Jaroslav Zástěra

PhDr. Jaroslav Zástěra (21. března 1921 Crikvenica, Chorvatsko - 21. listopadu 2001 Brno) je znám jako badatel a historik, autor odvážné hypotézy, týkající se původu velkomoravských Mojmírovců, Přemyslovců, města Znojma, a dokládané z velké části rozborem symboliky unikátních nástěnných maleb v Rotundě sv. Kateřiny. Přestože jeho hypotézy byly historickou vědou přijaty rezervovaně či zamítavě, jejich publikováním vyvolal oživení zájmu o výzkum a zpřístupnění znojemské rotundy.

Životopis

Znojemská rotunda

Narodil se 21. března 1921 v chorvatské Crikvenici moravským rodičům, mládí prožil už na Jižní Moravě, gymnázium absolvoval v Hustopečích. +more Za druhé světové války působil v odboji, byl zatčen a odsouzen na 9 let, před popravou v Bayreuthu ho osvobodila americká armáda.

Po 2. světové válce dokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. +more V roce 1952 byl v Brně v Pisárkách opět zatčen, obviněn z pokusu o ilegální opuštění republiky a odsouzen na 3 roky. Po propuštění v roce 1955 zastával různá povolání a v letech 1960 - 65 dálkově studoval dějiny pedagogiky na Filosofické fakultě UJEP v Brně. V roce 1968 byl rehabilitován a stal se nakrátko šéfredaktorem Brněnského večerníku. V období normalizace místo ztratil a byl i vyloučen ze Svazu novinářů.

Poprvé publikoval svou hypotézu v roce 1983 v populárním článku Co ukrývá znojemská rotunda v časopise Zápisník. Časem publikoval další práce a stal se zakládajícím členem Moravského národního kongresu i Klubu přátel znojemské rotundy.

Zemřel v Brně dne 21. listopadu 2001

Historické hypotézy

Na základě interpretace historických pramenů, vlastních výzkumů a úvah, a zejména rozboru symboliky nástěnných maleb ve znojemské rotundě, zformuloval Zástěra odvážnou teorii, která měla změnit pohled na naše nejranější dějiny. Jedná se o poměrně obsáhlou řadu hypotéz, nedostatečně doložených a sám Zástěra navrhl provést některé archeologické průzkumy, které by jeho hypotézu mohly podepřít. +more Hypotézy mimo jiné předpokládají: Oráčská scéna v znojemské rotundě * město Znojmo bylo založeno v místě římské vojenské hlásky knížetem Sámem, je možno jej ztotožnit s Wogastisburgem, a později se starobylým (či antickým) městem krále Rostislava. Vysoká kamenná antická hláska přetrvala až do svého zřícení koncem 19. století jako Loupežnická věž. * panovnické následnictví probíhalo víceméně kontinuálně od Sáma, přes Mojmírovce, a skrze Bořivoje na ně nakonec navázali Přemyslovci. Staré české legendy jsou mnohdy pozměněnými moravskými tradicemi - například Přemysl Oráč byl moudrý muž (kupec Sámo), za kterým hadačka (podle Kosmy Libuše) poslala poselství, žádající o radu kvůli morovým ranám, které postihly lid (nájezdy a okupace Avarů). Scéna s oráním představuje zakládání znojemských hradeb a Kosma se nástěnnou malbou volně inspiroval při psaní kroniky. * znojemská rotunda byla postavena v době cyrilometodějské mise, byla sídelním chrámem arcibiskupa moravského, sv. Metoděje, který je tam i pochován. Nástěnné malby panovníků byly vytvořeny ve dvou různých dobách, zobrazují posloupnost moravských a českých panovníků, jejich atributy (pláště, kopí, štíty atd. ) symbolizují jejich postavení. V Zástěrově výkladu jsou pláště znakem vlády nad Moravou a "obrácený" štít signalizuje, že stejná postava se mezi malbami vyskytuje podruhé (např. kníže/světec Václav). * ve znojemské rotundě byl pravděpodobně pokřtěn Bořivoj, svatá Ludmila, odehrála se zde i jejich svatba, k rotundě měla úzký vztah a je pod podlahou rotundy pochována svatá Anežka. * Sídelní město velkomoravského Svatopluka leželo na úpatí Pálavy, existují indicie, které umožňují lokalizovat sídlo biskupa Heleny, také Sekyřkostela a Slivnice atd.

Zástěrovy hypotézy byly odbornou veřejností přijaty spíše chladně, jejich hlavním kritikem se stal přední pražský historik, specialista na raný středověk, Dušan Třeštík. Přestože některé předpoklady (např. +more Metodějův hrob) nebyly archeologickým výzkumem potvrzeny, má Zástěra i dostatek pokračovatelů, soustředěných převážně okolo Klubu přátel znojemské rotundy, kteří jeho myšlenky dále rozvíjejí, nebo upravují v návaznosti na nové objevy.

Přes sporný vědecký přínos zvýšily Zástěrovy hypotézy zájem laické i odborné veřejnosti o rotundu, do té doby i zvenku prakticky nepřístupnou, neboť stála uvnitř areálu znojemského pivovaru. Byl vybudován samostatný příchod k rotundě, byla otevřena pro veřejnost a s přispěním státních institucí i dobrovolníků se podařilo provést některé dokumentační a výzkumné práce.

Publikace

1983 - článek v časopise Zápisník: Co ukrývá znojemská rotunda * 1986 - ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě: Původ péřové koruny - Postavy panovníků na českých a moravských denárech * 1990 - Brno: Znojemská rotunda a Velká Morava * řada příspěvků do Moravského historického sborníku

Čestné tituly a vyznamenání

1947 - obdržel od prezidenta ČSR Edvarda Beneše Československou vojenskou medaili za zásluhy I. stupně * 1948 - Československý válečný kříž z roku 1939 * Čestné občanství města Znojma * Čestné členství v Moravském národním kongresu * In memoriam 2002 - Čestný rytíř Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana (titul Eq. +more M. ).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. znojemskarotunda. +morecz]Hypotézy a citace článků J. Zástěry na webu Klubu přátel znojemské rotundy[/url] * [url=http://www. znojemskarotunda. cz/zastera. htm]Stránka věnovaná úmrtí J. Zástěry na webu Klubu přátel znojemské rotundy[/url].

Kategorie:Narození 1921 Kategorie:Úmrtí 2001 Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Moravští historikové Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Čestní občané města Znojma Kategorie:Historikové 20. +more století.