Cesko.wiki Jazykový ostrov
Author
Albert FloresRozšíření řečí a národů ve střední Evropě před rokem 1910 - na mapě je vidět českobudějovický, jihlavský, svitavský, brněnský a olomoucký německý jazykový ostrov uvnitř české jazykové oblasti Jazykový ostrov je označení oblasti, ve které se převážně používá jeden jazyk a která se celá nachází uvnitř oblasti, ve které se převážně používá jiný jazyk. Jedná se tedy o jazykovou (a obvykle i etnickou) enklávu. Jazykové ostrovy vznikají migrací nebo asimilací.
Německé ostrovy na českém území
Na území dnešního Česka existovalo před odsunem sudetských Němců uvnitř české jazykové oblasti několik německých jazykových ostrovů, převážně na Moravě. Byly dvou typů - městské a venkovské. +more Zatímco městské podléhaly výrazné asimilaci (počešťování) už v první půli 20. století, venkovské se vesměs udržely poměrně kompaktní až do samotného odsunu. Nejrozsáhlejším německým ostrovem v českých zemích bylo Hřebečsko (okolí Svitav a Moravské Třebové) a pak Jihlavsko.
Přehled
| Brněnský | Brünner Sprachinsel | městský | Morava | Brno a jižní zázemí | Brno, Modřice | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Brodecký/Konický | Sprachinsel Deutsch-Brodek-Wachtl | venkovský | Morava | jihozápadně od Konice | Brodek u Konice, Skřípov | ano |
| Českobudějovický | Budweiser Sprachinsel | městský | Čechy | České Budějovice se zázemím | České Budějovice, Rudolfov | ne |
| Jihlavský | Iglauer Sprachinsel | venkovský | Čechy, Morava | střední Vysočina | Jihlava, Dobronín, Stonařov, Štoky | ne |
| Olomoucký | Olmützer Sprachinsel | městský | Morava | Olomouc se zázemím | Olomouc | ne |
| Strýčický | Stritschitzer Sprachinsel | venkovský | Čechy | jihovýchodně od Netolic | Strýčice, Holašovice | ano |
| Svitavský, tzv. +more Hřebečsko | Schönhengstgau | venkovský | Morava, Čechy | pomezí Pardubického a Olomouckého kraje | Svitavy, Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Březová nad Svitavou | ano |
| Vyškovský | Wischauer Sprachinsel | venkovský | Morava | Vyškovská brána | Komořany, Lysovice | ne |
Historický vývoj
Německé osídlení území dnešního Česka lze vystopovat v souvislosti s takzvanou vnitřní kolonizací řídce osídlených oblastí přibližně v období od konce 12. století a průběžně i ve 13. +more století. V této době přemyslovští panovníci výrazně podporovali příchod německých horníků a následně se usazovali osídlenci i jako zemědělci a zalidňovali v té době relativně málo osídlenou krajinu. Tito osídlenci měli tzv. zákupní právo, kterým byli na pět let osvobozeni od poddanských povinností a stávali se královskými poddanými.
Další, tzv. „druhá“ kolonizační vlna z německých zemí přišla po třicetileté válce, aby nahradila úbytek obyvatelstva, jenž byl způsoben nucenou emigrací z regionu následkem rekatolizace po porážce stavovského povstání na Bílé hoře. +more I v této kolonizační vlně dominovala německá šlechta, takže se v původně slovanském prostředí postupně vytvořily silně germanizační komunity, které díky své soudržnosti získaly postupem času dokonce majoritní postavení. Němci brzo vytvořili bohatou vrstvu patriciátu, pronikli do městské správy a dosahovali rozhodujícího postavení.
Německý vliv byl zvýrazňován jednak následkem dominance němčiny po začlenění Českého království do habsburské monarchie a jednak následkem rekatolizace. Podstatnou změnu naopak přinesl rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918, kdy vzniklo samostatné Československo. +more Objevily se i první výraznější rozpory mezi Čechy a Němci, a to už za první světové války, přičemž tento projev prohlubujících se rozporů mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem se později naplno projevil ve 30. letech 20. století v souvislosti s nástupem nacistického hnutí v Německu a nástupu Hitlera k moci. V této době došlo ke sjednocování německých nacionalistických proudů v tehdejším Československu a novým, silně útočným snahám o připojení smíšených jazykových oblastí, včetně jazykových ostrovů k „říši“. .
Po druhé světové válce došlo v reakci na protektorátní útlak ze strany Němců k „vyřešení německé otázky“. O vysídlení Němců z Československa se rozhodlo prakticky již na postupimské konferenci v červnu 1945, a i když se odsun nevztahoval na všechny německy mluvící skupiny obyvatelstva, z praktického hlediska došlo k jejich téměř úplnému odsunutí.
Další příklady jazykových ostrovů
Morava
Vedle německých ostrovů existoval na Moravě ještě charvátský jazykový ostrov (uvnitř německého osídlení) okolo Novosedel, zlikvidovaný koncem 40. let.
Slovensko
Hauerland - skupina bývalých jazykových ostrovů karpatských Němců na středním Slovensku.
Německo
Lužickosrbské jazykové ostrovy na Lužici (Braniborsko, Sasko).
Okcitánské jazykové ostrovy v Bádensku-Württembersku a v Hesensku.
Rumunsko
Maďarskojazyčný ostrov Sikulů uprostřed Rumunska (východní Sedmihradsko). S asi 600 000 příslušníky patří mezi největší a nejpočetnější jazykové ostrovy v Evropě. +more * Do dnešní doby existuje také český jazykový ostrov v Banátu (v srbské i rumunské části).
Literatura
Budinský, J. , Morava za války. +more Moravský legionář v Brně, 1936 * Bulín, H. , Jiskry a plameny. Brno, náklad vlastní, 1930 * Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951 : dokumenty z českých archivů. Díl I, Češi a Němci do roku 1945. Středokluky: Zdeněk Susa, 2010 * Nikdy zcela neodešli. Statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně, 2013 * Němci v Jihlavě. Informační leták TIC-Jihlava, Jihlava: Antonín Prchal-Protisk, 2010 * Češi a Němci na Vysočině : soužití, rozdělení, dialog, spolupráce : [sborník příspěvků z česko-rakouské odborné konference] = Tschechen und Deutsche in der Vysočina : Zusammenleben, Trennung, Dialog, Zusammenarbeit : [Sammelband mit Beiträgen aus der tschechisch-österreichischen Fachkonferenz. 24. -26. dubna 2013, Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2014.
Externí odkazy
[url=https://korpus. cz/mapka/]Mapka[/url] - webová aplikace [url=https://korpus. +morecz/]Ústavu Českého národního korpusu[/url], interaktivní mapa České republiky obsahující mj. detailně vyznačené německé jazykové ostrovy.