Josefa Kramera Irma Grese, dozorkyně Johanna Bormann a zdravotní sestra Elisabeth Volkenrathová a další. Irma Grese zde mimo jiné obhajovala používání biče:.

Irma Grese byla uznána vinnou za zločiny proti lidskosti a odsouzena k trestu smrti oběšením. Ničeho nelitovala. +more Chování u soudu i její dopis na rozloučenou sestře, ukazovaly její věrnost nacistické ideologii. Podle záznamů si v cele smrti zpívala nacistické písně. Byla popravena v poledne 13. prosince 1945 Albertem Pierrepointem ve věznici v Hamelnu. Je nejmladší ženou popravenou ve 20. století.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Nacisté Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Personál Auschwitz-Birkenau Kategorie:Personál koncentračního tábora Ravensbrück Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Němci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 7. +more října Kategorie:Narození v Meklenbursku-Předním Pomořansku Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 13. prosince Kategorie:Úmrtí v Hamelnu Kategorie:Popravení oběšením Kategorie:Ženy.