Jean Martinon

Jean Franisque-Étienne Martinon (10. ledna 1910 Lyon - 1. března 1976 Paříž) byl francouzský hudební skladatel a dirigent.

Život

Jean Martinon se narodil v Lyonu a v letech 1924-1925 studoval hru na housle na lyonské konservatoři. V roce 1926 přešel do Paříže a studoval na pařížské konzervatoři u Julese Boucherita. +more Školu absolvoval v roce 1929 s vynikajícím prospěchem. Pokračoval studiem skladby u Alberta Roussela, harmonie u Vincenta d'Indy a dirigování u Charlese Muncha a Rogera Desormièra. V roce 1932 získal na Sorbonně titul M. A.

Až do Druhé světové války byl Martinon především skladatelem. Jeho raná díla zahrnují mimo jiné Symfonietu pro klavír, bicí nástroje a smyčce (1935), Symfonii č. +more 1 (1936), Concerto giocoso pro housle a orchestr a dechový kvinte (1938). Po vypuknutí války nastoupil do armády, byl zajat a strávil dva roky v nacistickém zajateckém táboře. Ani v táboře nepřestal komponovat. Zkomponoval orchestrální skladby s prvky jazzu Stalag IX - Musique d'exil a několik skladeb s náboženskou tematikou. Mezi nimi vyniká skladba Absolve, Domine pro mužský sbor a orchestr na památku francouzských hudebníků padlých ve válce a Žalm 136, za který v roce 1946 obdržel Cenu města Paříže.

Po propuštění ze zajetí se stal v Paříži dirigentem Pasdeloup Orchestra (1943). V letech 1943-1945 byl dirigentem Symfonického orchestru Bordeaux a asistentem dirigenta Orchestre de la Société des Concerts du Conservatoire de Paris (1944-1946). +more V letech 1947-1949 působil u Londýnského filharmonického orchestru. Léta 1948-1950 strávil u Radio Eireann Orchestra (RTÉ NSO) v Dublinu a v roce 1950 se stal uměleckým ředitele orchestru Lamoureux v Paříži. V té době zkomponoval mimo jiné Irskou symfonii (1948), balet Ambohimanga (1946) i svou jedinou operu Hécube (1949-1954). Jako hostující dirigent uvedl s Bostonským symfonickým orchestrem ve Spojených státech svou Symfonii č. 2. V roce 1957 se stal uměleckým ředitele Izraelského filharmonického orchestru a v roce 1960 hudebním ředitelem Düsseldorfských symfoniků.

V roce 1963 vystřídal Fritze Reinera v čele Chicagského symfonického orchestru. Za interpretaci symfonických děl Gustava Mahlera obdržel v roce 1967 cenu Gustav Mahlera. +more Během svého působení v Chicagu uvedl na 60 děl amerických i evropských soudobých skladatelů, což se nesetkalo s pochopením konzervativní části publika. To byl hlavní důvod, proč v roce 1968 na svou funkci resignoval. V témže roce přijal místo šéfdirigenta Orchestre National de la Radio Television Française v Paříži. S tímto orchestrem pak nahrál téměř celý standardní repertár francouzské hudby pro firmy Erato a EMI. V roce 1974 byl jmenován hlavním dirigentem Residentie Orkest Den Haag.

Zemřel v Paříži 1. března 1976 na rakovinu kostí.

Dílo

Opera

Hécube (podle Euripida, Strasbourg, 1956)

Balet

Ambohimanga ou La Cité bleue (Paříž, 1947)

Orchestrální skladby

Symfonie č. 1 (1934-1936; Paříž, 1940) * Symfonie č. +more 2, Hymne à la vie (1942-1944; Paříž, 1944) * Symfonie č. 3, Irlandaise (Radio Eirean, Dublin, 1949) * Symfonie č. 4, Altitudes (Chicago, 1965) * Symfonieta pro smyčce, klavír, harfu a bicí nástroje (1935; Paříž, 1938) * Houslový koncert č. 1, Concerto giocoso (1937-1942) * Houslový koncert č. 2 (1958; SelIe, 1961) * Musique d'exil ou Stalag IX (1941; Paříž, 1942) * Divertissement (1941) * Obsession pro komorní orchestr (1942) * Romance bleue pro housle a orchestr (1942) * Concerto lyrique pro smyčcový kvartet a komorní orchestr (1944; přepracováno pro 4 saxofony, 1974) * Symphonies de voyages (1957) * Introdukce a Toccata (1959; instrumantace klavírního Preluiae a Toccaty) * Violoncellový koncert (1963; Hamburk, 1965) * Le Cène (1962-1963) * Hymne, Variations et Rondo(1967; Paříž, 1969) * Flétnový koncert (1970-1971) * Sonata movimento perpetuo (1973).

Komorní skladby

Sonatina č. 1 pro housle a klavír (1935) * Sonatina č. +more 2 pro housle a klavír (1936) * Sonatina č. 3 pro klavír (1940) * Sonatina č. 4 pro dechové trio (1940) * Sonatina č. 5 sólové housle (1942) * Sonatina č. 6 sólové housle (1958) * Sonatina č. 7 pro flétnu a klavír (1958) * Domenon pro dechový kvintet (1939) * Smyčcové trio (1943) * Suite noct pro housle a klavír (1944) * Klavírní trio (1945) * Scherzo pro housle a klavír (1945) * 2 smyčcové kvartety (1946; 1963-1966) * Preludium a Toccata pro klavír (1947) * Duo pro housle a klavír (1953) * Introduzione, Adagio et Passacaille pro 13 nástrojů (1967) * Vigentuor pro 20 nástrojů (1969) * Oktet (1969).

Vokální skladby

Absolve Domine pro mužský sbor a orchestr (1940) * Appel de parfums pro vypravěče, sbor a orchestr (1940) * Psalm 136 (Chant de captift) pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr (1942) * Ode au Soleil né de la Mort pro vypravěče, sbor a orchestr (1945) * Le Lis de Sharon, oratorium (1951; Tel Aviv, 1952) * Písně

Externí odkazy

[url=http://www. bach-cantatas. +morecom/Bio/Martinon-Jean. htm]Životopis. [/url] * [url=http://www. cso. org/main. taf. p=7,3,1,4,7]Jean Martinon na stránkách Chicagského symfonického orchestru[/url] * [url=https://www. francemusique. fr/personne/jean-martinon-0]Život a dílo[/url] * [url=http://www. allmusic. com/artist/jean-martinon-mn0000044124/discography]Discografie[/url].

Kategorie:Francouzští dirigenti Kategorie:Francouzští hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Francouzští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Narození 10. ledna Kategorie:Narození 1910 Kategorie:Narození v Lyonu Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí 1976 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži.