Jeřáb ptačí

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), zvaný též jeřáb obecný, je dřevina z čeledi růžovitých, která roste v převážné části mírného teplotního pásu Eurasie.

Popis

Jeřáb ptačí je opadavý keř nebo strom dorůstající výšky až 15 metrů . Rychle roste a nedožívá se většího stáří. +more Dřevo je tvrdé, ohebné a houževnaté, využívá se v truhlářství. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, podobné s jasanem ztepilým; u jeřábu jsou jednotlivé laloky listů jen o málo menší a na opticky poněkud delším stonku trochu blíže u sebe. Kvete v květnu až červenci bílými pravidelnými květy v 7-12 cm širokých chocholících a chocholičnatých latách, které jsou opylovány hmyzem. Plody jsou červené malvice. Chutnají ptákům, kteří se starají o jeho rozšíření (trusem). Je též dekorativním stromem užívaným v okrasných výsadbách.

Ekologie a rozšíření

Co do životních nároků je nenáročným a přizpůsobivým generalistou, preferuje však mírně kyselé až neutrální, čerstvě a průměrně vlhké půdy. Je běžnou dřevinou subalpínských listnatých křovin, roste též v kosodřevině, na pasekách, v křovinách, lesních pláštích a pionýrských porostech na různých typech stanovišť, též jako příměs v mnoha typech lesů od nižších poloh až do hor. +more V Česku se vyskytuje roztroušeně až hojně na většině území, jeho celkový areál sahá přes Skandinávii a Sibiř až na Dálný východ. Je dobrou meliorační dřevinou a poskytuje potravu mnoha živočichům.

Význam pro gastronomii a léčitelství

Plody jeřábu jsou považovány za pikantní koření vhodné k přípravě sirupů, kompotů, vína, dochucování hovězí či zvěřinové pečeně a omáček. Pro lidskou konzumaci jsou vhodné pouze plody šlechtěných odrůd, divoké plody jsou svíravě trpké a nepoživatelné. +more Plody se sbírají koncem srpna a v září, občas se sbírá i květ (v květnu). Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci.

Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj. +more), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům. Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.

Podávají se ve formě macerátu (luhují se 6 hodin, denně se pijí 2 až 3 sklenice), případně ve formě odvaru (vaří se 2 minuty a poté se luhují ještě 10 minut) nebo sirupu (čerstvé jeřabiny se odšťavní, šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1 a vaří se do zhoustnutí - berou se pak 3 až 4 lžičky denně). Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. +more mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů. Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy, dávení), kterou zřejmě vyvolává přítomná kyselina parasorbinová a snad i kyanovodík. Sušením nebo vařením však jejich toxicita zcela mizí. Jeřáb ptačí.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id39560/]Jeřáb ptačí na Biolibu. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110909101042/http://fyzika. ft. utb. cz/podzamka/karta. php. id=84]Jeřáb Ptačí - Kroměřížská zahrada[/url].

Kategorie:Jeřáb Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Málo dotčené stromy