Jákob

Jákobův zápas s andělem, Gustave Doré, 1855 Jákob ( Ja'akov) zvaný též Izrael či Ješurún je třetí praotec izraelského národa. Jákob byl synem Izáka a Rebeky a otcem dvanácti synů (Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín), z nichž povstalo dvanáct kmenů Izraele. Měl i dceru Dínu. Podle Tóry žil 147 let.

Původ jmen

Jméno Ja'akov má totožný kořen s hebrejským slovem akev (עָקֵב, „pata“). Toto jméno mu bylo dáno proto, že se při narození držel za patu svého staršího dvojčete Ezaua. +more Jméno by se proto dalo přeložit jako „Zachycující patu“ či „Úskočný“ a může tedy označovat muže, který je ve střehu nebo se ubírá křivolakými cestami. Naproti tomu jméno Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל, Jisra'el) značí „Bojuje Bůh“ či „Zápasí Bůh“ a je označením takového zakladatele a vůdce společenství, který se řídí vůlí Boha a plně spoléhá na jeho podporu. Jméno Ješurún (hebrejsky יְשֻׁרוּן), jež je možné přeložit jako „Přímý“, pak odkazuje u takového zakladatele a vůdce na ideu přímé cesty, po níž kráčel nejen praotec izraelského národa, ale po níž bude na konci časů kráčet v čele národů též samotný izraelský národ.

Život

Cyklus vyprávění o Jákobovi se nachází v bibli v knize Genesis v kapitole 25,19-34 (narození) a v kapitolách 27-35. Jákob se narodil jako druhorozený a stal se pastevcem, na rozdíl od svého bratra, který byl lovec. +more Podle bible byl oblíbencem své matky Rebeky, zatímco jeho otec Izák měl v oblibě prvorozeného Ezaua. Ezau se však prvorozenství vzdal, když vyčerpán vyměnil prvorozenství za mísu čočky, kterou si Jákob připravil. Později Jákob na radu své matky obelstil slepého Izáka a vydával se za Ezaua, a tak získal Izákovo požehnání určené prvorozenému synovi Ezauovi. Ezau na Jákoba zanevřel a chystal se ho zabít. Rebeka měla strach, aby nepřišla o syna nebo dokonce o oba syny, a proto poslala Jákoba ke svému bratrovi Lábanovi do Cháranu. Před odchodem z otcovského domu řekl Izák Jákobovi, ať si v Cháranu najde ženu. Po cestě se Jákobovi v Bejt Elu (Bételu) zjevil Bůh a slíbil mu, že jej bude provázet a že na něj přenese svá zaslíbení, která náležela prvorozenému Ezauovi.

Jákob se zamiloval do Lábanovy mladší dcery Ráchel (své sestřenice). Lában mu slíbil, že když u něho bude sedm let sloužit, dceru Ráchel mu dá za ženu. +more Ovšem po sedmi letech služby Lában Jákobovi o svatební noci podstrčil Ráchelinu starší sestru Leu. Když Jákob poznal, že si vzal nepravou ženu, přistoupil na Lábanův návrh, že za dalších sedm let služby dostane za ženu i Ráchel. Tak se také stalo.

Cesta zpět a změna jména

Po dvaceti letech služby u Lábana se Jákob se svým strýcem a tchánem Lábanem rozešel a vrátil se zpět do Kanaánu. Genesis vypráví příhodu o nočním zápasu Jákoba s tajemným cizincem (viz obr. +more Jákobův zápas s andělem). Na závěr zápasu, když se rozednívalo a jeho sok mu požehnal, změnil Jákobovi jméno na Izrael ( Jisra'el „Bůh zápasí“), „neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem“. Proto se jeho synové a všichni jejich potomci nazývají „syny Izraele“ čili „Izraelity“. (Paralelní, trochu odlišné vyprávění o změně jména viz Gn 35,9-10. ) Jákob se usmířil s bratrem Ezauem a poté, když odmítl Ezauovu ochotu doprovázet ho do Seir, usídlil se v Kanaánu, kde putoval především po dnešní judské a samařské vrchovině. Později Jákob odešel do Egypta, kam byl pozván svým nejoblíbenějším synem Josefem (který získal v Egyptě značnou moc), a v Egyptě také po 17 letech zemřel. Jeho tělo bylo přeneseno zpět do Kanaánu a pohřbeno v Hebronu ve stejné jeskyni, do které byli pohřbeni jeho otec a děd.

Ženy a děti

Nejprve Jákob zplodil čtyři syny s nemilovanou Leou, zatímco Ráchel zůstávala bezdětná. Proto mu dala svou otrokyni Bilhu, která Jákobovi porodila dva syny. +more Také Lea, když byla neplodná, dala Jákobovi svou otrokyni, Zilpu, a ta mu porodila další dva syny. Později byla Lea opět plodná a porodila Jákobovi dva syny a dceru. Dočkala se i Ráchel, které se narodili dva Jákobovi nejmladší synové. Izák žehná Jákobovi, Govert Flinck, 1638.

Jákobovy děti

Pořadí narození Jákobových dětí a jejich matky: * starší manželka Lea: synové Ruben, Šimeón, Lévi, Juda * Ráchelina otrokyně Bilha: synové Dan a Neftalí * Leina otrokyně Zilpa: synové Gád a Ašer * starší manželka Lea: synové Isachar a Zabulón a dcera Dína * mladší manželka Ráchel: synové Josef a Benjamín

Historické zařazení

Někteří badatelé se na základě paralelismů v Knize Ámos (Am 7,9.19) domnívají, že jméno Izrael náleželo původně Izákovi, avšak celá zbývající biblická tradice hovoří o Izraeli jako o Jákobovi.

Z historického hlediska se někteří domnívají, že se v Jákobově případě jedná o patriarchu (předka) jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně odlišného od Izraele. Teprve pozdější tradice je údajně spojila dohromady a učinila z nich jednu osobu. +more Budeme-li chtít stanovit dobu, kdy Jákob žil, bude to nejpravděpodobněji první polovina 2. tisíciletí př. n. l. . Jákobovo putování (a také příběhy ostatních patriarchů) tak mohlo být součástí stěhování Amorejců v oblasti úrodného půlměsíce.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

WIESEL, Elie. Bible. Postavy a příběhy. Praha: Sefer, 1994. 144 s. . * BOHUSLAVOVÁ, Alice. Abraham, Izák, Jákob. Albrechtice: Křesťanský život, ©2011. [40] s. .

Související články

Jákobův žebřík

Externí odkazy

Multimediální interaktivní [url=https://www. schoolfun. +morecz/co-zasejes-to-take-sklidis/]hra "Co zaseješ, to také sklidíš"[/url] zabývající se Jákobovým životem (projekt České biskupské konference).

Kategorie:Patriarchové Izraele Kategorie:Osoby v Genesis Kategorie:Dvojčata Kategorie:Století lidé