Jak-7 je sovětský stíhací letoun vyvinutý během druhé světové války. Jedná se o jednomotorový jednomístný letoun se samonosným křídlem a pevným podvozkem. Byl vyvinutý jako náhrada za starší typy letadel a vykázal dobré letové vlastnosti a manévrovatelnost. Poháněl jej pístový motor M-105 s výkonem 1050 koní. První prototyp vzlétl v roce 1939 a sériová výroba započala v roce 1942. Celkem bylo vyrobeno přibližně 5 800 kusů tohoto letadla. Jak-7 byl ve Velké vlastenecké válce úspěšný a často používaný středním personálem sovětského letectva. Po válce byly vyrobeny modifikace Jak-7U a Jak-7UTI, určené pro výcvik pilotů. Některé letouny byly po válce exportovány do dalších zemí, včetně Československa, kde sloužily v československém letectvu až do roku 1952. Jak-7 tvořil základ pro další vývoj stíhacích letounů v konstrukční kanceláři Jakovlev.