Jaroslav Sezima Rašín z Rýzmburka

Životopis

Mládí

Narodil se patrně ve východních Čechách, kde jeho rodu patřila rodová panství, svůj přímý původ pak Rašínové odvozovali od hradu Rýzmburk nedaleko Náchoda. Byl protestantského vyznání. +more Po otcově smrti převzal malé rodové dědictví, po matce pak zdědil statek v Korotici. Posléze vstoupil do služeb majetného šlechtice Jana Rudolfa Trčky.

Emigrace

Po porážce stavovského povstání, se kterým po boku Trčky sympatizoval, byla i přes neprokázanou inu na rebelii jemu a jeho manželce v rámci pobělohorských konfiskací zabavena část majetku a posléze svěřena katolickým šlechticům. Rašín se s Janem Rudolfem Trčkou nadále přátelil, posléze za ním odešel do emigrace. +more Zde udržoval kontakty s dalšími příslušníky české protestantské exulantské šlechty, mj. s Jindřichem Matyášem Thurnem, někdejším vrchním stavovským vojenským velitelem a posléze vojevůdcem protestantských vojsk, a dalšími.

Zpět v Čechách

hradě v Chebu 25. +more února 1634 Zámek v Chotěboři.

Rašín se zpět do Čech vrátil se saským vojskem, které sem vpadlo roku 1631. Proti těmto silám vytáhl roku 1632 Albrecht z Valdštejna a Sasy z Čech postupně vytlačil. +more Díky svým kontaktům a diplomatických schopnostem dokázal Rašín navázat kontakt mezi švédskými veliteli a Albrechtem z Valdštejna. Tomu patrně dopomohl také fakt, že syn Jana Rudolfa Trčky Adam Erdman Trčka patřil k Valdštejnovu nejvyššímu velení. Následně pak zprostředkovával a účastnil se tajného vyjednávání obou stran, jehož pravděpodobným předmětem byla také možnost přechodu (tehdy již vážně nemocného) Valdštejna na stranu protestantů. Nakonec se však přiklonil na císařskou stranu a podával o Valdštejnovi informace svědčící v jeho neprospěch.

Dne 25. února 1634 byl v Chebu proveden úspěšný atentát na Valdštejna a jeho důstojníky, kterého se Rašín osobně neúčastnil. +more Mimo Valdštejna zahynul v Chebu také Adam Erdman Trčka. Jaroslav Sezima pak musel vypovídat před císařskou komisí. Když u výslechu Valdštejna označil za zrádce, dostal jako odměnu od císaře Ferdinanda II. chotěbořské panství. Tím pro svůj rod obnovil perspektivu dobrého společenského postavení. V roce 1638 byl císařem Ferdinandem III. povýšen do dědičného panského stavu, avšak tentýž rok zemřel.

Po smrtí

Po jeho smrti se vlastníkem chotěbořského panství stal jeho syn Rudolf Karel Rašín. I ten však byl ke svým poddaným krutý a vedl s městem řadu sporů.

Rodinný život

Jeho synem byl Rudolf Karel Rašín, dědic rodového majetku.

V pověstech

V oblasti jeho panství vznikly legendy pojednávající o Rašínově krutém zacházení ke svým poddaným. Podle zdejších pověstí musel pak po smrti za trest každou noc jezdit po Chotěboři v kočáře taženém trojspřežím ohnivých vraníků a strašit obyvatele. +more Nakonec mu někdo uťal hlavu a přízrak konečně zmizel.

Odkazy

Reference

Literatura

BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. +more 1618. Praha: František Řivnáč (distributor), 1883. s. 1270 * BÍLEK, Tomáš Václav. Beiträge zur Geschichte Waldstein's. Prag: T. Bílek, 1886. s. 108. * THILLE, Josef. K dějinám třicetileté války od r. 1621 do r. 1648: historicko-vojenská studie. s. 143.

Kategorie:Rašínové z Rýzmburka Kategorie:Narození 16. +more století Kategorie:Úmrtí 1638 Kategorie:Muži Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Pobělohorští exulanti Kategorie:Lidé z Chotěboře Kategorie:Diplomaté Česka.