János Kis (filozof)
Author
Albert FloresŽivot
Nejdříve navštěvoval slavnou Gorkého školu, ve které pobíhalo vyučování v maďarštině i v ruštině a do níž chodily zároveň privilegované děti komunistických funkcionářů i žáci, kteří se později stali významnými osobnostmi a často i členy protirežimní opozice, jako právě János Kis, Róbert Angelusz, Péter Halász, László Garai či Géza Komoróczy. Tato škola, která předtím obsadila budovu dřívějšího Gymnázia sv. +more Štěpána, byla po roce 1956 uzavřena a její žactvo bylo přeloženo do Gymnázia Miklóse Radnótiho. Tam také János Kis v roce 1962 odmaturoval. Roku 1967 získal na filosofické fakultě Univerzity Loránda Eötvöse diplom z filosofie.
Na počátku své kariéry, v 60. letech, se hlásil k názorům marxismu a lukácsismu. +more Od 80. let je však zástupcem radikálně individualistického křídla levice, teoretikem lidskoprávního liberalismu. V době komunistické diktatury prováděl svá bádání v rámci teoretického kontextu, po změně režimu se ve svých pracích vyrovnává i s praktickými otázkami. Byl přednášejícím na tzv. létající univerzitě, resp. na Pondělní svobodné univerzitě, která fungovala okolo roku 1980.
Na vědeckém základě kritizoval marxismus, odpověď režimu však vědecká nebyla: v tzv. procesu s filozofy byl vyloučen z MSZMP, propuštěn s Maďarské akademie věd a nemohl vystupovat ve veřejném životě. +more Stal se překladatelem na volné noze. Jako jedna z vůdčích postav v řadách maďarské demokratické opozice sehrál důležitou roli při takových významných iniciativách předcházejících změně režimu jako bylo založení časopisu Beszélő v roce 1981. V samizdatovém období tohoto časopisu byl jeho vedoucím redaktorem, v letech 1990-1991 pak již legálně předsedou jeho redakční rady. V roce 1985 se zúčastnil tzv. monorského setkání maďarské demokratické opozice, na kterém přednesl referát s názvem „O našich omezeních a možnostech“ (Korlátainkról és lehetőségeinkről).
Od 80. let vyvíjel aktivní pedagogickou a vědeckou činnosti v zahraničí i v Maďarsku. +more V letech 1988-1989 působil jako hostující profesor na Nové škole sociálních věd v New Yorku. V roce 1996 byl hostujícím profesorem na Univerzitě New York. Od roku 1992 učí na Středoevropské univerzitě.
V každodenní politice působil od změny režimu až do roku 2002. Roku 1988 byl zmocněncem Szabad Kezdeményezések Hálózata a do roku 1991 zmocněncem Svazu svobodných demokratů (SZDSZ). +more V letech 1990-1991 byl prvním předsedou SZDSZ a do roku 1999 byl členem její celostátní rady. V roce 2002 z SZDSZ vystoupil.
Často publikuje v časopisech Beszélő a Élet és Irodalom.