Cesko.wiki Jean-Louis Guez de Balzac
Author
Albert FloresJean-Louis Guez de Balzac (1597-1654) byl francouzský spisovatel a literární kritik, známý především svým stylem psaní a kultivovaným jazykem. Narodil se v regionu Angoulême a studoval na universitě v Toulouse. Poté sloužil jako soudce a poradce u francouzského dvora. Je považován za jednoho z průkopníků francouzského klasicismu, který se snažil o oživení francouzského jazyka a rezoluci jazykových pravidel. Jeho nejznámějším dílem je eseje "Lettres", ve kterých se zabývá různými literárními tématy a formami. Balzacův vliv na francouzskou literaturu byl významný a ovlivnil také mnoho dalších spisovatelů a literárních kritiků. Zemřel v roce 1654 ve věku 57 let.
Jean-Louis Guez de Balzac (31. května asi 1597, Angoulême - 8. února 1654, Angoulême) byl francouzský spisovatel.
Životopis
Guez de Balzac, přezdívaný restaurátor francouzského jazyka, patřil ke spisovatelům, kteří velmi přispěli k reformě francouzštiny. Byl synem starosty v Angoulême, Jeana Louise Gueze, který povýšil do šlechtického stavu a k jménu přidal přídomek de Balzac podle léna na břehu řeky Charente, kde postavil svůj zámek.
Po studiích u jezuitů Balzac od roku 1612 navštěvoval univerzitu v Leidenu, kde se spolu se svým spolužákem a pravděpodobně milencem Teofilem de Viau, dostal do řady problémů. Poté pracoval jako tajemník u knížete d'Épernon v Métách. +more Po dvou letech v Římě roku 1621 až 1623 jako zástupce kardinála de La Valette, odešel do Paříže, kde si vytvořil dobrou pověst. Richelieu ho ustanovil historiografem a královským poradcem s penzí 2000 livrů.
První svazek Dopisů, vydaných roku 1624, mu přinesl velkou proslulost. Navštěvoval literární salon v hôtelu de Rambouillet, spolu s ostatními autory Chapelainem, Malherbem nebo Boisrobertem. +more Nicméně pýcha, která byla znamením prostopášnosti charakterizující jeho Dopisy způsobila, že stal objektem útoků ze strany jezuity Françoise Garasse. Byl to týž, který se pokusil odsoudit Teofila de Viau k upálení na hranici. V následujících letech byl obviňován z vykrádání děl minulých i současných autorů, byl napaden Jeanem Goulu, představeným řádu feuillantů v pamfletu Lettres de Phyllarque à Ariste roku 1627.
Jeho domýšlivá povaha se špatně vyrovnávala s těmito neustálými útoky a tak odešel do ústraní na svůj zámek u Angoulême. Zde pokračoval v korespondenci se svými pařížskými přáteli. +more Jean-Louis Guez de Balzac (1597-1654) Roku 1634 se stal členem Francouzské akademie. Na konci svého života odešel do konventu kapucínů v Angoulême. Nemocnici v Angoulême odkázal 12 000 livrů.
Dílo
Œuvres diverses (1644). Paříž, Honoré Champion, 1995 * Les entretiens (1657). +more Paříž, M. Didier, 1972 * Aristippe, ou De la cour (1664) * Les entretiens de feu monsieur de Balzac (1663) * Les premières lettres de Guez de Balzac, 1618-1627, Paříž, E. Droz, 1933-1934 * Œuvres (1665) Genève, Slatkine Reprints, 1971 * Œuvres choisies, Paříž, Larousse, 1936 * Le prince, Éd. Christian Leroy. Paříž : Table ronde, 1997 * Épîtres latines Sous la direction de Jean Jehasse, préface de Bernard Yon, Saint-Étienne, Presses Universitaires de Saint-Étienne, 1982 ASIN 2867240115.
Reference
Literatura
Bernard Beugnot, Fortunes de Guez de Balzac : actes du colloque de Balzac, 16-19 septembre 1997, Paříž, H. Champion, 1998 * Bernard Beugnot, Guez de Balzac, Paříž : Memini, 2001 * Bernard Beugnot, Jean-Louis Guez de Balzac : bibliographie générale, Saint-Étienne, Université de Saint-Étienne, 1979 * Bernard Beugnot, Les débuts littéraires de Guez de Balzac, Torino, Società editrice internazionale, 1968 * Gustave Cohen, Écrivains français en Hollande dans la première moitié du 1879-1958, Paris, Champion, 1920 * Joseph Declareuil, Les idées politiques de Guez de Balzac,Paříž, V. +more Giard & E. Brière, 1907 * Gaston Guillaumie, J. L. Guez de Balzac et la prose française ; contribution à l’étude de la langue et du style pendant la première moitié du XVII} siècle, Paříž, A. Picard, 1927 * C. Hippeau, Étude sur Jean-Louis Guez de Balzac, Paříž, Académie française, 1850-1859 * Jean Jehasse, Guez de Balzac et le génie romain : 1597-1654, Saint-Étienne, Université de Saint-Étienne, 1977 * Ulrike Michalowsky, L’usage du je et la peinture du moi dans les lettres de Guez de Balzac. Thèse pour le doctorat de l’université de la Sarre, 1994 * Jean-Émile Sabrazès, Les propos aigres-doux de Guez de Balzac sur Montaigne, Bordeaux, A. Destout, 1933 * Jean-Baptiste Sabrié, Les idées religieuses de J. -L. Guez de Balzac, Paříž, F. Alcan, 1913 * Jean Sabrazes, Les pensées de Guez de Blazac ; notes et remarques, Bordeaux, A. Destout, 1934 * F. E. Sutcliffe, Guez de Balzac et son temps ; littérature et politique, Paříž, A. G. Nizet, 1959 * Youssef Zobeidah, Polémique et littérature chez Guez de Balzac, Paříž, A. G. Nizet 1972 * Roger Zuber, Les Belles infidèles et la formation du goût classique. Perrot d'Ablancourt et Guez de Balzac, Paříž, A. Colin, 1968.