Jan Tleskač

Technology

12 hours ago

Author

Jan Tleskač je český fyzik, experimentální fyzik a vysokoškolský pedagog. Vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také obhájil svou dizertační práci. Poté působil na různých univerzitách a výzkumných institucích v České republice a v zahraničí. Je známý svými výzkumy v oblasti nukleární fyziky a veřejnost ho může znát také jako mediálního experta v této oblasti. Jan Tleskač přispěl k vývoji nových experimentálních technik a metod v nukleární fyzice a je autorem mnoha odborných publikací. V současné době působí na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze.

Jan Tleskač je fiktivní postava z díla Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu, resp. ze Stínadelské trilogie. V televizním seriálu Záhada hlavolamu (1969) ho ztvárnil Jaromír Hanzlík.

Charakteristika

Jan Tleskač byl nalezenec, jméno mu bylo přiděleno úředně. Hlavolam - ježka v kleci - držel v ruce, když ho nalezli sedět na ulici. +more Učil se zámečníkem a ve své skryté dílně neustále něco vytvářel. Toužil sestrojit létající kolo, jež se mu nakonec podařilo zkonstruovat, plány před svou smrtí uschoval do plechovky a hlavolamu zvaného Ježek v kleci. Plány v plechovce spálil, a tak celý plán byl pouze v ježkovi. Zemřel v sobotu 21. října (rok není uveden ani pro dobrodružství Rychlých Šípů, ani pro události z Tleskačova deníku, podle reálného kalendáře by rok Tleskačova úmrtí mohl být 1905, 1911, 1916, nebo 1922), pádem ze zvonice v kostele sv. Jakuba ve Stínadlech. Podle oficiálního románového vyšetřování se mladý Tleskač údajně houpal na laně a spadl. Ve skutečnosti nebyly přímé příčiny jeho smrti nikde v románu dostatečně osvětleny, byť Rychlé šípy byly nakonec toho názoru, že Tleskačův pád zavinil jeho zámečnický mistr, tajemný Em (otec Mažňáka), kdy při jejich vzájemné hádce a potyčce na vrcholu zvonice Jan Tleskač nešťastnou náhodou přepadl přes zábradlí. Ten byl totiž se svým učněm ve stálém konfliktu a dlouhodobě usiloval i o plánek létacího kola. Závěr Rychlých šípů o Mažňákově podílu na smrti Jana Tleskače je nicméně nepodloženou spekulací, byť je na stránkách knihy prezentovaná jako velmi pravděpodobná.

Miloš Dvorský ve své knize Mýtus zvaný Stínadla na základě zajímavých paralel usuzuje, že jedním z inspiračních zdrojů Jaroslava Foglara mohla být při psaní sekvencí Tleskačova mládí povaha a dětská dobrodružství pozdějšího básníka Karla Hynka Máchy.

Podrobněji se měl původu Jana Tleskače věnovat čtvrtý stínadelský román s pracovním názvem Kdo byl Jan Tleskač. +more, který však zůstal už v počáteční fázi příprav nedokončen. Obsah klíčové pasáže publikoval knižně M. Dvorský v roce 2010.

Jaroslav Velinský ve svém pokračování stínadelské trilogie Poslední tajemství Jana T. +more uvádí (zřejmě dle vlastní fabulace), že rodné jméno Jana Tleskače znělo „Prokop Kisbel“, byl slovenského původu, narodil se 11. listopadu 1897 a zemřel 21. října 1913 (což ovšem odporuje dataci v deníku, toho roku bylo 21. října úterý, nikoliv sobota).

Reflexe v reálném světě

Postava je často (od jisté doby obligátně v každém dílu, bez jakékoli souvislosti) zmiňována v satirickém komiksu Zelený Raoul - v řádce komentářů pod komiksem obvykle jako otázka: „A co na to Jan Tleskač?“.

Podle této postavy byla založena plzeňská skupina Tleskač, která má v repertoáru píseň s názvem Příběh Jana Tleskače.

Ve městě Kuřim byly od 90. let v souvislosti s výstavbou nové čtvrti pojmenovávány ulice podle postav a míst souvisejících s dílem Jaroslava Foglara, včetně Tleskačovy ulice. +more V červnu 2014 rozhodlo zastupitelstvo města Dobříš o pojmenování několika nových ulic na motivy díla Jaroslava Foglara. Jednou z nich se stala i ulice Jana Tleskače.