Jean Baptiste Dusart

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jean Baptiste Dusart (kolem 1640 - po 1702) (psáno také Dieussard) byl francouzský sochař. Byl považován za realistického, střízlivého barokního sochaře.

+more images (6)

Polemiky

Historik Ludvík Páleníček (1904-1991) se domníval, že se jedná o francouzsko-švédského sochaře, který byl činný ve Švédsku kolem roku 1660, který realizoval sochařskou výzdobu na stavbách barokního architekta francouzského původu působícího ve Švédsku Jeana de la Vallée, například sochy na střeše Rytířského domu (Riddarhuset) ve Stockholmu, sochařskou výzdobu kláštera Varnhem, pro švédského generála Magnuse Gebriela De la Gardie manžela Marie Falcké, přestavbu hradu Läckö a kašnu s drakem a skaliskem se sousoším Persea a Andromedy v zámeckém parku Ulriksdal (sousoší se nedochovalo). Historik Bohumír Indra (1912-2003) uvádí, že vzhledem k doloženým časovým údajům v kroměřížských matrikách nelze tyto osoby ztotožnit.

Moravské období

Grotta saly terreny v kroměřížském zámku +moreJPG|náhled'>Grotta saly terreny v kroměřížském zámku Po působení ve Vídní přišel počátkem devadesátých let 17. století do Kroměříže. Na objednávku biskupa Karla z Lichtenštejna zde dekoroval na způsob grott dva prostory saly terreny v kroměřížském zámku. Patrně až v Kroměříži se oženil s Dorotou, se kterou 1. července 1695 ve zdejším farním kostele pokřtili syna Pavla Antonína. Kmotrem dítěte byl významný italský malíř Paolo Antonio Pagani, který zahájil svůj tříletý moravský pobyt (1692-1695) malířskou výzdobou sala terreny. V roce 1696 vytesal pro zástupce mincmistra biskupské mincovny Šimona Ondřeje Sinapiho žijícího v měšťanském domě u kroměřížské radnice sousoší Zvěstování Panny Marie a sousoší Loučení Krista s Pannou Marií, které mu objednatel nikdy nezaplatil.

Poslední písemná zmínka je o něm z let 1701 a 1702, kdy se marně ucházel o přijetí do biskupských služeb za biskupa Karla Josefa Lotrinského jako "hofstuccator, grottist und bildhauer" se stálým platem.

Zvěstování Panny Marie

Zvěstování Panny Marie, Kroměříž ulice Na Kopečku +morejpg|náhled'>Zvěstování Panny Marie, detail kartuše s nápisem Sousoší stávalo původně v Kroměříži na Komenského náměstí. Dnes je umístěno v ulici Na Kopečku před budovou bývalého arcibiskupského pivovaru a je chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 31654/7-6019. V horní části podstavce je uveden nápis "OPRAVENO A PŘENESENO NA TOTO MÍSTO R. 1952". Ve středu podstavce je kartuš s nápisem rozděleným na dvě části. Text v horní části kartuše:.

DA DVE DEN ENGEL REIN SIHET MARIA GRVSSEN

STEH STILL MEIN CHRISTENMENSCH V FALL ZV FVSSEN

DER GROSSEN KŐNIGIN HIMMELS VND ERDEN

LEG IHR AVCH AB DEN GRVS VND WIRD DIER WERDEN

ZV EINER SCHVTZERIN AVF WEEG VND STRASSEN

DICH AVF DER TODES STRAS AVCH NI(CH)T VERLASEN

"Když toho anděla čistého uvidíš Marii zdravit, zastav pokojně můj křesťane, klekni a spočni před touto velkou královnou nebes a země. Slož jí také ty svůj pozdrav a stane se i tobě ochránkyni na stezkách a cestách tvých, na smrti cestě pak nebudeš opuštěný. +more".

Text v dolní části kartuše (ve středu přerušen znakem donátora Ondřeje Sinapiho):

AVS SONDERBARER ANDACHT VND VEREHRVNG DER

VNBEFLECKTEN GOTTES GEBAHRERIN MARIAE HAT

DIESE ZWEI STEIN (.) ERVE STATVEN

AVFRICHTEN LASSEN (...) DER EDLE VND KVNST

REICHE HER SIMON (.....) ANDREAS SINAPI

HOCHFVRSTLICHER (.....) MVNTZ GVARA

DIENER VND BERGW (...) ERKS INSPEC

TOR ANNO 1696 (.) DEN 5. NO

VENBRIS

"Z obzvláštní pobožnosti a úcty k neposkvrněné rodičce Boží Marii dal postaviti tyto dvě kamenné sochy urozený a v umění dovedný pan Šimon Ondřej Sinapi knížecí vardejn a důlní inspektor roku 1696, 5. listopadu"

Loučení Krista s Pannou Marií

Kristus s Pannou Marii, Kroměříž ulice Chobot +morejpg|náhled|upright'>Kristus s Pannou Marii, detail kartuše.

Sousoší Loučení Krista s Pannou Marií stávalo původně v Kroměříži na Tovačovského ulici v místech nynější zastávky MHD - Tovačovského, Dům kultury. Dnes stojí v ulicí Chobot na trávníku u zdi bývalého arcipiskupského pivovaru a je chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 29519/7-6020. +more Ve středu podstavce je kartuš s nápisem rozděleným na dvě části. Text v horní části kartuše:.

BEDENCKE O SVNDER MEIN WAS GROSSE SCHMERTEN

MARIA EMPFUNDEN HAB IN IHREN HERTZEN

DA VON IHR TRET IHR SOHN SCHMERTZHAFT ABSCHEIDEN

EILEN ZVM CREUTZES TOD VND BITERN LEIDEN

IN DIESEN SCHMERTZEN AVCH DEINE ARME SEELE

WAN SIE AB SCHEIDEN WIR D HERTZLICH BEFEHLE

AVCH DENEN DIE BEREITS SCHON ABGESCHIEDEN

WVNSCHE DIE HIMLISCHE RVH UND EWIGEN FRIEDEN

"Považ hříšníku můj, co velké bolesti Marie pocítila ve svém srdci, když od ní Syn zarmoucený skonat odešel, kráčel ke křížům smrti a vstříc utrpení. Do této bolesti také své zubožené duše spěcháme i my, srdečně přej také těm, kteří již zemřeli přání nebeského klidu a věčného pokoje. +more".

V dolní části kartuše je umístěn text shodný s textem u sousoší Zvěstování Panny Marie, opět ve středu přerušený znakem donátora Ondřeje Sinapiho.

Kaple svatého Isidora

Štuková výzdoba v kapli svatého Isidora v Křenově Dalším jeho dílem vytvořeným do roku 1701 je pět štukových figur v kapli svatého Isodora v Křenově nedaleko biskupských Svitav. +more Kaple sv. Isidora je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 31654/7-6019.