Jan Pavel Martinovský

Technology

12 hours ago

Author

Jan Pavel Martinovský je český malíř a sochař, známý svými abstraktními a expresivními díly. Narodil se v roce 1957 v Praze a od dětství projevoval umělecké nadání. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde se zaměřil na malbu a sochařství. Během své kariéry vytvořil řadu významných děl, které byly vystavovány v České republice i v zahraničí. Jeho tvorba se vyznačuje energií a emocemi a často se zabývá lidskou podstatou a vztahy. Martinovský je také autorem několika sochařských instalací ve veřejném prostoru. Jeho díla byla oceněna a oceňována nejen uměleckou kritikou, ale i širokou veřejností. Jan Pavel Martinovský je jedním z nejvýznamnějších českých umělců současnosti.

Jan Pavel Michal Martinovský (25. února 1808 Mělník - 7. listopadu 1873 Praha) byl český hudební skladatel, zaměřený především na písňovou tvorbu. Patřil ke starší generaci obrozeneckých skladatelů. Mimo jiné upravil lidové písně Karla Jaromíra Erbena pro klavírní doprovod a zhudebnil básně Matěje Havelky i dalších autorů.

Život

Narodil se roku 1808 v Mělníku (údaje o datu narození se ve starších zdrojích liší, bývá uváděno např. 12. +more dubna nebo 24. února; novější již uvádí 25. února). První hudební vzdělání získal na národní škole v rodném městě. Poté navštěvoval školu ve Vysoké u Mělníka, kde ho učitel Kmoch cvičil ve hře na klavír na skladbách Josefa Segera.

Nejprve se chtěl stát učitelem, ale později změnil názor. V 17 letech nastoupil na piaristické gymnázium, kde šest let hrál na varhany. +more Po jeho absolvování byl přijat na filosofickou fakultu. Aby se mohl stát knězem, vstoupil roku 1834 do premonstrátského kláštera na Strahově; společně s ním byl přijat i pozdější básník Boleslav Jablonský. Oba tam navštěvoval Karel Jaromír Erben, s nímž se Martinovský seznámil už na filosofických studiích. V klášteře začal Martinovský skládat hudbu. K jeho prvním pracím patřilo Patero čtverohlasých zpěvů (1834), jeden z prvních českých kvartetů, a o rok později Šestero písní jednohlasých s průvodem piana.

Dne 24. prosince 1837 byl vysvěcen na kněze. +more Roku 1840 se stal varhaníkem na Strahově, po šesti letech převzal řízení kůru. V roce 1852 byl na vlastní žádost přeložen do Rakovníka jako ředitel a katecheta hlavní školy. Seznámil se tam s Matějem Havelkou a v letech 1852-1855 zhudebnil některé jeho básně. Roku 1855 byl jmenován ředitelem tamní vyšší reálné školy. Mimo jiné tam ve prospěch chudých studentů pořádal akademie, na kterých se hrály a zpívaly jeho skladby.

Poslední léta strávil ve Strahovském klášteře. Tam také 7. +more listopadu 1873 zemřel. Pohřben byl do klášterní hrobky na Malostranském hřbitově.

Dílo

Martinovský byl známý jako autor písní. Patřil společně s Janem Kočím, Janem Adamem a Janem Vocelem k prvním obrozeneckým skladatelům. +more Úspěch jeho prvních prací vedl k tomu, že mu Karel Jaromír Erben svěřil zharmonizování sebraných lidových písní. První díl se setkal s příznivým ohlasem, nakladatel Hoffmann se nicméně z ne zcela jasných důvodů rozhodl svěřit pokračování jinému skladateli, Zikmundu Kolešovskému. Jeho provedení se ale příčilo duchu národních písní a další pokračování byla opět svěřena Martinovskému. Tato práce Martinovského neobyčejně proslavila. Získala také cenu od císaře Ferdinanda Dobrotivého; tu si ovšem ponechal nakladatel, zatímco skladateli nevyplatil ani honorář.

Knižně vyšly např.: * Nápěvy písní národních v Čechách (1842-1850; slova: Karel Jaromír Erben) * Pět Swato-Janských Hwězd (1845; slova: Ervín Antonín Weyrauch v překladu Boleslava Jablonského) * Desatero písní s průvodem fortepiana (1858), původní skladby * Sedmero písní (1860; slova: Václav Jaromír Picek) * Patero zpěvů s průvodem Pianoforte (slova: Matěj Havelka)

V 60. letech vydal také církevní písně (Tys o bože, Vzývání ducha, Chvalozpěv na počest Cyrilla a Methoděje).