Jean Laigret
Author
Albert FloresJean Laigret (17. srpna 1893 Blois - 11. března 1966 Molineuf) byl francouzský lékař a biolog. V roce 1932 vyvinul první očkování proti žluté zimnici. V roce 1934 odjel na misi do Dakaru, když se tu opět probudila epidemie žluté zimnice. Založil centrum na výrobu vakcín proti žluté zimnici a poté ji aplikoval na populaci ve velkém měřítku. Navzdory řadě mírných horečnatých reakcí bylo očkování úspěšné.
V roce 1936 mu byla udělena Bréantova cena Akademie věd za jeho vakcínu proti žluté zimnici a byl součástí mise vyslané do Španělska Organizací hygieny Společnosti národů s cílem studovat způsoby prevence infekčních nemocí civilního obyvatelstva.
V roce 1942 byl zvolen dopisovatelem pro hygienickou divizi Národní lékařské akademie. Během spojeneckého vylodění se dobrovolně přihlásil k obnovení služby v Alžíru a byl jmenován ředitelem Ústřední armádní laboratoře v severní Africe.
V roce 1945 byl znovu dosazen do Pasteurova institutu v Tunisu a v letech 1950 až 1960 byl jmenován profesorem bakteriologie a hygieny na lékařské fakultě ve Štrasburku.
Kariera
Pasteurův institut v Paříži (2016)Laigret vystudoval medicínu na Lékařské fakultě v Tours a poté školu pro námořní zdravotní službu v Bordeaux. +more * Během první světové války (1914 až 1918) sloužil u pěchoty, ženistů a senegalských střelců. V roce 1915 byl zraněn a byl vyznamenán Croix de guerre. * V roce 1919 obhájil v Bordeaux doktorskou práci z medicíny na téma Příspěvek k profylaxi syfilidy. * V letech 1921 až 1923 byl lékařem v domorodé nemocnici středního Konga v Brazzaville. Zde navštěvoval mikrobiologický kurz Pasteurova institutu ve skupině studentů vedené J. Dumasem a stal se asistentem doktora Blancharda, ředitele Pasteurova institutu v Brazzaville. Pracoval na léčbě trypanosomiázy testováním 270 F (orsanin) a 309 F (suramin) vyvinutých Ernestem Fourneauem.
* V roce 1924 byl zvolen členem korespondentem Společnosti exotické patologie (SPE) a v roce 1934 se stal čestným řádným členem. * V roce 1926 se vrátil do Francie, ale záhy byl jmenován vedoucím laboratoře v Pasteurově institutu v Saigonu, kde zůstal jen několik měsíců. +more * Pasteurův institut v Tunisu (120 let existence 1893-2013). Jedno z hlavních výzkumných center Mezinárodní sítě institutů Pasteur. V roce 1927 byl poslán na misi do Dakaru, kde zuřila epidemie žluté zimnice, aby zajistil hygienu města. Brzy se k němu připojil A. W. Sellardsna a A. Stockes, vedoucí mise Rockefellerovy nadace, kteří dokázali reprodukovat žlutou zimnici na opicích makak rhesus. Laigret se Sellardsem potom dokázali izolovat kmen žluté zimnice, který nazvali "francouzský kmen". * V roce 1928 se Laigret vrátil opět do Afriky jako lékař dakarské zdravotní služby. Působil také jako sekretariát Africké konference o žluté zimnici, které předsedal generální inspektor Lasnet. * V roce 1929 se stal ředitelem laboratoře v Bamaku v Mali. * V roce 1930 po návratu do Francie byl jmenován instruktorem mikrobiologického kurzu Pasteurova institutu. * V roce 1932 se stal vedoucím laboratoře Pasteurova institutu v Tunisu. * Charles Nicolle mu svěřil vývoj lidské tyfové vakcíny. Ta byla založená na myším tyfovém viru, který zachovává imunizační účinek proti tyfu přenášenému vší.
Žlutá zimnice
Rozšíření žluté zimnice v Africe v roce 2005. +more Ani téměř po 80 letech od první vakcinace se nepodařilo tuto nemoc vymýtit. V letech 1931 až 1934 pracoval Laigret na útlumu kmene viru žluté zimnice infikováním opic myším mozkem, což byla technika vyvinutá A. W. Sellardsem a Maxem Theilerem. Po asi padesáti předáních není virus pro opici patogenní. Získaný kmen stabilizoval vysušením fosforečnanem sodným a provedl první očkovací testy na sobě a poté na dalších 70 lidech. Tak prokázal, že krev očkovaných získala imunitu. * V roce 1934 odjel na misi do Dakaru, když se tu opět probudila epidemie žluté zimnice. Založil centrum na výrobu vakcín proti žluté zimnici a poté aplikoval vakcínu na populaci ve velkém měřítku. Navzdory řadě mírných horečnatých reakcí bylo očkování úspěšné. * V letech 1935 až 1937 přednášel na katedře hygieny a poté bakteriologie na Lékařské fakultě v Paříži. * Samička komára Aedes aegypti - přenašečka žluté zimnice21. prosince 1936 mu byla udělena Bréantova cena Akademie věd za jeho vakcínu proti žluté zimnici a byl spolu s Lasnetem a Wroczinskim součástí mise vyslané do Španělska Organizací hygieny Společnosti národů s cílem studovat způsoby prevence infekčních nemocí civilního obyvatelstva. * V letech 1937 a 1938 byl společně s Lasnetem pověřen Společnosti národů studiem profylaxe epidemických nemocí v Číně, Kouang-Si a Kouang Toung. * V roce 1940 uplatnil svou metodu očkování proti tyfu v Tunisku a Alžírsku. * V roce 1941 přednášel na Lékařské fakultě v Alžíru, kde nahradil profesora E. Pinoye. Současně pracoval na výrobě uhlovodíků z anaerobních půdních bakterií, jako je Clostridium perfringens. * 11. března 1966 se přestěhoval do Molineufu v Loir-et-Cher, kde zemřel.