Jean-Marie Guyau

Technology

12 hours ago

Author

Jean-Marie Guyau byl francouzský filosof a spisovatel, který žil v 19. století. Narodil se v roce 1854 a zemřel v roce 1888. Byl známý pro své myšlenky v oblasti morální filozofie a estetiky. Guyau se zajímal o různé aspekty lidského života, včetně náboženství, etiky a společnosti. Jeho práce byla ovlivněna filozofy jako Nietzsche a Schopenhauer. Byl také známý svou kritikou náboženství a jeho názory na morálku a hodnoty. Guyau se také zabýval estetikou a uměním. Psal o různých formách umění, včetně literatury, hudby a malířství. Zastával názor, že umění má schopnost ovlivnit a transformovat společnost. Jeho nejznámějším dílem je kniha "La morale d'Epicure" (Morálka Epikurejská), ve které se zabývá myšlenkami starověkého filozofa Epikúra a aplikuje je na moderní společnost. Jean-Marie Guyau přispěl k rozvoji filozofie a jeho myšlenky stále ovlivňují současnou debatu. Jeho práce je dodnes studována a diskutována ve filozofických kruzích. Je považován za významného francouzského filozofa 19. století.

Jean-Marie Guyau (28. října 1854, Laval, Francie - 31. března 1888, Menton) byl francouzský filozof.

Guyau se snaží o sjednocení pozitivismu a filozofie života. Jeho hlavní dílo je kniha „Náčrt morálky bez povinnosti a bez trestů“. +more K porozumění jeho myšlení je třeba vědět, že náboženství ve smyslu víry v druhý svět pokládá za překonané. Z náboženství pro Guyaua zbývá pouze všeobecný pohled závislosti, pociťovaný před velikostí vesmíru.

Guyau nemůže budovat na základě náboženství, ale nechce se ani přiklonit ke Kantovi, jehož morálka na nás chce působit z „inteligibilního“ světa mimo prostor a čas. Soudí, že formální kritérium není vhodným základem morálky, protože mravní povinnost zavazující k určitému jednání nelze pro jednotlivého člověka oddělovat od konkrétního obsahu daného skutku. +more Je možno pozorovat, že mnozí lidé se cítí k určitému jednání (např. ke krevní mstě za usmrceného příbuzného) zavázáni tak jako jiní lidé k „dobrým“ činům.

Zde se Guyau projevuje jako filozof života: nachází pramen morálky v samotném životě, v tvůrčí touze, která je přítomná ve všem živém. Guyauova vůle je více produchovnělá, méně egoistická či brutální. +more U Guyaua vidíme činit jeden z čestných a zoufalých pokusů najít východisko z dilematu, že lidé naléhavě potřebují všeobecně platné mravní měřítko.

Dílo (výběr)

Essai sur la morale littéraire. 1873. +more * Première année de lecture courante. 1875. * Morale d’Epicure. 1878. * Morale anglaise contemporaine. 1879, dt. Die englische Ethik der Gegenwart, Leipzig: Kröner 1914 * Vers d’un philosophe, dt. Verse eines Philosophen, 1912 * Problèmes de l’esthétique contemporaine. 1884, dt. Die ästhetischen Probleme der Gegenwart, Leipzig 1912 * Esquisse d’une morale sans obligation ni sanction. 1884. dt. Sittlichkeit ohne 'Pflicht' ; Ins Deutsche übersetzt von Elisabeth Schwarz. Mit einer für die deutsche Ausgabe verfassten biografisch-kritischen Einleitung von Alfred Fouillée und bisher ungedruckten Randbemerkungen Friedrich Nietzsches, 1912 * Irréligion de l’avenir. 1886, dt. Die Irreligion der Zukunft: soziologische Studie, Leipzig 1910, engl. The Non-religion of the future, New York 1962 * Education et Heredité. Etude sociologique. Paris : Alcan, 1889,dt. Erziehung und Vererbung 1913 * La genèse de l’idée de temps, Avec une introd. par Alfred Fouillée, Paris : Alcan, 1890, dt. Die Entstehung des Zeitbegriffs, Cuxhaven [u. a. ] : Traude Junghans, 1995.

Odkazy

Literatura

Michael C. Behrent, Le débat Guyau-Durkheim sur la théorie sociologique de la religion, Archives de sciences sociales des religions no. +more 142, avr. -juin 2008, 9-26. * Alfred Fouillée: La morale, l’art et la religion d’aprés Guyau. 11. Aufl. Felix Alcan, Paris 1918. * Johann H. Hablitzel: Lebensphilosophie und Erziehung bei Jean-Marie Guyau (1854-1888). Ein Beitrag zur Geschichte der pädagogischen Soziologie. Universität, Bonn 1987 (Dissertation). * Frank J. W. Harding: Jean-Marie Guyau (1854-1888). Aesthetician and sociologist; a study of his aesthetic theory and critical practice. Droz, Genf 1973 (Histoire des idées et critique litteraire; 136). * Dirk Hoeges: Literatur und Evolution. Studien zur französischen Literaturkritik im 19. Jahrhundert. Hippolyte Taine, Ferdinand Brunetière, Maurice Hennequin, Guyau. Winter, Heidelberg 1980 * Hans E. Lampl (Hrsg. ): Zweistimmigkeit - Einstimmigkeit. Friedrich Nietzsche und Jean-Marie Guyau. Junghans, Cuxhaven 1990 * Jordi Riba: La morale anomique de Jean-Marie Guyau. L’Harmattan, Paris 1999 * Marco Orru: The Ethics of Anomie. Jean Marie Guyau and Emile Durkheim. In: British Journal of Sociology, Vol. 34 (1983), No. 4 (Dez. ), S. 499-518. * Ilse Walther-Dulk: Proust, Guyau und die Poesie der Zeit. Eine Spurensuche. VDG, Weimar 2005.