Isenthal

Isenthal je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 7 kilometrů severozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Isental v nadmořské výšce 771 metrů. Žije zde obyvatel.

Geografie

Údolí Grosstal u osady St. +more Jakob Isenthal leží na západní straně jezera Urnersee v odlehlém, hustě zalesněném bočním údolí, kterým protéká potok Isentaler, v nadmořské výšce asi 780 metrů. Obec je obklopena vysokými horami a leží v místě, kde se Isental (na rozdíl od obce se píše bez h) rozděluje na údolí Grosstal a Kleintal (Chlital) s potokem Chlitalerbach. Isentalerbach nakonec protéká úzkou roklí dolů k jezeru Urnersee.

Z malé osady Isleten, která patří k sousední vesnici Bauen (část obce Seedorf), vede při vstupu do Isentalu úzká, klikatá silnice vzhůru do vnitřního údolí k vesnici Isenthal. Nejvýše položená osada v obci Isenthal leží na vrcholu Gitschenen Alp.

Pouze 35 ha, tj. 0,6 % rozlohy obce, tvoří sídelní oblasti. +more Z toho je 20 ha stavebních pozemků, 2 ha průmyslových pozemků a 12 ha dopravních ploch. Rozsáhlejší je zemědělská plocha s rozlohou 1702 ha, což představuje podíl 27,9 %. Mezi ně patří rozsáhlé alpské oblasti. Ty se rozkládají na ploše 1352 ha. Naproti tomu pouze 350 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho je 1598 ha, tj. 26,2 %, pokryto lesy a lesními porosty. Neproduktivní půda pokrývá téměř polovinu území obce, přesněji 2764 ha, tj. 45,3 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).

Isenthal sousedí na západě s obcí Wolfenschiessen (kanton Nidwalden), na severozápadě s Beckenriedem, na severu s Emmettenem (oba také v Nidwaldenu) a Seelisbergem, na východě s Lucernským jezerem a Seedorfem a na jihu s Attinghausenem a obwaldenskou obcí Engelberg.

Historie

Isenthal kolem roku 1880 Obec připomínána před rokem 1280 pod názvem . +more Názvy polí naznačují, že Isenthal byl osídlen mezi 5. a 9. stoletím. Prvními obyvateli byli pravděpodobně lovci a pastevci, kteří stoupali po strmých stezkách do tohoto divokého vysoko položeného údolí nebo údolí osídlili shora, tedy z Nidwaldenu. Isenthal patřil k farnosti Altdorf a od roku 1591 k Seedorfu, odkud již získal pastorační péči. Ta byla roku 1621 zkrácena. Kaple svatého Theodula je doložena v roce 1409, současný stejnojmenný kostel byl postaven v letech 1819-20. Obec vznikla jako samostatná již v roce 1407, v roce 1774 byl zřízen obecní soud a úředník. Spolu se Seelisbergem a Bauenem vytvořil Isenthal desátou genossame (obec) Uri a vyslal svého zástupce do okresní rady.

Lesy byly vždy největším zdrojem půdy v Isentalu a spolu s vysokohorským zemědělstvím a chovem dobytka tvořily jeden z hlavních zdrojů příjmů. Isenthal zažil hospodářský rozmach na přelomu 16. +more a 17. století, kdy Hans Jakob Madran začal v Kleintalu těžit železnou rudu. V 19. století bylo domorodým odvětvím česání a tkaní hedvábí. V Isletenu se usadily obchodní a od roku 1853 i průmyslové podniky. Skromný cestovní ruch se rozvíjel od konce 19. století. Silnice Isleten-Isenthal byla postavena v roce 1901. Spojení se zbytkem kantonu tehdy vedlo pomocí lodní dopravy z Isletenu. Teprve dokončení silnice Isleten-Seedorf, vedoucí těsně podél břehu jezera, v roce 1951, poprvé umožnilo příjezd vozidel do Isenthalu pozemní cestou. Toto napojení na silniční síť mělo velký vliv na hospodářský rozmach obce. Elektrárny Isenthal a Kleintal byly postaveny v letech 1954-1955, resp. 1957.

Sponzorskými obcemi Isenthalu jsou obec Hergiswil a město Zug.

Obyvatelstvo

Tradiční architektura v obci

Vývoj populace

Za sto let mezi lety 1743 a 1850 došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel (1743-1850: +185,2 %). V 50. +more letech 19. století došlo k první vlně emigrace (1850-1860: -12,9 %). To však bylo v následujících dvou desetiletích (1860-1880: +36,4 %) více než vykompenzováno. Až do roku 1900 byl počet obyvatel stabilní. Následovala další vlna vystěhovalectví v prvním desetiletí 20. století (1900-1910: -12,9 %). Po deseti letech beze změny došlo v letech 1920-1970 k novému mírnému růstu (+9,6 %). Třetí vlna vystěhovalectví v letech 1970-1990 vedla k tomu, že počet obyvatel v roce 1990 byl stejný jako v roce 1850. V 90. letech 20. století došlo k mírnému přistěhovalectví, ale od roku 2000 počet obyvatel opět stagnuje.

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,26 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,37 % polštinu a 0,19 % francouzštinu.

Národnostní složení

Všech 538 obyvatel na konci roku 2005 bylo švýcarskými státními příslušníky. Několik málo přistěhovalců pochází původem z Polska a Srí Lanky. +more Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 538 lidí (99,81 %) švýcarské občanství, z toho jeden člověk měl dvojí občanství.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.isenthal.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Obce v kantonu Uri[/url]]