Izák Abrahamides

Izák Abrahamides je postava ze Starého zákona, o které se hovoří v knize Genesis. Je považován za prarodiče židovského národa spolu se svou manželkou Sárou. Izák je synem Abraháma a Sáry a je známý především svým příběhem oběti, ve kterém byl jeho otec připraven obětovat ho Bohu. Izák byl však na poslední chvíli zachráněn andělem a na jeho místo byl obětován beran. Izák se později oženil se svou sestřenicí Rebekou a měl s ní dva syny, Esaú a Jákoba. Hlavní konflikt v jeho životě souvisí s jeho následníkem, jelikož Izák chtěl původně požehnat staršího syna Esaúa, ale jeho manželka a mladší syn Jákob zmanipulovali situaci a Jákob se tak stal dědicem. Izák je také známý svou senilitou, kvůli které ho jeho syn Jákob oklamal, aby dostal otcův požehnání. Později Izák zemřel ve vysokém věku a byl pohřben vedle svých předků do jeskyně v Makpela v Hebronu. Izák Abrahamides je významnou postavou židovské tradice a jeho příběh je známý a uctívaný v náboženském kontextu.