Jaderná elektrárna Blahutovice

Technology

12 hours ago

Author

Jaderná elektrárna Blahutovice (zkratkami EBL nebo JEBLA) byla třetí zvažovanou československou jadernou elektrárnou na území později vzniklé České republiky a nacházet se měla v katastru obce Blahutovice. Disponovat měla dvěma, později čtyřmi reaktory VVER.

Historie a technické informace

Počátky

Elektrárna Blahutovice byla plánována ještě za socialistického Československa jako jedna z hlavních staveb energetického systému Československa a bývalé RVHP. Měla být budována částečně současně s jadernou elektrárnou Tetov a Kecerovce. +more Volba lokality u Ostravy souvisí s optimální možností využití odpadního tepla pro dálkové vytápění. Tepelný výkon, který by elektrárna pro vytápění dodala, by byl 2600 MW.

Měla obsahovat dva, později čtyři bloky typu VVER-1000/320, každý s hrubým elektrickým výkonem 1000 MW a tepelným výkonem 3000 MW a spuštění bylo plánováno v roce 2003, šest let po plánovaném dokončení Jaderné elektrárny Temelín.

V roce 1989

V roce 1989 byla zakázka upravena a plán stavby jaderné elektrárny Tetov byl zastaven. Navíc jaderná elektrárna Kecerovce, jejíž stavba se plánovala na východě Slovenska měla vyšší prioritu, než jaderná elektrárna Blahutovice. +more Důvodem je investiční záměr obou závodů. Zatímco plán pro Kecerovce byl již plně schválen, Blahutovice byly pouze návrhem. Po rozpadu Československa zadala Česká republika v roce 1993 dovybavení jaderné elektrárny Temelín firmě Westinghouse. Lokalita byla po převratu ještě několikrát zmíněna, jako možná lokalita pro výstavbu jaderné elektrárny po roce 2000, ale nikdy nedošlo k žádnému postupu. Přestože investice z české strany byly kapitálově velmi náročné, areál Temelín, jehož první blok byl uveden do provozu v roce 2000, vykazoval pozitivní ekonomický vývoj v regionu.

V 90. letech byl projekt (podobně jako projekt elektrárny Tetov a Kecerovce) zastaven na dobu neurčitou.

Podrobnosti o poloze

V lokalitě Blahutovice byly od roku 1983 prováděny seismické studie. V roce 1986 byla na lokalitě vytvořena síť pro záznam mikrozemětřesení, která se však pro seismickou analýzu ukázala jako nedostatečná, protože geologie lokality a okolí byla složitější, než se předpokládalo. +more Na podzim roku 1986 zaregistrovala síť zemětřesení, která měla epicentrum v Jeseníkách. Jak se ukázalo, toto zemětřesení vzniklo z Klepáčovského zlomu u města Šumperk. Zemětřesení v této oblasti kolem Opavy nebyla neobvyklá, dříve se však mělo za to, že za to může síť menších zlomů v regionu. Jinde byla v oblasti zaznamenána v letech 1984 až 1987 další slabá zemětřesení. V oblasti byla v historii doložena silná zemětřesení. Nejsilnější se odehrála v říjnu 1883 u města Šternberk, které je asi 50 kilometrů západně-severozápadně od lokality. K dalšímu zemětřesení, jehož účinky byly zdokumentovány, došlo ve stejném epicentru v roce 1843.