Jakub Baradai
Author
Albert FloresJakub Baradai (asi 490 / 500 Tella - 30. července / 31. července 578 Kasion) byl syrský mnich, misionář, a biskup (metropolita) v Edesse, přívrženec miafyzitismu (nepřesně ale běžně ztotožňován s monofyzitismem). Jeho přívrženci se nazývají jakobité. Orientálními církvemi je považován za svatého a jeho svátek připadá na 31. července nebo 28. listopadu.
Jakub měl blízko k císařovně Theodoře, přesto se za vlády císaře +more'>Justiniána I. nevyhnul pronásledování, ale nikdy nebyl dopaden. Přezdívku Baradaios si vysloužil proto, že žil jako žebravý mnich a nosil pouze otrhané hadry (slovo pochází z místního názvu pro hrubé hadry na koně). Dochovalo se několik syrských překladů jeho dopisů původně psaných v řečtině. Pravděpodobně neprávem mu je přiznáváno i autorství miafyzitského vyznání víry a eucharistické modlitby (anafory).
Život
O Jakubově životě se dozvídáme ze dvou životopisů. Připisovány bývaly Janovi z Efezu a Kyriakovi z Amidy.
Baradai se narodil kolem roku 500 ve městě Tella (dnešní Viranşehir) do rodiny kněze Theofila bar-Manua. Studoval v monastýru Pesilta na hoře Izlá nedaleko Nisibisu, kde se seznámil s řeckou a syrskou literaturou a s principy asketického života. +more V letech 527/528 odešel na pozvání císařovny Theodory do Konstantinopole. Císařovna, která sympatizovala s miafyzity, se s Baradaiem spřátelila a Baradai pak v Konstantinopoli pobyl 15 let. Poté, co antiochijský patriarcha Efrém spustil tvrdé pronásledování miafyzitů, požádala císařovna Theodora alexandrijského miafyzitského patriarchu Theodosia I. , aby vysvětil dva syrské biskupy, čímž se měl poměr sil v Sýrii vyrovnat. Spojencem Baradaie a miafyzitů v Sýrii byl i arabský ghasánovský náčelník Harith ibn Džabala (v řeckých pramenech i Arethas). Někdy v letech 541-543 tak Theodosios Jakuba vysvětil za biskupa pro Edessu, druhým vysvěceným biskupem byl Theodóros, biskup v Bosře. Jakub pak neúnavně cestoval po celé Sýrii a Malé Asii a snažil se šířit svou víru.
Po smrti patriarchy Theodosia převzal Jakub roli patriarchy a v jednotlivých městech jmenoval nové biskupy (většinou řad syrských mnichů), čímž pokládal základy jakobitské církve. Celkově vysvětil podle dobových pramenů 27 biskupů a přes 1000 kněží (jiné zdroje uvádějí ještě mnohem vyšší čísla). +more Pro svou "podzemní" existenci byli jakobité nazýváni také akefaloi (bezhlaví). Na svých cestách Jakub založil komunitu až v Efezu či na ostrově Chios. Císař Justinián se Baradaie snažil polapit, avšak nikdy se mu to nepodařilo, protože nenápadně oblečený biskup vždy unikl. Poslední léta života se Jakub snažil o smír mezi antiochijskou a alexandrijskou církví. Zemřel v roce 578 na cestě do Alexandrie ve městě Kasion v Egyptě.