Iultinskaja trasa

Iultinskaja trasa, psáno též Iuľtinskaja trasa (rusky Иультинская трасса, do češtiny lze přeložit jako Iultinská trasa, Iultinská silnice) je silnice v Rusku v Čukotském autonomním okruhu.

Popis

Iultinskaja trasa je silnice v Rusku v Čukotském autonomním okruhu spojující přístav Egvekinot na břehu Beringova moře s dnes již zaniklou osadou městského typu Iultin. Vede zhruba severojižním směrem a její délka činí přibližně 200 km. +more Je izolována od zbytku ruské silniční sítě. Jedná se o jedinou dálkovou silnici na Čukotce. Povrch silnice je tvořen šotolinou a je vhodný pouze pro vozidla s pohonem 4x4 a pro nákladní automobily.

Na trase silnice se nachází mimo výchozího bodu, osady městského typu a přístavu Egvekinot (nultý kilometr), a cílového bodu, zaniklé osady Iultin, ještě několik dalších osad - Ozernyj (Озерный, v překladu Jezerní) (13. km), Dorožnyj (дорожный, v překladu Silniční) (87. +more km), Amguema (Амгуэма) (91. km), Tranzitnyj (транзитный, v překladu Tranzitní) a Geologičeskij (геологический, v překladu Geologický) (150. km). Vzhledem k tomu, že cílový bod silnice, osada Iultin, je od roku 1995 neobydlená, není poslední úsek Geologičeskij - Iultin udržován a je v současné době nesjízdný.

V minulosti existovaly plány na prodloužení silnice z Iultinu do osady Mys Šmidta na pobřeží Severního ledového oceánu, čímž by bylo vytvořeno silniční spojení napříč Čukotkou mezi Beringovým mořem a Severním ledovým oceánem. Podle některých zdrojů byl tento úsek již postaven, tuto informaci však nelze ověřit.

Historie

Silnice byla postavena koncem 40. let 20. +more století s využitím vězeňské práce. Cílem stavby silnice bylo propojit s mořem a tedy i se světem tehdy nově zřízenou osadu Iultin, v jejímž okolí byla koncem třicátých let objevena naleziště cínu a wolframu a tyto suroviny bylo potřeba dostat k moři, aby mohly být dopraveny loděmi dále do světa. Jedinými osadami na trase, které existovaly před stavbou silnice, byly Iultin (založen roku 1937) a Amguema. Ostatní osady na trase (včetně přístavu Egvekinot) vznikly až se stavbou silnice. Největší dopravní zatížení zažila silnice v 50. až 80. letech. Po zrušení osady Iultin přestal být poslední úsek silnice Geologičeskij - Iultin udržován a je v současné době nesjízdný. V současné době má silnice význam zejména jako spojení osady Amguema s osadou Egvekinot, která je administrativním centrem okresu.

Sídla na trase

Egvekinot (0. km, administrativní centrum okresu, přístav) * Ozernyj (13. +more km) * Dorožnyj (87. km) * Amguema (91. km, kromě Egvekinotu největší osada na trase, obchod) * Tranzitnyj * Geologičeskij (150. km, konec sjízdného úseku) * Iultin (zaniklá osada).

Zajímavosti

Poblíž osady Ozernyj silnice protíná polární kruh. Na tomto místě se přes silnici klene zajímavá kovová konstrukce upozorňující projíždějící řidiče na tuto skutečnost (foto viz např. +more [url=http://www. ruschudo. ru/miracles/2690]zde[/url] ).

Související články

Amguema * Čukotka * Čukotský autonomní okruh * Iultin

Reference

V tomto článku jsou použity informace z článku Iultin a z webové stránky https://web.archive.org/web/20110107172244/http://ruschudo.ru/miracles/2690/

Externí odkazy

(ru) [url=http://www. ruschudo. +moreru/miracles/2690]Stránka o Iultinské trase s fotografiemi[/url] *(ru) [url=http://world. lib. ru/s/spiridonow_a_s/trassa. shtml]Fotografie automobilu na Iultinské trase[/url] *(ru) [url=http://forum. chukotken. ru/index. php. app=gallery&album=68]Fotografie mimo jiné z Iultinské trasy[/url] *(ru) [url=https://web. archive. org/web/20170627033443/http://www. anadyr. org/album_photos/iultinskaya-trassa]Fotografie z Iultinské trasy[/url] *(ru) [url=http://foto. mail. ru/community/o. znakomstva/ZalivKresta/81. html#81]Fotografie z Iultinské trasy[/url].

Kategorie:Čukotský autonomní okruh Kategorie:Ruské federální silnice Kategorie:Silnice