Ivan Matušík
Author
Albert FloresIvan Matušík (12. července 1930 Bratislava - 20. února 2022) byl slovenský architekt.
Jeho tvorba desetiletí představuje jeden z vrcholů slovenské architektury. Ve své tvorbě vychází z tradic funkcionalismu na Slovensku, sleduje vývoj evropské a světové architektury. +more Za obchodní dům Prior v Bratislavě získal v roce 1969 nejvyšší odborné ocenění, cenu Dušana Jurkoviče. V roce 1995 mu Spolek architektů Slovenska udělil za jeho celoživotní dílo Cenu Emila Belluše. Mezi jeho poslední a nejvýznamnější díla patří futuristický rodinný dům Elipsion v Senci a vítězný návrh z veřejné anonymní soutěže na bratislavské Podhradie Vydrica.
Život
V roce 1949 začal studium na FA a PS SVŠT v Bratislavě, které ukončil v roce 1953. V roce 1954 pracoval v ateliéru prof. +more Světlíka na ÚP města Bratislavy. Po absolvování vojenské služby v Praze-Motole, nastoupil jako projektant do Vojenského Projektového Ústavu (VPÚ) v Bratislavě v roce 1955. V témže roce se oženil s profesní kolegyní Gabrielou Churovou. V roce 1957 Slovenský výbor pro výstavbu Bratislavy začal vydávat časopis Projekt a Ivan Matušík se stal členem jeho první redakční rady. V letech 1958 - 61 pracoval jako vedoucí projektant v podniku STAVOPROJEKTA v Bratislavě. V letech 1961-1967 se stává hlavním projektantem Státního projektového ústavu obchodu Brno (ŠPÚO) - ateliér Bratislava. A později v letech 1968-1989 jeho ředitelem, se sídlem na Laurinské ul.
V letech 1976-1980 působil jako externí pedagog na FA SVŠT v Bratislavě. Od roku 1994 byl autorizovaným architektem Slovenské komory architektů (SKA).
Ocenění a realizované stavby Ivana Matušíka
1957 - byl postaven bratislavský Slimák * 1969 - Cena Dušana Jurkoviče za komplex OD PRIOR s hotelem Kyjev a budovy ministerstev na Kamenném náměstí a Špitálské ulici v Bratislavě. Koncepce areálu na Kamenném náměstí v Bratislavě představuje jeden z nejvýznamnějších stavebních počinů v centrální části města po 2. +more světové válce. Rozsahem tento areál překonává pouze areál na Nám. svobody se soustředěnou výstavbou vysokých škol, budovy ministerstva dopravy a spojů ČR, Slovenského rozhlasu a NBS, který se budoval od roku 1942 až dodnes. * 1995 - Cena Emila Belluša za celoživotní dílo v oblasti architektury * 1996 - Pocta ministra kultury ČR, medaile * 2002 - Cena Dušana Jurkoviče, cena udělena na vernisáži v Galerii architektury SAS dne 4. prosince 2002 za realizované architektonické dílo Elipsion - dům u Slunečních jezer v Senci * 2003 - CE. ZA. AR, cena SKA v kategorii rodinné domy za dům Elipsion * 2003 - Cena ministra V a RR ČR - progresivní bydlení za dům Elipsion * 2003 - vydaná monografie Ivan Matušíka - život s architekturou * 2006 - Finalisté CE. ZA. AR 2006 - Rodinný dům Pátrium * 2007 - Křišťálové křídlo v kategorii architektura za rodinné domy Elipsion a Pátrium a obytný dům Triangolo.
Charakteristika
Matušíkova architektura poskytuje dostatek prostoru k zamyšlení se nad její kvalitou v čase.
K architektuře se přistupovalo různě. Například v 60. +more letech plnila svými výrazovými prostředky důležitou roli při angažování lidu za plnění základních úkolů a cílů socialistické společností. Architektura měla v podmínkách socialismu a vědeckotechnické revoluce účinně vyjádřit ideje socialismu a optimálně splnit užitkové a funkční potřeby socialistické společnosti. Je přímo obdivuhodné, že přesto se občas podařilo postavit skvostnou architekturu. Vedle sídlišť, které tak nějak měly naplnit potřeby socialistického člověka vznikly velkorysé projekty. V centru Bratislavy v 60. letech vyrostl komplex Prior a Kyjev. Stavba, která svou vyváženou architekturou mírně uklidila centrum Bratislavy, dodnes projevuje svou nadčasovost. Snad jen v období sílící postmoderní architektury, kdy téměř celá společnost začala náhle trpět nedostatkem městskosti, nedostatkem historických vazeb či danosti, absencí genia loci, se objevily protesty. Mnozí netušili o historické vazbě nic, ale náhle se stali její výraznými zachránci a věřícími génia loci, byť i jen z podnětu romantického prociťování protestu. Jakoby Prior zda Kyjev nebyly dostatečně městské prvky či génia loci nevytvářely. Prior přežil různé změny; měnily se majitelé (Prior, K-Mart, Tesco), měnily se provozní podmínky, ale budova se nezměnila. Z původně navrhovaných vstupů je sice používán jen jeden, provozu to však nevadí a nikdy to nevedlo k fyzickému zrušení těch nepoužívaných. Některé změny však přinášejí negativní momenty - namísto původní restaurace v přízemí krčku je dnes počítačová herna, která nepříjemně narušuje sociální prostředí, přímá zásobovací rampa potravin v Tesco byla - vzhledem k různých majitelům uzavřena, což způsobuje mírné komplikace v zásobování. Komplex však funguje spolehlivě a vhodně organizuje tuto část centra.
Ivan Matušík precizně přistupuje ke své tvorbě, o níž svědčí fakt, že byla dobrá před 50 lety a i nyní. Léty ověřenými architektonicky suverénním stavbám přibývají další svěží díla, která nadále příjemně překvapují architektonickou veřejnost. +more Jak sám autor řekl: „… I malé národy lze identifikovat podle jejich architektonické kultury…“.
Reference
Literatura
Karfík, V . : Kamenné náměstí v Bratislavě řešila soutěž. +more Projekt 3, 1961, s. 38 - 42. * Karfík, V . : Obchodní dům Prior v Bratislavě. Projekt 11, 1969, s. 5. * Šlechta, Š . : Areál Kyjevského náměstí v Bratislavě. Projekt 22, 1980, s. 36 - 41. * Matušík, I . : Areál Kamenného náměstí v Bratislavě. Brno, státní projektový ústav obchodu 1970 * Kusý, M . : Architektura na Slovensku 1945 - 1975. Bratislava, PALLAS 1976. * Matušík, I . : Život s architekturou. * Dulla, M . : Dějiny architektury 20. století. Bratislava, STU 2002. * Dulla, M. , Moravčíková, H. : Architektura Slovenska v 20. st, SLOVART, BA2002 * Matušík, I . : Z pozice autora architektury Kamenného náměstí, ARCH č. 2, 2007, s. 52 - 53 * Romske, M . : Pátrium: architektura s lehkostí slovní hry, ASB, č. 10, 2006.