Cesko.wiki Izu (souostroví)
Author
Albert FloresIzu ( [Izu-šotó]) je souostroví, které leží v Tichém oceánu a tvoří jeho hranici s Filipínským mořem. Patří k Japonsku, kde celé administrativně spadá do prefektury Tokio.
Přestože se v Japonsku tradičně zmiňuje jako Sedm Izo ( [Izu šičitó]), ve skutečnosti jde o více než tucet ostrovů a ostrůvků, z nichž devět je obydlených.
Geografie
Souostroví je vulkanického původu a táhne se jižním směrem v délce zhruba 600 km od poloostrova Izu (na ostrově Honšú). Ještě jižněji od něj leží subtropické Boninské ostrovy. +more Tato souostroví jsou součástí Marianského vulkanického oblouku, který sahá od Marian až po horu Fudži. Přitom Izu se nalézá v jeho severní části, kde se setkávají tři tektonické desky.
Přestože souostroví je relativně mladé (několik miliónů let), nachází se na něm různé druhy fauny a flóry pocházející převážně z blízkých hlavních japonských ostrovů. Proto lze na nich dobře studovat evoluční procesy. +more Některé druhy jako např. zvonek se rozšířily na ostrovy v jedné vlně a všichni jedinci na ostrovech mají jednotný haplotyp. Na druhé straně myšice osídlily ostrovy ve dvou nezávislých vlnách. Všechny ostrovy se nacházejí uvnitř národního parku Fudži-Hakone-Izu.
Obyvatelstvo
Zhruba třetina obyvatel (přes 8 000) žije na největším ostrově Izu Óšima, zatímco na nejmenší Tošimě necelých 300. Obydlené ostrovy mají plochu 296,56 km². +more Tradičně jsou zmiňovány jako Sedm Izo ( [Izu šičitó]), což zahrnuje ostrovy Óšima, Tošima, Niidžima, Kózušima, Mijakedžima, Hachidžodžima a Mikuradžjima. Celkový počet obyvatel od r. 1960 klesá. Následující graf udává vývoj počtu obyvatel na souostroví (červený sloupec) a na ostatních japonských ostrovech vzdálených od hlavních japonských ostrovů (zelený sloupec). Je zřejmé, že úbytek obyvatel souostroví Izu není tak dramatický jako ve druhém případě. Naproti tomu ve stejném období počet obyvatel Japonska vzrostl z 94,3 mil. na 127,8 mil.
ImageSize = width:670 height:250 PlotArea = width:600 height:220 left:35 bottom:20 AlignBars = Justify DateFormat = yyyy Period = from:0 till:950000 TimeAxis = orientation:horizontal ScaleMajor = unit:year increment:100000 start:0 PlotData= color:red width:20 bar:1960 from:start till:38707 text: 38 707 923 062 bar:1960 from:38708 till:923062 color:green bar:1970 from:start till:32539 text: 32 539 736 712 bar:1970 from:32540 till:736712 color:green bar:1980 from:start till:31902 text: 31 902 630 536 bar:1980 from:31903 till:630536 color:green bar:1990 from:start till:30032 text: 30 032 546 505 bar:1990 from:30033 till:546505 color:green bar:2000 from:start till:28756 text: 28 756 472 312 bar:2000 from:28757 till:472312 color:green bar:2005 from:start till:26242 text: 26 242 422 712 bar:2005 from:26243 till:422712 color:green
Administrativní dělení
Šikinedžima z Kózušimy; v dálce: Óšima; nalevo: Tošima; napravo: Niidžima; nejmenší: Džinai tó Souostroví Izu je součástí prefektury Tokio, v jejímž rámci spadá do tří subprefektur. +more Dále se dělí na dvě města a šest vesnic; ze sídel je největší Izu Óšima, běžně nazývaná Óšima. * subprefektura Óšima ** město Óšima (ostrov Izu Óšima) ** ves Tošima (ostrov Tošima) ** ves Niidžima (ostrovy Niidžima, Šikinedžima, Udonešima, Džinai) ** ves Kózušima (ostrov Kózušima) * subprefektura Mijake ** ves Mijake (ostrovy Mijakedžima, Ónoharadžima) ** ves Mikuradžima (ostrovy Mikuradžima, Inambadžima) * subprefektura Hačidžó ** město Hačidžó (ostrovy Hačidžódžima a Hačidžó kodžima) ** ves Aogašima (ostrov Aogašima).
Čtyři nejjižnější neobydlené ostrovy (Mjódžin šó, Sumisu tó, Torišima a Sófu iwa) nespadají do žádného základního administrativního celku a jsou spravovány přímo subprefekturou Hačidžó, protože si na činí nároky jak město Hačidžó, tak vesnice Aogašima.
