Jakoruda
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresHistorie
Oblast je trvale osídlena od thráckých dob. V katastru města se nacházejí zříceniny pevnosti Kaljata z římské doby, která chránila zdejší obchodní cestu. +more Na kraji města byly nalezeny pozůstatky po kostelu z přelomu 6. a 7. století, který byl funkční až do 14. století, tedy do počátků osmanské nadvlády.
Během oné doby byla Jakoruda osvobozena od některých daní, takže v polovině 17. +more století to bylo nejlidnatější sídlo celé oblasti. Zdrojem obživy pro většinu obyvatel bylo pastevectví. Bulharské obrození zde postupně získávalo na síle, takže v roce 1835 bylo povolena výstavba kostela sv. Mikuláše, který však byl v roce 1927 zničen povodní. Bulharští obyvatelé se zúčastnili Dubnového povstání, ale po Berlínském kongresu zůstala Jakoruda v pohraniční části Osmanské říše. Z tohoto důvodu se přidali ke Kersensko-razložskému povstání v letech 1878 až 1879 a Ilindenskému povstání v roce 1903. V důsledku jejich porážek část obyvatel uprchla do Bulharského knížectví a původně čistě křesťanské sídlo se stalo nábožensky smíšeným. Podle Vasila Kănčova měla Jakoruda v roce 1900 4 490 obyvatel, z toho 2 500 bulharských křesťanů, 1 900 Pomaků a 90 Cikánů. V té době tu už fungovala bulharská škola.
Jakoruda se stala součástí Bulharska během první balkánské války 7. října 1912. +more V roce 1913 zde bylo otevřeno smíšené gymnázium. V roce 1925 zde vzniklo pracovní lesní družstvo Musala a od roku 1927 se zde vydávaly noviny. Městem je Jakoruda od roku 1964.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 5 870 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 5 203 obyvatel. Podle sčítání +more_únor'>1. února 2011 bylo národnostní složení následující:.