Irská válka za nezávislost byla dlouhotrvajícím ozbrojeným konfliktem mezi Irskou republikánskou armádou a britskými ozbrojenými silami, který se odehrával v letech 1919 až 1921. Válka byla vyvolána neustáleným vztahem mezi Irskem a Velkou Británií, včetně nesouhlasu s anglickou nadvládou a odmítnutím anglického parlamentu.
Jeden z hlavních důvodů vypuknutí konfliktu spočíval v neuspokojení Irů s podmínkami Home Rule Act z roku 1914, kterým bylo téměř dosaženo autonomie Irska. Irská republikánská armáda (IRA) byla založena roku 1919, aby bojovala za úplnou nezávislost Irska a odtržení od Velké Británie.
Během války byly boje vedeny hlavně v anglických vojenských základnách a policejních stanicích v Irsku. IRA prováděla sérii sabotáží, útoků a atentátů na britské vojenské jednotky a vládní úřady. Na druhou stranu britská armáda a policejní síly odpovídaly represemi a přísnými represivními opatřeními.
Válka dosáhla vrcholu v roce 1920 a vedla k podpisu Anglo-irské dohody, která vytvořila britský protektorát Irsko. Dohoda byla však neuspokojivá pro mnoho Irců, kteří dále usilovali o plnou nezávislost. V roce 1921 byla podepsána Smlouva z Londýna, která rozdělila Irsko na dvě části: Irskou svobodnou státní republiku, která zahrnovala většinu země, a Severní Irsko, které zůstalo součástí Spojeného království.
Konflikt měl hluboké dopady na irskou společnost a kulturu a stále má vliv na politickou situaci v Irsku. Irská válka za nezávislost je považována za důležitý mezník v boji za irskou suverenitu a je stále bedlivě zkoumána historiky a politology.
Cesko.wiki 