Jarobeám I.

Jarobeám I. byl prvním králem Severního izraelského království, které vzniklo po smrti krále Šalomouna a rozpadu jeho království. Jméno Jarobeám (hebrejsky: Jarov'am), v českých překladech Bible přepisováno též jako Jeroboám či Jeroboam, se vykládá různě, a to od „Ať se Příbuzný ukáže velkým“ až po „Svár lidu“. Dle názoru moderních historiků a archeologů král Jarobeám I. vládl asi v letech 931 až 909 př. n. l. Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 2964-2985 od stvoření světa neboli do rozmezí let 798-776 před naším letopočtem, což odpovídá 22 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.

Jarobeám I. rodově příslušel ke kmeni Efrajim. +more Jeho otec se jmenoval Nebat a matka Serúa. Předtím, než se Jarobeám stal králem, působil u Šalomounova dvora jako správce řemeslníků. Podle židovské tradice patřil k žákům proroka Achijáše. Když Jarobeám viděl, jak Šalomoun nechal zazdít část jeruzalémských hradeb, kudy vcházeli poutníci k Chrámu, a to jen proto, že chtěl postavit výstavní sídlo pro svou manželku, egyptskou princeznu, odvážil se krále veřejně kritizovat. Za tuto kritiku Jarobeám získal skrze proroka Achijáše od Hospodina příslib královské koruny a vlády nad deseti izraelskými kmeny, kdežto král Šalomoun tuto kritiku vnímal jako vzpouru a usiloval o jeho smrt. Proto Jarobeám uprchl do Egypta a bezpečný azyl našel u faraóna Šíšaka, u něhož setrval až do Šalomounovy smrti.

Po smrti Šalomouna se Jarobeám vrací na území Izraele a stává se mluvčím obyvatel izraelského království, kteří žádají Rechabeáma, nástupce krále Šalomouna, o úlevy v nucených pracích. Jenže Rechabeám nechtěl o žádných úlevách ani slyšet. +more Na radu mladíků, kteří s ním vyrostli a byli v jeho službách, dokonce rozhodl o tom, že lidu nařídí ještě těžší službu. Když se o tom obyvatelstvo deseti kmenů doslechlo, vzbouřilo se a ustanovili nad sebou za krále Jarobeáma. Ten si zvolil za své sídlo nejprve Šekem, poté jím zřejmě byla Tirsa. Aby upevnil svou moc a omezil možný vliv Judského království, nechal zhotovit dva zlaté býčky, které prohlásil za bohy Izraele. Jednoho býčka umístil v Bét-elu a druhého v Danu. Tak zavedl ve svém království modloslužbu jako alternativu k chrámové bohoslužbě v Jeruzalémě, čímž se dopustil „hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele“. Tím podle Talmudu ztratil podíl na budoucím světě.

Ke konci své vlády Jarobeám svedl bitvu s judským králem Abijámem neboli Abijášem, v níž byl poražen, což způsobilo značné oslabení jeho moci. Jarobeám měl syna Abijáše, který zemřel v mladém věku ještě za jeho života, a Nádaba, který se stal jeho nástupcem v královském úřadu.

Odkazy

Reference

Literatura

H. Haag, Bibel-Lexikon. Einsiedeln: Benziger 1968. Heslo Jeroboam, sl. 819.

Externí odkazy

Kategorie:Izraelští panovníci Kategorie:Muži Kategorie:Šalomoun