Cesko.wiki Jan Bernard Pálffy
Author
Albert FloresJan Bernard Pálffy (29. listopadu 1829 Uherský Brod – 5. ledna 1908 tamtéž) byl český rolník, folklorista a spisovatel. Jan Bernard Pálffy pocházel z rolnické rodiny a vyučil se krejčím. Ve svém volném čase se věnoval studiu folklóru a lidové kultury, sbíral lidové písně, pověsti a pohádky. V roce 1857 vydal první sbírku lidových písní nazvanou Staročeské národní písně. Další sbírky následovaly v letech 1858 a 1862. Pálffy se také věnoval psaní pohádek a povídek pro děti. Jeho nejznámějším dílem je Pověsti z naší vlasti, které vyšly v roce 1863. Kniha obsahuje 52 pověstí z různých částí českých zemí. Pověsti byly psány srozumitelným jazykem a obsahují jak historické události, tak nadpřirozené bytosti a jevy. Jan Bernard Pálffy se také angažoval v oblasti veřejného života. Byl dlouholetým členem městského zastupitelstva a zasazoval se o zlepšení životních podmínek obyvatel Uherského Brodu. Zasloužil se také o vznik školy pro slepce. Pálffy zemřel 5. ledna 1908 v Uherském Brodě. Byl pohřben na místním hřbitově. Jeho dílo přispělo k rozvoji českého folklóru a lidové kultury.
Jan (IV. / V. Bernard Štěpán) Pálffy z Erdödu (maďarsky Erdődi gróf Pálffy V. János Bernard István, 20. srpna 1663, Červený Kameň - 24. března 1751, Bratislava) byl uherský šlechtic, vojevůdce, palatin (1741-1751), zemský soudce a chorvatský bán. Ke konci života byl důvěrníkem císařovny Marie Terezie, která jej nazývala Vater Pálffy.
Životopis
Narodil se do rodu Pálffy-Erdődyů, jednoho z nejvýznamnějších uherských šlechtických rodů.
Jak osmnáctiletý vstoupil do habsburské císařské armády. V roce 1686 byl za statečnost při osvobozování Budína jmenován pobočníkem hlavního velitele císařského vojska vévody +more_Lotrinský'>Karla V. Lotrinského. Po jeho smrti bojoval společně s Evženem Savojským v Itálii a Uhersku.
V roce 1693 byl povýšen na generála a v roce 1700 na polního podmaršála. Na začátku války o španělské dědictví bojoval proti císařovým nepřátelům v Bavorsku a po vypuknutí Rákocziho povstání zůstal věrný císaři.
V roce 1704 byl jmenován chorvatským bánem, kterým byl až do roku 1732. V témže roce byl také jmenován do funkce zástupce velitele protikuruckých vojsk Siegberta Heistera a povýšen na generála jezdectva. +more V roce 1705 zvrátil výsledek bitvy u Budmeric ve prospěch císařských vojsk útokem do týla nepřítele.
Rozhodující měrou se podílel na vítězství císařských vojsk v bitvě u Trenčína v roce 1708. V roce 1709 byl povýšen do hodnosti polního maršála. +more Po Heisterově sesazení ho císař Josef I. jmenoval velitelem habsburských vojsk v Uhersku. Dne 1. května 1711 přijal na Majténském poli (v dnešním Rumunsku) kapitulaci posledních 12 000 kuruckých bojovníků.
Po porážce Rákocziho povstání se stal hlavním županem Šarišské stolice. Ve válce proti Turkům v letech 1716-1718 byl hlavním velitelem císařského jezdectva.
Po uzavření Požarevackého míru (21. července 1718) ho císař +more'>Karel VI. jmenoval uherským místodržícím, dědičným hlavním kapitánem Bratislavského hradu a županem Bratislavské stolice. Po nástupu Marie Terezie od roku 1741 zastával post uherského palatina.
Reference
Externí odkazy
[url=http://de. wikisource. +moreorg/wiki/ADB:P%C3%A1lffy_von_Erd%C3%B6d,_Johann_IV. _Graf]Životopis[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100910160934/http://www. kuk-wehrmacht. de/biograph/f0030palffy. html]Životopis[/url].
Kategorie:Pálffyové Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Narození 1663 Kategorie:Úmrtí 1751 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 20. +more srpna Kategorie:Úmrtí 24. března Kategorie:Narození v Časté Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Pohřbení v katedrále v Bratislavě Kategorie:Chorvatští bánové.