Jan Hyrkán

Judsko za Jana Hyrkána zeleně: území roku 135 př. n. l. fialově: dobytá území Jan Hyrkán (také Johannes Hyrkanos I., hebrejsky יוחנן הורקנוס, řecky Ιωάννης Υρκανός) byl král Judska z hasmonejské (chašmonejské) dynastie, který vládl od roku 134 př. n. l. do své smrti roku 104 př. n. l..

Jan Hyrkán byl třetí syn Šimona Makabejského, který byl v únoru 134 př. n. +more l. spolu s oběma staršími syny Matatiášem a Jehudou při hostině zavražděn. Nastoupil po svém otci jako etnarcha Judska a zároveň velekněz, ne však jako král. Za svého panování území Judska výrazně rozšířil na sever, na jih i na východ.

Panování

Příběh Makabejských líčí jak dvě biblické knihy (První a +more_kniha_Makabejská'>Druhá kniha Makabejská), tak Talmud i Flavius Iosephus. Když Hyrkán nastoupil na trůn, vpadl do Judska seleukovský panovník Antiochus VII. Sidetes, pustošil krajinu a nakonec oblehl Jeruzalém. Po dlouhém obléhání Hyrkán sjednal příměří, musel však platit velké výkupné a se svým vojskem podporovat Antiocha na jeho taženích. Kvůli výkupnému musel ještě vyloupit Davidovu hrobku, takže si znepřátelil prakticky celé Judsko.

Roku 128 př. n. +more l. však Antiochus padl na výpravě proti Parthům, seleukovská říše se rozpadla a Hyrkán postavil silnou žoldnéřskou armádu, s níž rozšířil své panství na všechny strany a dovedl Judsko na vrchol jeho moci. Počínaje rokem 113 př. n. l. dobyl postupně Samařsko, jehož obyvatele odvedl do otroctví a donutil k přijetí židovských zvyklostí, zbořil město i chrám na hoře Gerizim, a dobyl velkou část Edómu, jehož obyvatele také donutil konvertovat k judaismu.

Zároveň si zajistil podporu vzdálenějších mocností, na prvém místě Říma a jeho senátu, dále ptolemaiovského Egypta a konečně i řady důležitých měst, například Athén a Pergamonu. Na Hyrkánových mincích, nalezených v Betlémě, je nápis "Jonathan velekněz", na rubu stojí "Shromáždění Židů". +more Z toho se zdá, že nepanoval jako absolutní vládce, ale že jisté pravomoci svěřil nějaké radě, o níž ovšem nic víc nevíme.

Ve své poslední vůli Hyrkán stanovil, že úřad krále a velekněze nemá zastávat tatáž osoba. Zpřesnil odvádění desátku i dodržování svátečního klidu, čímž si získal zbožné vrstvy v Judsku, a i když se ke konci života přiklonil na stranu saduceů, je jeho obraz v Talmudu velmi příznivý. +more Podle Flavia měl pět synů, z nichž se však jeho nástupci stali pouze Aristobulos I. a Alexandr Jannaios.

Rodokmen

Rodokmen Hasmonejců (Makabejské dynastie)

Odkazy

Reference

Související články

Hasmoneovské království

Literatura

FLAVIUS, Iosephus. Válka židovská. +more Praha : Academia, 2004. . * MAYER, Daniel. Kapitoly z židovských dějin. Praha 1989. * SCHÄFER, Peter. Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. Praha : Vyšehrad, 2003. .

Externí odkazy

[url=http://jewishencyclopedia.com/articles/7972-hyrcanus-john-johanan-i]Článek v Jewish Encyclopedia[/url]

+more_n. _l. '>Kategorie:Narození 2. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 2. století př. n. l. Kategorie:Hasmonejští panovníci Kategorie:Jeruzalémští velekněží Kategorie:Muži.