Jan Dědina

Jan Dědina (1. září 1870, Straky - 14. ledna 1955, Tatobity) byl český akademický malíř, ilustrátor žánrových obrázků v časopisech, autor spisů o umělcích.

Život

Narodil se na statku č. 3 ve Strakách v početné rodině sedláka Jana Dědiny a jeho ženy Kateřiny. +more Vzdělával se v Pokračovací řemeslnické a obchodní škole v Mladé Boleslavi, kam ho přivedla množnost kreslit. Jeho výtvarným ambicím nedostačovala. Absolvoval studia malby v Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl žákem Františka Ženíška, a na Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru Maxmiliána Pirnera a v sochařském ateliéru u Josefa Václava Myslbeka. Po ukončení studií musel roku 1893 narukovat do rakouské armády. Z Lince byl převelen do Tridentu, odkud v roce 1895 dezertoval přes Itálii do Francie.

1895-1909

Uprchl do Paříže ke svému bratrovi, rytci a sochaři Václavovi (jako naturalizovaný Francouz znám pod jménem Wenceslas Dédina). Zde se usadil, poté žil a tvořil v Bretani. +more Roku 1898 se oženil s Francouzkou Jeanne Marií Anceaux (*1880), a tak snáze pronikl do francouzské společnosti. Stal se oblíbeným portrétistou akademického verismu období belle epoque a secese. Účastnil se pařížských Salonů, roku 1903 a 1910. Pracoval s Albertem Besnardem na výzdobě stropů výstavního pavilónu Malého paláce poblíž Champs-Élysées a v budově Comédie-Française, asistoval u tehdy již populárního Mihály Munkácse. Dále se věnoval kresbě a akvarelu. Osvojil si pařížský styl lehce malovaných nebo načrtnutých portrétů a figurálních studií, motivů různých žánrů od podobizen přes velkoměstský život až po exotiku. Mimo jiné ilustroval pařížský módní časopis Monde illustré a kreslil plakáty. Vděčil za tyto zakázky Luďku Maroldovi, stýkal se také s Alfonsem Muchou a přes ně se sochaři Augustem Rodinem a Emilem Antoinem Bourdellem, jemuž pomohl zorganizovat pražskou výstavu v roce 1909. Uhlazená malířská tvorba z období 1897-1910 je v posledních letech v aukcích velmi ceněna. ,.

1909-1941

Do Čech se Dědina s rodinou vrátil po patnácti letech na základě amnestie v roce 1909. Krátce bydleli v Nymburku, brzy se usadili v Praze-Bubenči v novostavbě domu v Dobrovského ulici čp. +more 1078/VII. Nejstarší syn Abel a dcera Helène se brzy osamostatnili a tíhli k Francii, mladší děti Ludmila (* 1904), Jan (* 1906), Lubor (*1909) a Ivo Gabriel (*1922) vyrostli v Čechách. Dědina se stal členem Jednoty výtvarných umělců, zapojil se do národně obrozenecké tematiky akademické malby, ve které ustrnul a podobně jako Alfons Mucha již nesdílel nástup malířské moderny. Patřil k pilným ilustrátorům časopisů (Zlatá Praha, Světozor, Ženské listy, aj. ) a ilustrátorům knih, často z nakladatelství Eduarda Weinfurtera.

1942-1955

Po razii gestapa v pražském bytě Dědinových a po smrti manželky Jeanne Anceaux v roce 1943 se malíř trvale usadil v Tatobitech v Českém ráji, kde měl dům s ateliérem a velkou zahradou, okolí se mu stalo inspirací pro mnohé jeho obrazy.

Potomci

syn Jan Dědina (1906-1980), historik, autor několika středoškolských učebnic dějepisu * syn Ivo Gabriel Dědina, v cizině známý jako Yvo Gabriel Dédina d'Anceaux (1922 Praha-1999 Amsterdam), hudební skladatel, filozof a ekolog

Pozůstalost

Pozůstalost tvoří osobní fond a je uložena v Archivu Národní galerie v Praze. Obsahuje mj. rukopis rodinných vzpomínek dcery Ludmily.

Galerie

File:Z atelieru malíře Jana Dědiny. jpg|Z ateliéru malíře Jana Dědiny File:Mistr Dědina v Lomnic nad Popelkou. +morejpg|Jan Dědina v Lomnici nad Popelkou Image:Malířova zahrada v Tatobitech 04. JPG|Památník „Malířova zahrada“ v Tatobitech Image:Malířova zahrada v Tatobitech 15. JPG|Malířova zahrada v Tatobitech, památník malíře Jana Dědiny.

Odkazy

Reference

Literatura

Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1. , editorka Anděla Horová. +more Academia Praha 1995, s. 122-123 * TOMAN, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947, s. 153. * PÝCHA, Josef: Jan Dědina a jeho rodné Straky. Polabí, 1970, č. 3-4, s. 43. * DOLANSKÝ, Pavel: Neznámý Jan Dědina. Lidová demokracie, 2. 9. 1980, s. 5. * HORÁKOVÁ, M. : Malíř Českého ráje. Naše rodina, 1980, č. 35, s. 13. * ŘEHOUNEK, Jan: Připomeňme si jednoho z nejslavnějších rodáků. Polabské listy, 2000, roč. 3, č. 34, s. 4. * Kniha osobností a organizací města Nymburka: od založení města do roku 2011. Nymburk: Ivan Ulrych, 2011, s. 52. ISBN 978-80-87275-49-8. * JINDRA, Martin - SLADKOWSKI, Marcel (eds. ): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.

Externí odkazy

[url=http://katalog. ahmp. +morecz/pragapublica/permalink. xid=C4DB0AE9525311E69D5F40618600A675&scan=1#scan1]Pobytová přihláška pražského magistrátu[/url] * [url=http://www. artplus. cz/cs/autor/655-dedina-jan]Jan Dědina na Artplus. cz[/url] * [url=http://www. artplus. cz/cs/autor/655-dedina-jan]Jan Dědina v Galerii Marold[/url].

Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Osobnosti Církve československé husitské Kategorie:Narození 1870 Kategorie:Narození 1. září Kategorie:Narození ve Strakách Kategorie:Úmrtí 1955 Kategorie:Úmrtí 14. ledna Kategorie:Úmrtí v Tatobitech Kategorie:Pohřbení v Nymburce Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 19. století.