| Ostrov | japonsky | center|Plocha, [km²] | center|Nejvyšší bod [m n. m. +more] | center|Počet obyvatel (2007) | center|Pohled | center|Zeměpisné souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Izu Óšima | 伊豆大島 | right|91,06 | right |764 | right |8 472 | 50px | |
| Tošima | 利島 | right|4,12 | right |508 | right |304 | 50px | |
| Udonešima | 鵜渡根島 | right|0,40 | right |210 | neobydleno | 50px | |
| Niidžima | 新島 | right|23,53 | right |432 | right |2 420 | 50px | |
| Džinai tó | 地内島 | right |0,40 | right |77 | neobydleno | 50px | |
| Šikinedžima | 式根島 | right |3,90 | right |109 | right |600 | 50px | |
| Kózušima | 神津島 | right|18,87 | right |574 | right |1 914 | 50px | |
| Mijakedžima | 三宅島 | right|55,48 | right |815 | right |2 382 | 50px | |
| Ónoharadžima | 大野原島 | right|0,02 | right |114 | neobydleno | 50px | |
| Mikuradžima | 御蔵島 | right|20,58 | right |851 | right |313 | 50px | |
| Inambadžima | 藺灘波島 | right|0,005 | right |74 | neobydleno | 50px | |
| Hačidžódžima | 八丈島 | right|69,54 | right |854 | right |8 363 | 50px | |
| Hačidžó kodžima | 八丈小島 | right|3,08 | right |617 | neobydleno | 50px | |
| Aogašima | 青ヶ島 | right|5,98 | right |423 | right |192 | 50px | |
| Bejonésu Recugan | ベヨネース列岩 | right|0,01 | right |10 | neobydleno | 50px | |
| Sumisudžima | 須美寿島 | right|0,02 | right |136 | neobydleno | 50px | |
| Torišima | 鳥島 | right|4,79 | right |394 | neobydleno | 50px | |
| Sófu Iwa | 孀婦岩 | right|0,005 | right |99 | neobydleno | 50px |
Hospodářství
Letiště Óšima Tradičním zdrojem obživy na ostrovech je rybolov a zemědělství. +more Po druhé světové válce vzrostl význam domácí turistiky; mezi neoblíbenější aktivity patří plavání, potápění, surfování, rybaření, pozorování ptáků a výlety. Důvodem oblíbenosti ostrovů je jejich rozmanitost.
Ostrovy jsou propojeny trajekty, které plují do 15 přístavů. Je zde celkem 5 letišť místního významu, z nichž nejvýznamnější je letiště Óšima. +more Na ostrovech je dohromady 215 km zpevněných cest.
Historie
Na všech osídlených ostrovech se nalézají důkazy o osídlení v období Džómon. Ve vykopávkách na Mijakedžimě byly nalezeny důkazy o pěstování rýže v období Jajoi. +more Ostrovy sloužily po staletí jako cíl pro vyhnanství; první záznam o tom je z r. 674, kdy sem byl vyhoštěn král Omi. Ostrovy byly nejprve součástí provincie Suruga, ale r. 680 se z ní vydělila provincie Izu, jejíž částí zůstaly ostrovy asi po osm staletí. R. 724 byly ostrovy Izu jmenovány jako země určená pro vyhnanství. V r. 1156 sem byl vyhoštěn legendární samuraj Minamoto no Tametomo a později další významní samurajové jako Jamauči Uesugi nebo Miura Sagami. Koncem 15. století se ostrovy staly součástí panství klanu Go-Hódžó a v období Edo se dostaly pod přímou správu vlády. Během tohoto období sem byli vyhošťováni zločinci, mezi nimi i mnoho významných osob - Ukita Hideie, Ičó Hanabusa, Šingoro Ikušima, Šigezo Kondo.
R. 1780 došlo k velkému zemětřesení na Aogašimě; část obyvatel byla evakuována, ale všech zbylých 132 obyvatel zahynulo v r. +more 1785 při rozsáhlé erupci zdejší sopky Marujama. Obyvatelům bylo dovoleno se vrátit až po více než 50 letech (1835). Mezi lety 1868 a 1878 změnily ostrovy několikrát administrativní příslušnost a nakonec se staly součástí prefektury Šizuoka. Od r. 1888 se na Torišimě těžilo guáno, ale jen do r. 1903, kdy zde došlo k velké erupci, při které zahynuli všichni její obyvatelé, a ostrov je od tehdy neobydlený. Od r. 1943 spadá souostroví do Tokijské prefektury.
Po porážce Japonska ve druhé světové válce se ostrovy dostaly krátce pod americkou správu, ale již r. 1946 se vrátily do správy Japonska. +more Od počátku 50. let je v oblasti intenzivně sledována silná vulkanické činnost. V r. 1953 při průzkumu mořské sopky Mjódžin šó zahynulo na lodi Kaijó Maru 5 31 výzkumníků. Od r. 1953 byly ostrovy postupně elektrifikovány a v r. 1962 dosáhla elektrifikace 98 %. Sopečná činnost ohrozila v r. 2000 Mijakedžimu, odkud muselo být obyvatelstvo evakuováno a kam se navrátilo až r. 2005.
Aby se předešlo účinkům přírodních katastrof, přijala japonská vláda opatření, která zahrnují mapy rizik, značení cest, evakuační plány, rozhlasové vysílání, dopravní systém a dodávky záchranného materiálu. Systém varování prokázal svoji účinnost +more_leden'>1. ledna 2012, kdy ostrovy zasáhlo zemětřesení magnituda 6,8 Richterovy stupnice, ale nedošlo k žádným ztrátám na životech.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20110708195939/http://www. niijima. com/museum/siryou/H11_kiyou013_ocr. pdf]Rozmanitost rostlinných společenstev a planě rostoucích rostlin na ostrovech Nii, Džinai a Šikine, str. 77[/url] * [url=http://geographic. org/geographic_names/name. php. uni=-344886&fid=3260&c=japan]Údaje americké Národní zeměpisné vyšetřovací služby o Izu shotō[/url] * [url=http://watchizu. gsi. go. jp/watchizu. html. latitude=34. 3660416666667&longitude=139. 2220625]Japonská topografická mapa[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130112124843/http://archive. gsi. go. jp/airphoto/search. html]Letecké snímky[/url].
Kategorie:Souostroví Japonska Kategorie:Prefektura Tokio Kategorie:Souostroví Tichého oceánu