Jakub Husník

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jakub Husník (29. března 1837, Vejprnice - 26. února 1916, Praha) byl český malíř, grafik, fotograf a vynálezce (nejznámější je vynález světlotisku).

Život

Mládí

Perokresba Jakuba Husníka z roku 1862 +morejpg|náhled|vlevo'>Jakub Husník: Čtení novin Národního technického muzea v Praze.

Husník pocházel z deseti dětí Vavřince Husníka (1805-1873), lesníka na panství lobkovickém a později konopištském. Mládí strávil v obci Vejprnice u Plzně. +more Nižší piaristické gymnázium v Praze začal Husník studovat, ačkoliv zpočátku neuměl ani slovo německy. Již zde se projevila jeho příznačná píle. Po vyšší reálné škole, opět německé, studoval v letech 1855-1859 malířskou Akademii, kde se setkal s Karlem Klíčem, pozdějším vynálezcem hlubotisku. Husník studoval šestnáct měsíců také malířství v Antverpách. Po návratu z ciziny bydlel v Benešově a jezdil ke svému strýci na faru do Uhříněvsi.

Dospělost a první vynález

V kostelech v nedalekých Kolovratech a Karlovicích maloval v roce 1861 obrazy na oltáře. V roce 1863 byl jmenován učitelem kreslení na reálném gymnáziu v Táboře, kde také učil těsnopis. +more Podílel se i na výzdobě ambitů v Klokotech u Tábora. Ústup daguerrotypie v 60. letech 19. století a zavedení tzv. mokrého procesu ve fotografii sledoval Husník velmi pozorně. Při nesčetných pokusech našel pomocníka v táborském lékaři Schwarzovi. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem - dvoutónovými fotografiemi.

Husník opakoval všechny pokusy prováděné předtím Pontonem, Talbotem (talbotypie), Poitevinem (uhlotisk) a dalšími s dvojchromanem draselným za působením světla. Zdokonalil způsob reprodukování fotografických obrazů - fotolitografii. +more Husník postupně vylepšil svůj vynález, takže v roce 1868 byl schopen docílit 600 otisků z jednoho kamene. Pokračoval v dalších úpravách: kámen nahradil skleněnou deskou a použitím glycerinu snížil potřebu navlhčování želatinové vrstvy. Ještě téhož roku dosáhl 1500 otisků z jedné desky.

Ve stejné době se stejným problémem, a to úspěšně, zabýval i mnichovský dvorní fotograf Joseph Albert. Po uveřejnění informace o Husníkovi v příloze časopisu Photographische Mitteilungen nedala odezva na sebe dlouho čekat. +more V lednu 1869 podepsal Husník s Josephem Albertem smlouvu o přenechání želatinofotolitografie k libovolnému užití za pětiprocentní zisk získaný prodejem podle Husníkova způsobu nad 20 000 zlatých rakouské měny. Husník se rozhodl velmi správně - vybavené tiskárně Josepha Alberta nebyl počtem ani kvalitou reprodukcí schopen konkurovat. Smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení. Ve světě se proto mluvilo o albertotypii. Husníkova metoda se nicméně prosadila především pod názvem světlotisk .

Uznání

Až při soudním procesu A. Markla, který vydal v roce 1870 příručku, v níž byl popsán způsob reprodukování Albertovou metodou, vyšel najevo i Husníkův podíl na vynálezu. +more Uznal jej i německý tisk. V roce 1873 se Husník i s rodinou ocitl ve Vídni. Pracoval ve státní tiskárně, kde s pomocí K. Klíče zaváděl tisk cenných papírů. V říjnu 1875 spolu získali patent na tisk cenných papírů. Husníkovy otisky byly tak dokonalé, že známý rytec A. Lepère nedokázal poznat svůj originál od kopií.

V roce 1876 byl jmenován profesorem kreslení na reálném gymnáziu v Praze. V roce 1879 založil Husník v Praze zinkografickou dílnu a fotografický ateliér. +more Začal vyrábět fotolitografický přetiskový papír a získal na něj i říšskoněmecký patent. V roce 1887 obdržel také patent na klihotypii.

Po odchodu do výslužby v roce 1888 založil Husník se svým zetěm A. Häuslerem firmu, v níž se mu podařilo výrobně propracovat další svůj vynález - tisk vodoznaků. +more Zásluhou jeho syna Jaroslava získala firma dobrou pověst i ve výrobě a dodávání trojbarvotiskových štočků na objednávku. Od roku 1900 sídlila v novostavbě na Žižkově v Husinecké ulici. Svůj talent však uplatnil i v jiném oboru. V roce 1869 přenechal za honorář pěti šicích strojů americké firmě Wheeler a Wilson zařízení nazvané kličkař, které mělo zamezit trhání nití. Spolupracoval i s Ludvíkem Očenáškem, rovněž vynálezcem v mnoha oborech, na dalších zdokonaleních šicích strojů.

Rodinný život

S manželkou Marií, rozenou Šteklovou (1847-1867) měl tři děti - syna Jaroslava (1871-1912) a dcery Marii (provdaná Häuslerová, 1867-. ) a Emilii (provdaná Pichová, 1877-. +more). Rodina bydlela na Královských Vinohradech, později na Žižkově. Roku 1881 působil jako učitel na gymnáziu ve Spálené ulici.

Syn Jaroslav, který byl společníkem firmy Husník a Häusler předčasně ve 41 letech zemřel. Dcera Marie byla provdána za společníka téže firmy Artura Häuslera.

Jakub Husník zemřel na chřipku na Žižkově roku 1916, pochován byl na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

Literatura

Rudolf Skopec: Jakub Husník : Životopisná studie, Praha : Národní technické muzeum, 1952 * Robert Fikari: Přehled grafických technik. Práce, Vydavatelstvo ROH, 1955